Winnetou und Shatterhand im Tal der Toten
L'uomo dal lungo fucile
The Valley of Death
Winnetou a Old Shatterhand v Údolí smrti
Winnetou and Shatterhand in the Valley of Death
Režie:
Harald ReinlKamera:
Ernst W. KalinkeHudba:
Martin BöttcherHrají:
Lex Barker, Pierre Brice, Ralf Wolter, Karin Dor, Eddi Arent, Rik Battaglia, Vladimir Medar, Vida Jerman, Branko Špoljar, Sime Jagarinac, Ilija Ivezič (více)Obsahy(1)
Nebojácný náčelník musí zabránit, aby do rukou banditů padl dopis, jenž obsahuje cestu k ukrytému zlatu... Vinnetou se pokouší pomoci svému příteli majorovi Kingsleymu, ale nedokáže již odvrátit jeho smrt. Kingsley ještě stačil před bandity ukrýt vůz naložený armádním zlatem a odeslat dopis naznačující jeho polohu své dceři Mabel. Ta se s pomocí Old Shatterhanda vydává očistit otcovo jméno, neboť zvěst o jeho skonu se nedostala na velitelství, kde naopak předpokládají, že major se zlatem zběhl. V patách se jim vydávají bandité, kteří mají majora na svědomí a brousí si zuby na kýžené zlato... Chronologicky naprosto poslední film z klasické řady mayovek vznikal již poté, co producent Horst Wendlandt, jenž celou sérii započal a je podepsán pod většinou snímků zasazených na Divoký západ, ohlásil konec série filmů s Vinnetouem. Situace využil konkurenční producent Artur Brauner ze společnosti CCC-Film a coby samozvaný spasitel vinnetouovek se rozhodl znovu shromáždit hlavní hvězdy s cílem navázat na dávno minulý úspěch. Vedle Pierra Brice a Lexe Barkera se tak před kameru vrátili také Karin Dorová, Ralf Wolter, Eddi Arent i Rik Battaglia. Na režisérskou stoličku byl znovu povolán Harald Reinl, režisér čtyř nejslavnějších titulů série. Brauner původně zvažoval možnost točit film v koprodukci s Rumunskem, ale nakonec zůstal věrný Jugoslávii a využil řadu ikonických lokací přítomných již v předchozích filmech. Po dokončení prací v Jugoslávii dokonce zafinancoval krátké natáčení v USA, kde Harald Reinl za užití dublérů pořídil několik záběrů v Grand Canyonu. Paradoxně tak je Vinnetou a Old Shatterhand v údolí smrti jedinou z klasických mayovek, která obsahuje scény americké krajiny. Nicméně ani to nepomohlo obnovit zašlou slávu, a snímek tak zůstal posledním titulem série. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (194)
Celkem důstojné zakončení celé série. Zajímavý "remake," obsahující neodolatelné scénáristické finesy. Ten tomahawk, hozený přes celou vesnici až do tee pee, stojí za to :-) Dabing není jiný! Je sice příšerný, ale stále ten stejný, z AB Barrandova roku 1993 od nejhoršího českého dabingového režiséra porevolučního období, Jiřího Ptáčka! Kleopatra: možná, že něco osvětlí ten fakt, že Karin Dor byla v té době Reinlova manželka. ()
Filmy Poklad na Striebornom jazere a Vinnetou 1-3 sú pre mňa kultom a videl som ich snáď aj 10-krát. Sám nechápem, prečo som tento filmík vzhliadol až teraz... Na údolí smrti sa podielali všetky známe osvečené ksichty cez režiséra, hlavných hrdinov, kameramana, atď...aj prostredie Plytvických jazier zostalo zachované, čiže teoreticky by všetko malo fungovať...Pravda je taká, že negunguje celkom ideálne a niekedy to poriadne škrípe. A to najmä v scenári (tú naháňačku s Old Shatterhandom a následný útok včiel snáď scenárista nemyslel vážne!!!). Čiže- mierne sklamanie, určite aj preto, že spomínané staršie filmy nasadlili laťku príliš vysoko... ()
Jako mladší ročník zcela nepolíben kultem Vinnetoua a Old Shatterhanda neprožívám u těchto filmů nostalgii. Podobné klasické westerny mě až na výjimky míjejí, ale z času na čas se už z různých důvodů těmto filmům asi nelze vyhnout. Dobré muže jsem bez větší námahy okamžitě odlíšil od těch zlých, bylo mi předem jasné, kdo nad kým vítězí a prodívat se těmi 86 minutami se mi i díky pěkným scenériím nakonec úspěšně zadařilo. Kdyby jen ten nekonečný cyklus přepadávání, přivázání a o pár minut odvázání pomalu postupně všech přítomných postav mi brzy nezačal připadat tak monotónní. Co mě potěšilo, byl pohled na nádherné chorvatské vodopády Krka, které jsem před lety navštívil. Co mi pak zřejmě ještě na dlouhou dobu utkví v paměti z tohoto filmu, bude hlavně ono skalnaté údolí plné hadů, které jsem naštěstí nenavštívil a zcela mi postačí vidět na plátně. :o) [45%] ()
Když u kormidla nestál Harald Reinl, bylo takřka s železnou pravidelností zle. Po úspěších „slavné čtyřky“ chtěl každý trochu toho zlata ukousnout a mayovky vznikaly bohužel jak na běžícím páse. Narychlo splácané, bez podpory alespoň průměrného scénáře a především bez kouzla a náboje těch příběhů, které jsme v dětství mlčky hltali. Reinl přesto ještě jednou naskočil do sedla, a i když chronologicky patří „údolí smrti“ jinam, tak naposledy (před brzkou smrtí) využil služeb Lexe Barkera. Ten coby Old Shatterhand znovu brázdí prérie se svým pokrevním bratrem, aby mohli znovu vyškolit hordu nebezpečných banditů, kteří potřebují pár dobrých rad o právu a spravedlnosti. Vrací se i dobře známý záporák s tváří italského herce Rika Battaglia, osudová kráska Karin Dor, krásné exteriéry i trochu jiná hudba Martina Böttchera. Tenhle souboj dobra a zla samozřejmě zdaleka oné čtyřce nekonkuruje, ale lehká nostalgie tam i tentokrát přeci jen zůstala. PS: Vladimír Ráž zní jinak, ale nakonec to se ctí udýchal. ()
Příjemné překvapení, čekal jsem, že to bude zase mnohem horší než ti čtyři klasičtí Vinnetouové, ale tenhle film se jim důstojně vyrovná. Místy sice trochu opakuje osvědčená klišé a herce by mohli měnit poněkud častěji, místy je trochu schematický, ale pořád je mnohem lepší než třeba Old Shatterhand. ()
Galerie (23)
Zajímavosti (26)
- Natáčení začalo 1. července 1968, poslední klapka padla 17. září, tedy po 79 dnech. (hippyman)
- Scénář pochází z pera Herberta Reineckera, původně specialisty na kriminálky. Svou práci odvedl za pouhé dva týdny a získal za ni 20 000 DM. (hippyman)
- Film měl premiéru 12. prosince 1968 (tedy rovných šest let po premiéře Pokladu na Stříbrném jezeře, 1963), v tradičním premiérovém kině Mathäser-Filmpalast v Mnichově. (hippyman)
Reklama