Dítě číslo 44

Předlohu jsem nečetl, ale po zhlédnutí její filmové adaptace k ní moc důvěry nemám - kontrolka výskytu žánrových klišé zde bliká jak zběsilá. Suspendovaný policajt pátrající na vlastní pěst? Zlý nadřízený, který mu jde po krku? Vyšetřování řádění masového vraha? Nic, co bychom dávno neviděli stokrát jinde, jen s tím rozdílem, že děj je ze současné Ameriky přesunut do SSSR v 50. letech. Odtud mj. vyšší finanční náročnost takového natáčení v porovnání se snímky ze současnosti - penězi se zde jistě nešetřilo, ale věrohodnou iluzi sovětského prostředí se zde podle mě příliš vytvořit nepodařilo - pro člověka, který většinu lokací zná osobně, je zkrátka těžké v přítmí kinosálu najednou uvěřit, že se děj neodehrává v Rudolfinu, Národním muzeu, na Hlaváku, apod., ale v Moskvě 50. let (u zahraničních diváků toto asi logicky odpadá a film by na ně snad mohl působit více autenticky než na Čechy). Pokud jde o celkovou autenticitu snímku, k ní směřuje má největší výtka obecně - celý děj se odehrává v Rusku, všechny postavy nesou ruská jména, na zdech visí nápisy v azbuce, spousta postav mluví se silným ruským přízvukem (výborný Tom Hardy potvrdil pověst herce, který se na každou roli pečlivě připravuje), ale co je to všechno platné, když stejně všichni herci mluví anglicky. Na mě to prostě působí téměř komicky, když na sebe postavy s typicky ruskými jmény typu Vasilij, Alexej, Nina, Zina, Jelena apod. mluví anglicky a tváří se, jako by se nechumelilo. Pochopitelně chápu komerční aspekt věci, kvůli němuž je naprosto logické, že jde o film natočený v angličtině, ale za sebe nemám problém napsat, že toto je film, který měl být natočený v Rusku, s ruskými herci a v ruštině. Abych jen nekritizoval, na filmu se mi líbil vývoj vztahu mezi oběma manželi Děmidovými a pěkný závěr. Je tam i pár dalších momentů, kvůli kterým by člověk uvažoval, zda ještě jednu hvězdu nepřihodit, ale nakonec si nemůžu pomoct - ne že by to byl vyloženě průšvih, ale žádný zázrak to taky není. Když si člověk vzpomene, jak před necelými dvěma roky byla kvůli natáčení tohoto filmu docela dlouho výluka metra, o které s velkou chutí referovala všechna média jako o bezprecedentním narušení pražské MHD, a pak vidíte ve filmu scénu, kvůli které to celé bylo a která má sotva pár vteřin, musíte si nutně položit otázku, kterou by šlo vlastně vztáhnout na celý film jako takový: stál celý ten humbuk vůbec za to? (25.05.2015)

Jak se dalo očekávat, tak se jedná o dost nejednoznačný film. Na jednu stranu je tu perfektně vykreslená dobová atmosféra paranoidního Stalinistického Ruska, na druhou stranu, kdo se těší hlavně na kvalitní detektivku, tak bude asi zklamán, protože samotnému vyšetřování vražd ne, že by se film úplně nevěnoval, ale místy to ustupuje do pozadí a film pak tak trochu vypadá jako by nevěděl čím chce vlastně být. Hardy mě bohužel ani tentokrát nedokázal přesvědčit o tom, že by to byl nějak extrémně dobrej herec. Co naplat, pro mě furt takovej neslanej nemastnej. Těch pár akčních scén (válka v úvodu plus asi dvě pěstní výměny názorů) moc hodnotit raději nebudu, protože ta rozostřená a rozklepaná kamera tomu zrovna nepřidala, ale zase ok, abych jenom nekritizoval, tak když si odmyslím, že jako detektivka to moc nefunguje, tak jako zajímavý pohled do historie to není špatné a na rozdíl od většiny hodnotících mi nevadí ani ta delší stopáž. Nemůžu říct, že bych se nudil. Nicméně ani se nemůžu zbavit pocitu, že je to celkově trochu nedotažené. Za mě 55% (02.06.2015)

Výborný námět, neskutečně špatné převedení na filmové plátno. Bylo by toho dost, co by se dalo na filmu strhat, důležité je si však uvědomit a diváka upozornit na to, že se nejedná o temnou detektivku o pátrání pro vrahovi dětí. Zde hraje daleko větší prim atmosféra a prostředí sovětského svazu 50. let, kdy byly všichni podezřelí a i výše postaveným hrozil soud nebo oprátka. Bohužel toto není ve filmu nijak zajímavě znázorněno a film po celou dobu neví, co chce vlastně vyprávět. (16.01.2016)

Čirá schizofrenie na place a plátně, která pokud by neměla ďábelské bolševiky, atakovala by Angelínky Neposraného o nejambicióznější hollywoodské hovno vysrané na diváky za poslední kalendářní rok. Tomáš je klasicky čestný a Noomi klasicky hnusná, komouši jsou zlí, Gary už je Starýmuž i na herecké štěky, všude je parodie na politickou paranoiu a celý to nedává sebemenší smysl. Logika a dějová linie jsou znásilňovány do análu v mnohem větším měřítku než ty zavražděné děti, kdy největší padouch není pedofilní nekrofil a masový vrah, ale jakýsi bolševický kretén, který sebere Tomášovi místo, chce mu šukat manželku, umí se teleportovat na všechna důležitá místa a bez následků střílí kolegy z práce přímo ve své kanceláři za bílého (pracovního) dne. Autor předlohy, který se „inspiroval“ totálními režimy měl buďto nulový vliv na scénář, nebo měl v hlavě nasráno. Nejvíc má ale v hlavně nasráno scénárista a režisér tohoto braku, kde nedává smysl absolutně nic od doby, co Otužilý vytáhne nedobrovolně paty z Moskvy, aby vyřešil nejzapeklitější případ celé své kariéry, logiku vztahu s vlastní manželkou. To se mu bohužel nepodaří, ale skončí to všechno dobře, Tomáš se vrátí do práce, kde sice bude nadále notovat zkurvenému režimu, zatýkat imperialistické živly a držet hubu, ale to už se od každého kladného hrdiny v dnešní době přece očekává. 40% (27.07.2015)

Přišlo mi to naprosto zmateně podané, co se příběhu týče, skáče se z tématu na téma, chce se říct všechno a neříká se nic, celé to plave po povrchu, ale co se reálií (a hlaně těch historických) týče, mám velké pochybnosti, že je to věrné a že si to nepřibarvuje. Nejsem historik, ale třeba využití aut mi přišlo podivné (nejenom, že to nejsou sovětská auta, ale že by měl tehdy auto každý ajzboňák?), a ani další reálie mi nepřišly věrohodné. Jinak se to nudně vleče, postavám člověk ani nefandí, přijde mi to takové prostě nakašírované podle moderních postojů. (16.10.2016)