Profesionál 2: Samotář

"Jsme na odchodu. Byli jsme na odchodu od policajtský rutiny..." Garantuji, kdo podíl na aktu zabití má, přitíží se vám. Železa na vlky, které vyhnal z lesů hlad. Metoda vendety po belmondovsku, hlášky a poznámky, kterými uhodí hřebíček na hlavičku, začíná. Kvalitu vaší tělesné konstrukce prověří raz dva. Parfém tabákový frajersky popotahuje dál. (29.08.2016)

Francouzská "drsná škola" v podání mistra svého oboru J.P.Belmonda. Na rozdíl od "drsné školy" v USA, připadá mi ta francouzská drsnější, nebo spíše syrovější. Osobně mi bližší je ta francouzská a s charismatickým Belmondem nemá chybu. A Jean-Piere Malo? Prototyp úchylného hajzla. Klasika, nostalgie, deprese... (31.05.2011)

Poctivý francouzský krimi thriller, jeho hlavní devízou jsou herci - drsný komisař Stan (J.P.Belmondo) a jeho protivník lupič a vrah Schneider (J.P.Malo). Jenže - humoru jako šafránu (vtipný je jenom malý Stanův kmotřenec a jeho odhánění Stanových nápadnic), akce nemnoho a dopad na emoce či rozum diváka téměř žádný. Jen pouhá vcelku napínavá oddechovka. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=rm5T_bah9u4 (28.04.2009)

Herec jako Belmondo dává filmu zcela jiný rozměr, než kdyby ho hrál někdo méně výrazný. A přece je dneska už vyloučeno takové filmy točit. Pohlíží se na ně proto jako na něco, co bylo dříve možné, ačkoli dříve snad byla ve společnosti ještě víra, že pravda se dá uchopit snadněji, a dopátrat se odhalení je možné. Dneska si přečtete noviny, kde vypadá vše jasně, a za měsíc to celé někdo pozmění pod návalem nových faktů a vše je jinak. Pochopitelně, že co se odehrává v jedné části společnosti, tedy v politice, tak se děje i v jiném oboru, tedy u kriminálních případů. Lidi jsou podobní ve všech možných oborech lidské společnosti. (01.06.2011)

Pro mne neskutečná nuda a klišé na klišé. Žádný nadhled, žádné hlášky, a Belmondo nemá na to, aby hrál jenom tvrďáka. Už úvodní scéna pod titulky o mnohém svědčí, protože celý záběr je na Belmonda, jak v autě během jízdy kouří doutník, neřídí, a jeho obličej nedokáže hrát s nějakou mimikou, vypadá spíše jako škleb. Chvílemi neví, jak se tvářit. Prostě role drsného poldy, pokud to není mírně parodické jako třeba v Policajt nebo rošťák, pro něho není. Pak trvá neskutečnou věčnost, než dojde k tomu, co se dá očekávat od chvíle, kdy začnou mluvit o odchodu od policie na ostrov - a aby se tak stalo, musí následovat řetěz pitomých scenáristických berliček (jé, hele, nějaký zločinec je zrovna akorát ve stejném baru, co my - jé, hele, je tu náhodou i náš informátor - jé, hele, zločinec je drsoň, tak otevřu dveře hajzlu a počkám pár vteřin, až začne střílet on, co bych já, zkušený polda střílel, že?). A tak to pokračuje i během pátrání, kdy stopy přicházejí nahodile, nebo jsou z někoho vymláceny, a my si odškrtáváme jednu položku předem daného seznamu pro podobný film za druhou. Film bez duše, bez nálady, bez nadhledu, bez invence, nejspíš na kapra. (02.09.2016)