Michael Kohlhaas

Braveheart pre náročnejších. Spleť existenciálnych úvah, ktorými prechádza hlavná postava, pripomína shakespearovskú drámu, akurát zasadenú do na oko jednoduchého príbehu o pomste. Hrdosť, krivda, hnev, morálne zásady, (ne)spravodlivosť doby. Svojsky a zaujímavo zostrihané, vynechávajúce riadky v dejovom posune, spoliehajúce na divákovu spluúčasť. Pútavé i obrazovo a zvukovo, hutnú atmosféru ťažiace z minimalizmu (hlučný vietor je tu dôležitejší než emocionálne pasáže hudby, ktorých je minimum). Ako inak, bravúrny Mikkelsen. (13.04.2016)

,,DOŽADUJI SE NÁHRADY ŠKODY, KTEROU JSEM UTRPĚL …“ /// Středověká realita v reálu. To tempo není bůhvíjaký. Tak nějak si to plyne, ale Michael Kohlhaas má moje sympatie (bodejť! Přelez, přeskoč, ale nepodlez!). Ta jeho představa spravedlnosti… už jen aby ten příběh nabral to tempo… Místy mám dojem, jako bych čučel na Barbara. Proč ne, líbil se mi ten drsnej styl, ty hory … tož i tohle je z takovýho toho náročnějšího soudku. Vobčas jim trvá, než se vyžvejknou a (bohužel) všechna hrdost, zloba a spravedlnost jsou zamlžený oparem nudy. Jako když natáhnete kratší údernej příběh. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou novelu, kterou v roce 1811 napsal Bernd Heinrich Wilhelm von Kleist, jsem nečetl. 2.) Království za koně – to mě nepřekvapí. Ale 2 životy... 3.) Thx za titule ,,retkvi“ a ,,jirkazuza“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (04.02.2014)

“Všemohúci” vyjadril svoj názor, že je tento snímok ako “Statočne srdce”, akurát že pre náročnejšieho diváka. Po 40 minútach som to musel vypnúť, lebo jedine slovo, ktoré ma počas sledovania tohto snímku napadlo, bolo “pičovina”. A ešte k tomu aj kurevsky nudná. (21.04.2024)

Na tenhle film jsem se podíval jedné noci, kdy jsem nemohl usnout. Stává se mi to, když se nemohu zbavit myšlenek na něco, co mě rozčiluje. Tentokrát šlo o to, že moje žena - cizinka cosi nemohla vyřídit na úřadě, protože úřednice jí do cesty postavila zcela nezákonnou a nesmyslnou závoru. Mám bohatou právní praxi s těmito případy, a u soudu jsem proti státu POKAŽDÉ vyhrál. Ale až u soudu, často až na odvolání, a jen málo klientů bylo ochotno čekat na spravedlnost tak dlouho. --- A hleďme, nic netuše jsem sáhl po filmu, který řeší totéž, jenže v kulisách 16. století. A ukazuje se, že tenkrát byla vrchnost stejně arogantní, tupá a necitelná, jako je dnes. Něco je však přece jiné. Kdybych dnes vzal spravedlnost do svých rukou a té blbé babě rozbil hubu, vrchnost by se mnou zametla bez dlouhých cavyků. V tomto příběhu ze starých časů se spravedlnost nakonec přece dala do pohybu a odměřila všem s příkladnou precizností. --- Dějiny jsou moje vášeň a hrozně nesnáším rozšířený pohled, že lidé dávných časů byli zabednění hrubiáni a my jsme vrchol osvícenosti. Tenhle film takto nehřeší, jeho postavy a příběh, ač fiktivní, jsou historicky velmi věrohodné. Navíc je to po všech stránkách provedeno na úrovni bez nadsázky umělecké. --- Pro mě fantastický zážitek. (11.05.2015)

Nebýt toho, že znám Kleistovu předlohu, místy bych se v ději asi ztrácel, především díky svéráznému střihu a minimu dialogů, které by nepřipravenému divákovy vysvětlily kdo, co, proč a proti komu. Změny oproti literárnímu předobrazu (přenesení děje z pomezí Saska a Branibor někam do pyrenejského podhůří, záměna synů za dceru nebo nahrazení Luthera jakýmsi anonymním pastorem) se ukázaly jako nepodstatné a celek nakonec působí podobně stroze jako kniha, jejíž poselství - nelidskost společenských institucí a zároveň mravní relativitu individuální vzpoury proti nim, problematičnost fanatického přesvědčení o své pravdě a obětování všeho a všech abstraktním principům spravedlnosti - tlumočí snímek zdařile a beze zbytku. (26.12.2014)