Motýl na rameni

Adaptace románu "Velvet Well". Záhadný boj o záhadný kufr, se záhadným obsahem, záhadných neznámých, kteří jak naznačeno sahají do nejvyšších kruhů, mnoho mrtvol…Elegantně švenkující kamera, rafinovaný střih a hudba na pozadí jsou plus, stejně jako výborný Ventura jehož Roland Fériaud se marně snažil pochopit situaci. Co touto "kafkárnou" chtěl autor říct? Nakonec mohu jen konstatovat: výsledkem této surrealistické konspirační teorie je poněkud neurotizující vzduchoprázdno. Produkce: Gaumont (03.01.2017)

Francúzsky námornícky protagonista Roland Fériaud sa po príchode do Barcelony cíti byť ako totálne „omráčeným”, a to zdôrazňujem úplne doslova, prosím pekne; asi sa mu tak strašne zapáčili miestne, kultúrne pamiatky, že pomaly ani nenachádzal dostatok vhodných slov, ktorými by v podstate vyjadril samú chválu na zrovna toto konkrétne prostredie, na ktoré určite len tak rýchlo nezabudne...? • Ďalší mimoriadny thrillerový titul, v ktorom tento excelentný predstaviteľ v podaní Lina Ventury, naprosto famóznym spôsobom stelesnil „nechápajúcu postavu”, ktorej sa postupne začali diať tak extrémne podivuhodné situácie, že tomu spočiatku vôbec ani ne(po)rozumel, čo všetko sa vlastne okolo neho neustále deje, a síce si po čase predsa trochu pospájal jednotlivé súvislosti dohromady, ale či to napokon bude stačiť, je napokon viac, než len otázne. Skrátka, každou uplynutou scénou, som sa i ja cítil naprosto rovnako skľučujúco, ako i ústredná postava, pohybujúca sa nad nekonečnou priepasťou, do ktorej teda už nie je príliš ťažké spadnúť... • Samozrejme, že som Rolandovi držal všetky palce na rukách, vrátane i na nohách, no musím súčasne podotknúť, že scenáristi vo mne pomerne veľmi často vyvolávali pocit neistoty, čo tiež podtrhovala i svedomitá réžia pod taktovkou Jacquesa Deraya, ktorá mi vskutku priamo navodila určitú situáciu, ktorá sa následne čoraz viacej vymykala spod kontroly, až to hraničilo s obrátením doterajšieho spôsobu života kompletne naruby. • A samotná bodka za celým, predchádzajúcim dianím, ma nakoniec "prinútila" pridať i poslednú, piatu *, čo si Motýľ na pleci, podľa môjho názoru rozhodne zaslúži. (13.08.2023)

Tohle je spíš film, který líp rozlouskne mj syn Honzík, který dokázal najít paralely i v Lynchových filmech a logicky je dát dohromady. Podle mne je film o tom, jestli se máme při setkání s nějakou záhadou zajímat, oč jde nebo šlo, nebo dát na rady a raději se do věcí, kterým nerozumíme, nemontovat? Jsou místa, lidi, věci, které potkáváme, jen náhodní lidé, nebo se k nim nějak může vztahovat náš osud? Film drží v napětí od prvních okamžiků, a i když se polopatického vysvětlení nedočkáme, náznaky během celého děje zde jsou. A určité nejasnosti. Každopádně výborný surrealistický film s prvky detektivky a hlavně výbornou filmařinou, který má i super atmosféru. Hodně děje probíhá totiž na rušných místech města a z Barcelony uvidíme snad jen jednu turistickou památku, jinak všechny ty obyčejné budovy. A do toho hraje saxík... (03.05.2005)

Složení tvůrců - režisérem počínaje, scénáristou pokračuje a obsazením konče - je splněným snem každého milovníka staré francouzské kriminální školy. A zápletka je neskutečná – a neskutečně zapletená. Tápala jsem jako slepý po strunách houslí, bála jsem se jako myš v labyrintu, podezřívala každého ze všeho a nemohla se dočkat rozuzlení. Bohužel, víc vám říct nemohu, můj motýl si myslí, že byste se na to měli radši podívat sami. (21.11.2011)

Otevřel dveře, které neměl, aby se posléze probudil do špatného snu. Ba co hůř, ona je to realita...Nebýt si dobře vědom, nesporných hereckých kvalit a úsporných výrazových prostředků Lina Ventury, silně bych tvůrce podezíral, že ani jemu samotnému, nedali přečíst scénář a divák i ústřední hrdina, tak byli postaveny na startovní čáře, hned vedle sebe, aby iluze naprosté zmatečnosti, nabyla dokonalosti. Takhle příjemně tápat, i po více než šedesáti minutách, nebývá divák každý den svědkem. A byť se posléze ukazuje, že příběh je o poznání prostší, než se tváří, (i) díky závěru, nesnažícím se za každou cenu šokovat (Shyamalane, dívej se a uč) a který je „pouhým“ vyústěním minut předcházejích, se i uspokojivě (pravda, jak pro koho) uzavírá. 75% [Hlavní důvody, proč snímek shlédnout? Lino Ventura a TA atmosféra. Někdy ke spokojenosti, byť ne bezvýhradné, stačí „tak málo“]. (28.01.2014)