Režie:
Georges LautnerKamera:
Henri DecaëHudba:
Ennio MorriconeHrají:
Jean-Paul Belmondo, Jean Desailly, Cyrielle Clair, Marie-Christine Descouard, Elisabeth Margoni, Jean-Louis Richard, Michel Beaune (více)Obsahy(1)
Joss Beaumont byl jeden z nejlepších francouzských tajných agentů. Především proto mu byl „ve státním zájmu“ svěřen tajný úkol – v jakémsi africkém státě odstranit diktátora. V Paříži však došlo ke změně politického kurzu a útok na nepohodlného politika se stal z hospodářských důvodů nevhodným. Beaumontovi nadřízení zvolili tu nejjednodušší cestu – nechali svého agenta odsoudit a poslat na doživotí do trestaneckého tábora. Beaumontovi se podaří uprchnout a vrací se do Francie posedlý myšlenkou na pomstu, tedy dokončit svěřený úkol! Úmyslně prozradí bývalým nadřízeným a kolegům svůj plán a odtroubí tak zběsilý hon, kde lovnou zvěří je on sám. Nebude to jednoduché, neboť Beaumont, a toho jsou si všichni vědomi, byl jedním z nejlepších. Ostatně tak jako Jean-Paul Belmondo! (Česká televize)
(více)Recenze (540)
Film ma povesť drsnej záležitosti, ale - i keď to určite nie je komédia, tvorcovia sa našťastie nesnažia Belmonda vmanévrovať do nejakej extra brutal pozície. Jeho hrdina je sympatický (a nie úplne jednoznačný), naháňačka i "westernový" súboj super a Morriconeho hudba dotvára určitý emočný presah... ()
Celkový dojem z filmu mám vždycky neradostný - špinavé zákulisní politické čachry, sviňští policajti a poprvé, kdysi hodně dávno, mě dost překvapil unhappyend. Na druhou stranu je to film s Belmondem, a ten si nemůže odpustit všelijaké vtípky a žertíky a komické vložky. A to je právě to, co filmu trochu vyčítám - to, že nezůstal cele ve vážné rovině (aspoň jako ve stylizovaném africkém začátku), a nebo že nebyl pojatý s větší nadsázkou. Tenhle slepenec vážné tragédie a francouzsko-belmondovsky rozpustilé komedie, mi zkrátka příliš dobře neštymuje dohromady. Takže i když mám Profesionála rád, na pět ho necením; ale bez rozmýšlení bych dal pět za překrásnou, existenciálně silnou, osudově naléhavou Morriconeho ústřední melodii. Jinak moje nejoblíbenější scéna je samozřejmě ta s lesbicko-sadistickou seržantkou (božská Dany Kogan), geniální. Potom Beaumontův duel s Rosenem (ve své roli hodně přesvědčivý Robert Hossein), no a ten neradostný závěr mi nakonec přijde jako nejlepší ze všech možných závěrů, jen ať si lidičkové nezvykají, že v belmondovce musí všechno dobře dopadnout. P.S.: Jak si tak pročítám zdejší komentáře, někdo tu poznamenal, že bez Morriconeho hudby by film byl mnohem obyčejnější, méně zajímavý... Když nad tím tak přemýšlím, něco na tom opravdu je, ta moje čtvrtá hvězda je z největší části asi fakt za tu hudbu. ()
Agent Beaumont se jako pěšec na šachovnici státních zájmů rozhodne proti vůli svých nadřízených vrátit do partie, v které byl obětován. Během hry vždy o jeden tah před soupeřem provede na závěr nečekaný šach-mat, leč mocní pořadatelé mu stěží umožní trumf na celém turnaji.. Scénář, hudba, Belmondo, Hossein - čtyři nosné pilíře filmu. Apropo, čeho se Morricone dotkne, promění se ve zlato. ()
Excelentní dílo francouzské kinematografie, ve kterém J.P. Belmondo ztvárnil postavu obětovaného agenta, který se po svém návratu mstí těm, kteří jej obětovali. Bývalým nadřízeným začínají první bezesné noci... Do filmu vstupuje výborná hurba E. Morriconeho, která filmu dodava ten správný "šmak" (doporučuji poslechnout v originále). Jeden z nejlepších Belmondových filmů. ()
Belmondo v roli, která není ani trochu založená na humoru. Typický příběh, čerpající z romantické tradice. Hrdina sám (nebo s pomocí brzy uhynuvšího bubáka) čelí celému světu, a to téměř úspěšně. Happy end něčekat, ovšem filmová hudba mistra Morriconeho je jeden z nejlepších počinů, jaké jsem kdy v tomto oboru zaregistroval. Ozývá se mi v prostoru mezi ušima často v okamžicích, kdy bych to zrovna nečekal. Nedávno takto spustil můj soukromý mozkový audiostroj v momentě, kdy jsem v tescu složitě předjížděl zpomalenou babku mezi regály se zeleninou....A hned z toho byl zážitek naplněný adrenalinem, orámovaný posmutnělou atmosférou úpadku lidských bytostí, zdůrazněno pošmourným stropním osvětlením. Možná jsem tak trošku narušený? Huhl ()
Galerie (81)
Photo © Les Films Ariane
Zajímavosti (22)
- Skladba Ennia Morriconeho „Chi Mai“ z roku 1971 nebyla v době svého uvedení vůbec zamýšlena pro použití ve filmu. Po poslechu v rádiu si ji Jean-Paul Belmondo (Josselin Beaumont) zamiloval a trval na uvedení ve filmu. Nejenže se skladba setkala s větším úspěchem než při prvním uvedení, ale stala se Morriconeho nejprodávanější písní. Poprvé byla skladba použita ve filmu Maddalena (1971), později v televizním seriálu An Englishman's Castle (1978) a v roce 1981 pro sérii BBC The Life and Times of David Lloyd George. (HellFire)
- Scéna souboje se natáčela na úpatí budov Point du Jour v Boulogne-Billancourt. (sator)
- Letadlo, kterým přilétá Le président N'Jala (Pierre Saintons), je Dassault Falcon 20F – 397 s imatrikulací F-GBTM. Dassault Aviation SA byl francouzský letecký výrobce, který se zabýval výrobou vojenských letadel, business jetů a regionálních dopravních letadel. Vrtulník, kterým přilétá Doris (Marie-Christine Descouard), je Aérospatiale AS350B Ecureuil s imatrikulací F-GBTG. Aérospatiale byl francouzský letecký výrobce, jenž se soustředil na výrobu civilních a vojenských letadel a nosných raket. (sator)
Reklama