Režie:
Georges LautnerKamera:
Henri DecaëHudba:
Ennio MorriconeHrají:
Jean-Paul Belmondo, Jean Desailly, Cyrielle Clair, Marie-Christine Descouard, Elisabeth Margoni, Jean-Louis Richard, Michel Beaune (více)Obsahy(1)
Joss Beaumont byl jeden z nejlepších francouzských tajných agentů. Především proto mu byl „ve státním zájmu“ svěřen tajný úkol – v jakémsi africkém státě odstranit diktátora. V Paříži však došlo ke změně politického kurzu a útok na nepohodlného politika se stal z hospodářských důvodů nevhodným. Beaumontovi nadřízení zvolili tu nejjednodušší cestu – nechali svého agenta odsoudit a poslat na doživotí do trestaneckého tábora. Beaumontovi se podaří uprchnout a vrací se do Francie posedlý myšlenkou na pomstu, tedy dokončit svěřený úkol! Úmyslně prozradí bývalým nadřízeným a kolegům svůj plán a odtroubí tak zběsilý hon, kde lovnou zvěří je on sám. Nebude to jednoduché, neboť Beaumont, a toho jsou si všichni vědomi, byl jedním z nejlepších. Ostatně tak jako Jean-Paul Belmondo! (Česká televize)
(více)Recenze (541)
Štyri hviezdičky z nostalgie. Ako 12 ročný som bol z toho filmu PAF, hlavne ten záver ma dostal. Potom so to videl o nejakých tých 10 rokov neskôr a s hrôzou zistil, že sledujem niečo iné, než som si v pamäti vybavoval. Konkrétne scény sa z hlavy nevyparili, spojenie drámy s fraškou mi ale prišlo tak trochu kostrbaté... No a teraz, o ďalších 10 rokov, som už nečakal nič extra a dočkal sa oddychového príbehu s niekoľkými naivnými (na strane tých čo chytajú) a niekoľkými geniálnymi (samozrejme Belmondo) scénami... a stále veľmi dobrým záverom, ktorý hlavnú postavu aj príbeh predsa len obohacuje. Aj alebo práve preto štyri hviezdičky. ()
Film o tajném agentovi francouzské vlády, zrazeném vlastní zemí, se řadí mezi nejznámější snímky Jeana-Paula Belmonda. Poté, co se Joss Beaumont vrací z Afriky do Francie, tak rozehrává hru na kočku a na myš, s vládou své rodné země. A je se na co dívat. Profesionál není jako typická Belmondovka. Je více akční, drsný, ale samozřejmě dojde i na tradiční hlášky a humor v podání hlavního hrdiny. Ennio Morricone je hudební Bůh - to ví každý, ale zde vytvořil jeden ze svých úplně nejlepších partů a hudba v tomto případě opět posouvá už tak kvalitní film do úplně jiné roviny. Ještě teď mi v hlavě zní ta nádherná mrazivá melodie, která se prolíná téměř celým snímkem. A ještě něco. Scéna, kdy se setká Beaumont s komisařem Rossenem je jako vystřižená z Leoneho westernů, tady jsem si skutečně pochutnal. Jeden z těch nesmrtelných francouzských filmů ze staré školy. ()
Bohužel nedotažené. Chi Mai udělá své, ale jinak je to povětšinou ne tak dobré, jak mohlo být. Pramení to hlavně z obsazení Belmonda, který do tak extra-vážných rolí nezapadá a neustále se snaží hláškovat a dělat svého obvyklého sympatického drsňáka - jenže tady je jeho postava o dost komplikovanější, což na ní ale skoro není vidět. ()
Spojí-li se skvělý scénář, režie a hlavně herci s bohem (Enniem Morriconem), podle očekávání vznikne perfektní podívaná. V tomhle případě je to studie pomsty a cti, která místy připomíná klasické westerny, která Belmondovi a Hosseinovi sedla jako ušitá na míru, a na kterou díky jim a Morriconeho hudbě hned tak nezapomenu... Jasných 100%. ()
Starý dobrý Jean-Paul Belmondo, podle mě v 1 ze svých nejlepších rolí vůbec. Skvělý souboj s Robertem Hosseinem (konečně jako tvrdej policajt a ne kulhající Peyrac z filmů o Angelice). Navíc skvělá hudba (Ennio Morricone - Chi Mai) s chytlavým příběhem o pomstě. Tento film má menší chyby, takže musím hodnotit 4*. ()
Galerie (81)
Zajímavosti (22)
- Při filmování se Jean-Paul Belmondo (Josselin Beaumont) ještě více spřátelil s Robertem Hosseinem (komisař Rosen), který ve filmu ztvárnil padoucha. Přibližně po 15 letech od uvedení filmu pak Hossein přemluvil Belmonda, aby s ním zkusil oprášit divadelní scénu, a to se mu také podařilo. (Arnost.Dadak)
- Závěr filmu se točil na zámku Château de Maintenon, cca 40 km jihovýchodně od Paříže. (GeorgeXL)
- Jako mnoho dalších Belmondových filmů, i tento zakoupilo Sovětské filmové ministerstvo, ale film byl dán do kin až po roce 1990, protože kritizoval režimy Třetího světa. (Kulmon)
Reklama