E.A. Poe: Podivný experiment

Natočeno podle námětu E. A. Poa, ale - jak řekla jedna z postav v úvodu filmu, když vyprávěla o svém dětství v sirotčinci: "Nechtěl jsem z toho udělat dickensovský večer." - což však přesně tvůrci udělali. _____Snímek nemá poeovskou ale výlučně dickensovskou atmosféru. Poe se příliš nezabýval prokreslováním svých postav, stavěl spíš na jejich úchylkách a morbiditě. Neměl téměř žádnou víru v dobro a jeho přístup k životu byl krutě ale i mrazivě vtipně cynický. Taky Dickens dokázal vidět krutost kolem sebe, ale věřil, že i na těch nejotřesnějších místech se najdou lidé, kteří navzdory trápení, chudobě a hrůznému zacházení, si uchovávají laskavé srdce a často je za to ve svých románech odměnil šťastným koncem. ____ Historické vyprávění o pacientech a personálu blázince pohřbeného v hlubokých lesích podněcuje zvědavost, jak to bude dál. Kromě atmosféry tušeného nebezpečí, pocitu, že hrdinové jsou v pasti, o které není jasné, kdo ji nastražil, staví snímek také na silném milostném motivu lásky a oběti pro ni. ______ Napínavá, lehce dekadentní nálada (scény novoročního maškarního bálu byly jak od Jakubiska) dostane pořádnou trhlinu v semifinále. KOUSEK DĚJE Vše, co se doposud stalo, bylo silně nadsazené, ale v rámci žánru přijatelné. Ani v tak fantastickém příběhu ale nemůžu akceptovat fyzikální nesmysl. Jednoduše řečeno: když na někoho z výšky spadne metrák uhlí, tak ho to zabije, ať už je to jakkoliv odolný zloduch. Od té chvíle snímek aspiroval na parodii - zejména scény zloduchova "electro dance" . A konec je sice sladký, ale, jak se, kurnik, na ten jih dostali a kdo jim to platí? KONEC KOUSKU DĚJE Napínavý snímek potěší tajemnem i zobrazením temných stránek lidských charakterů, ať už u zdravých nebo šílených jedinců, ale konec tvůrci neukočírovali. /26. 12. 14./ (26.12.2014)

Film hezkej na to že to je vysokorozpočtová novinka, který moc nemusím. Tu vstupenku bych multikinu za to klidně obětoval. Ale celkově vzato to není zas taková pecka. U mne byl hroznej problém s tím, že jsem několikrát četl Poeovu předlohu, povídku, která je 100 x šílenější a bizzarnější. Toto se pak jevilo jako jakýmsi stínem v jeskyni proti předloze (cituji Sokrata, pokud se nepletu, tak inteligentní jsem ... :-DD -- provokace). Herecký výkony to dost zabíjely a tady v takový tématice jsou sakra potřeba a je třeba z herců vymáčknout maximum až se potí vypětím ... To se nedělo a všechny jen "aristokraticky" válcoval perfektní Ben Kingsley, kterej zastínil několik desítek herců a film si urval asi i nechtěně v podstatě pro sebe... Jenže on zde tou zásadní postavou není a proto to prostě skřípalo chvílema podobně jako špatně nabitej přístroj na elektrický šoky ... Takže občas dobrý, ale celkově bohužel nevýrazný ... (06.01.2015)

Podivný Exkrement pana Poea mi připravil opravdu velice příjemné překvapení. Možná bych to lehce přirovnal k Shutter Island od mistra Skorseseho, ale ten byl podstatně více hororovější a náročnější. Eliza Graves je dle mého názoru jednodušší a přímočarejší, to ovšem není vůbec na škodu, když herecké výkony jsou naprosto fantastické (převážně Ben Kingsley to skvěle táhne), atmosféra domova lunatiků je úžasná a zvraty v ději jsou opravdu taky luxusní. Neustále jsem hodně truhlil, že tady takovýto film nebyl od onoho Prokletého Ostrova a nyní již netruhlím. (21.11.2014)

Pekná ukážka toho, že bláznom môže byť ktokoľvek, každý aj nikto. Niekde ústav ovládnu blázni, inde urobia z blázna rovno premiéra. Dobrovoľne, nech je sranda. Hoci druhá polovica filmu podľa mňa stráca svoje čaro, musím uznať, že tie záverečné zvraty boli vycibrené. Film pekne ukazuje tortúru lekárov na psychiatrických pacientov, ale predsa len nešlo o žiadny Prekliaty ostrov, takú ambíciu ani nemal. Ale mohol túto tému viac otvoriť. (15.05.2023)

Srdečné a vřelé díky tomu neomalenému a nekulturnímu pitomci z Bontonfilmu, který prozrazuje část zápletky filmu už v místní anotaci, ať mu mráz roztrhne prdel. Ale i tak byl pro mě Stonehearst Asylum hodně příjemný filmový zážitek. Romantický film, jehož způsob romantiky je pro mě ještě stravitelný. Fin de siècle, viktoriánská Anglie, ponurý blázinec s panoptikálním osazenstvem, skvělá výprava, dobří herci... tedy popravdě Kate Beckinsale se mi mnohem víc líbí jako modrooká upírka, no ale co nadělám. Během filmu jsem měl několikrát neodbytný pocit, že už bude každou chvíli překročena míra patetismu a romantismu, kterou jsem ještě schopný a ochotný tolerovat, ale nikdy se tak nestalo, protože scénárista pokaždé udělal nečekaný (i když nepatrný) úhybný manévr od triviálního kýče k... zajímavému a pohlednému kýči. (14.12.2014)