Lovec hlav

Kriminální film, tentokrát s větší dávkou akce, (a je i trochu slabší než třeba Strach nad městem) představuje Jeana – Paula Belmonda coby Stopaře, člověka, co tajně tajně pomáhá policii při dopadávání nebezpečných zločinců při různých druzích kriminality. Kromě jiných akcí musí odhalit i zákeřného muže (Bruno Cremer), chladnokrevně popravující všechny svědky svých zločinů. (16.03.2012)

Hodně surový, drsný francouzský snímek. Nejedná se o typický Belmondův film, neboť humoru zde moc nenajdeme. I když se nad to u filmů dokáži většinou povznést, bylo zde na můj vkus skutečně mnoho násilí. Je ale nutné říci, že se jedná o poctivý krimi thriller s francouzským puncem. Belmondo je i ve vážné poloze výborný a čelí zde krutému a trošku ujetému padouchovi, kterého ztvárňuje nesmírně zajímavý Bruno Cremer. Finální scéna se střetem pohledů obou postav je nezapomenutelná. V paměti mi jako u mnoha dalších francouzských filmů také opět uvízla ústřední zase ženiální melodie. :) Spoilerová, ale geniální scénka...jen pro ty kdo už film viděli - https://www.youtube.com/watch?v=yz7baqGelUo (06.04.2015)

Já bych si tedy s dovolením na počest Lovce hlav jednu malou rachejtli pro radost vystřelila. Ono totiž díky za takové filmy, s ohledem na to, co je člověk kolikrát nucen shlédnout z novější produkce. Stará dobrá Francie a Bebel... "1. lekce: Nepodávej ruku tomu, koho neznáš... A neobracej se zády... Lekce číslo 3: Na nic se neptej..." (13.02.2016)

Luis Buñuel vo svojej autobiografickej knihe "Do posledného dychu" opisuje ako so scénaristom Jeanom-Claudom Carrièrom zostrojili akýsi algoritmus deja komerčných filmov, do ktorého zasadili hlavné postavy, žáner a základnú dejovú linku akéhokoľvek pripravovaného, hotového alebo fiktívneho filmu a hneď im vyšiel hrubý priebeh deja aj jeho pointa. Lovca hláv a podobné drsné, no šťastne končiace francúzko-talianske kriminálky som žral ako dieťa. Neohrozený, tvrdý hrdina sa v nich prebíja hradbou korupcie a zločinu na všetkých úrovniach podsvetia, polície i štátnej správy aby na konci dopadol v neľútostnom súboji arcizločinca. Povedzte, komu by sa taká predstava nepáčila? Mne sa toto vysporiadanie sa s koncentrovaným zlom páči i dnes. Avšak táto belmondovka svojou predpovedateľnosťou a z nej vyplývajúcou absenciou diváckeho prekvapenia modelovo zapadá do spomenutého vzorca prípravy komerčne úspešnej akčnej krimi. Alebo inak: napätie bez napätia. (21.09.2013)

Kam sa hrabú dnešné pokusy o klasický akčný thriller. Belmondo je francúzsky Eastwood (alebo naopak?) a stret týchto dvoch v jednom filme by bol určite kedysi asi takým snom ako je napríklad sen dnešných nadšencov o obsadenie Stallonea a Schwarzeneggera do jedného snímku. Dvojitá zápletka dáva filmu neskutočné grády, stále sa niečo deje, dej je popretkávaný veľmi dobrými nápadmi a tie dve hodinky utečú rýchlejšie ako Belmondov beh za kamiónom. Každý pohyb kamery má svoj zmysel a skvelý hudobný motív dotvára tú správnu, ponurú atmosféru. A okrem iného si tu divák zgustne aj na veľmi nekompromisnej akcii s grandióznym, napínavým finále. Veliká spokojnosť. 85%. (09.04.2010)