Final Cut - Dámy a pánové

Zápory tohoto filmu jsou, že asi nebudu mít nervy na druhé jeho zhlédnutí, a pak to, že i přes poměrně krátkou stopáž působí vlekle a celý ten nápad po určité době prostě začne nudit. Ačkoliv má svůj děj, který překvapivě odněkud někam jde. Líbí se mi ale nejen samotný nápad, kdy Pálfi využil toho, že bez svolení studií a majitelů práv lze zdarma využít dvě až tři sekundy z filmu(ů), nebo samotná snaha, kdy tohle celé sestříhat dohromady muselo dát fušku neskutečnou, a koneckonců mě potěšily tři československé filmy ve výběru, ale líbí se mi, že to není podané až tak vážně a jsou tu různé skvělé zcizující prvky, které svědčí o humorném nadhledu (třeba ten E.T. :-)) A v určité chvíli jsem si říkal, jak je neskutečné, že spousta těch scén se fakt opakuje ve skoro každém filmu a některé jak jsou vlastně úplně blbé. Kolikrát se vám třeba stalo, abyste utíkali přes půl města, abyste si padli do náruče se svou milou? Nebo že by žena tajila své těhotenství tak, až by si manžel myslel, že má milence? Nu a hudební sestřih je také lahůdka a v tomhle highlights pojetí je vidět, vlastně slyšet, jak se některé ty tklivé momenty rády opakují. (15.03.2022)

Niekde som tu dočítal definíciu tohto ako "absolútny film". Absolútny súhlas. Bez zaváhania a preháňania dávam 10 z 5. Je mi jasné, že o príbeh tu primerane nejde, ten je "iba" fakt veľmi pekný. A s ohľadom na ten experimentálny rozprávačský koncept... Keď si tú story vybavujem, v živote nikdy by som neveril, že existuje pocit typu "prečítať si film". Hlboký zásah a keď sa z neho trochu otrasiem, určite sa moje hodnotenie potvrdí, keď sa začnem zamýšľať nad tým koľko za tým muselo byť mravenčej roboty v kombinácii s dokonalým citom a hlavne vášňou pre film ako taký. PS: Už som videl kadečo, ale Bollywoodsku superstar Shah Rukh Khana v maďarskom filme... No to mi poser Tatry. (19.09.2019)

Dámy a pánové, ráčíte jeden film za všechny? Nechť je jím potom tenhle! Nejen proto, že jich sám obsahuje stovky a symbolicky vlastně všechny, ale co je podstatnější, zůstává přitom konzistentním, univerzálně sdělným, stále okouzlujícím, hravým i cituplným a naprosto nadčasovým vyprávěním o tom, kterak On potkal Ji a Ona Jeho, živoucím možná ještě o to víc, oč právě nelpí na nejvšednější doslovnosti filmového obrazu, jednotnosti stylu ani fyzické odlišitelnosti postav, takto jakýchsi esenciálních améb, mezi nimiž se mnohem snáze najdeme skutečně všichni. Tetelivá potěcha z každého dalšího záběru a především z nečekaných spojení mezi nimi se přirozeně větví tím šířeji, čím víc máte osobně nakoukáno. I bez toho by se vám však před úžaslýma očima stále ještě skvěla nanejvýš zábavná pocta kinematografii i člověku. (23.02.2015)

Neříkám, že mi nevadilo, že jsem tam nezahlídnul ani koutkem oka Paula Newmana, Dustina Hoffmanna, Harveyeho Keitela, Liz Taylorovou...zatímco jsem si naopak mohl dosyta "užít" Umy Thurman, Roberta DeNira, Johnnyho Deppa, Magdy Vašáryové... Co mi ale na tomto filmovém kvízu vadilo podstatně víc, byly "dějové" skoky. Děláme na dítěti, do toho vložka holky jsou děvky. Jsem těhotná. Zase makáme na dítěti... Ale čert to sper, z tohohle se neposerem. Kdo jste se tam nenašel, nevěšte hlavu. Neříká to nic o vašem významu a hereckých kvalitách, pouze to usvědčuje režiséra tohoto bijáku, že má omezený rozhled. (14.12.2015)

Tento neopakovatelný experimentální počin zřejmě potěší každého skutečného filmového fanouška. A možná některé i trošku namíchne, když si uvědomí, že se k něčemu podobnému nedokázali dosud odhodlat sami a musel to místo případných kreativních amatérů z řad nadšenců spáchat profesionální uznávaný režisér. Pálfiho celovečerní slepenec z fragmentů slavných i méně proslavených kinematografických děl vzdává nejen poctu filmovému umění, ale zároveň během toho vypráví tradiční otřepaný příběh plný klišé opravdu netuctovým způsobem a nejednou hýří i vtipnými nápady. Nepovažuji za důležité řešit, které filmy, příp. kteří režiséři a herci zde byli zastoupeni či naopak chyběli, za důležitý považuji spíše obdivuhodně pestrý výběr a taky výsledek, v němž navzdory experimentálnímu charakteru nechyběly i silné emoce, které se na mě dokázaly přenést. Párkrát došlo na momenty, kdy mi už začal tento ojedinělý sestřih připadat zdlouhavý a chvílemi jsem se v sledování dějové linky ztratil, ale brzy mě opět dalšími sekvencemi dokázal zpátky pohltit a znovu fascinovat... [85%] (10.08.2021)