Americký sniper

Cooper mieri vysoko, chce uznanie a Oscarov. A Eastwooda do toho zlákal evidentne na vysoký honorár. Ináč by do toho Clint nešiel, scenár zas toľko priestoru pre jeho rozprávačské nadanie neponúka (citové scény s manželkou by zvládol kdekdo). Jednoduchosť a priamočiarosť filmu, ktorý neprináša nič nové pod helmou a opiera sa výhradne o potenciál real-life osudu skutočného Chrisa Kylea na jednu stranu poteší (film strhne, aniž by na diváka kládol vyššie požiadavky), no pre využívanie všemožných klišé a absenciu osobitosti (ktorou disponoval identicky vystavaný, ale menej polopatický The Hurt Locker) na Oscarov nemá nárok. Ak teda Akadémia nemieni až tak okato priznať, že je to viacej o politike ako filmoch. Centrálna akčná scéna (Butcher+vŕtačka+chlapec) majstrovsky zostrihaná. Zato druhá polovica potrebuje skrátiť. (17.02.2015)

Tenhle film by nepůsobil divně tak před deseti lety. Ale hádám, že Clintovi už na nějaké té dekádě nesejde. Sejít mu už mohlo na tom šíleně špatném střihu, který film ve všech ohledech znepřehledňuje (a nechoďte na mě se záměry). Každopádně produkt starého republikána bez smyslu pro nadhled jak ze škatulky. (28.01.2015)

Americký sniper nepojednává o fyzickém utrpení uprostřed bitevní zóny, nýbrž spíše o diametrálně odlišných pohledech, kterým je válka v Iráku vystavována jednak ze strany nic netušících amerických občanů v zámoří, jednak z pozice přímých aktérů krvavých bojů, a také o pochybných motivacích, které vedou řadu mladých Američanů vstříc vysněné "službě vlasti". Eastwood sice pracuje s velmi obecnou filmovou rovnicí, když jeho hlavní hrdina přichází do války pln nadšení a vlasteneckých přísah a nakonec odchází coby zlomený muž, který ztratil iluze o cti i existenci dobra, avšak film vyzdvihuje nad průměr neskrývaná nechuť k vlastenectví, které je chabou náplastí na konání či snad oplácení zla, přirozená civilnost emocí, díky níž válečná i psychologická rovina filmu krásně splývá, a samozřejmě Clintův formální génius, který ho ani po osmdesátce neopouští. Vzhledem k tolika oscarovým nominacím se možná vnucuje myšlenka, že Američané mají pro Eastwooda zkrátka slabost, ale já si při sledování Snipera, stejně jako u Gran Torina nebo Million Dollar Baby, uvědomoval, že on si tu oblibu prostě zaslouží... 80% (14.02.2015)

Americký sniper je snímek, který když vás chytne, tak už vás nepustí. Clint Eastwood potvrdil své filmařské schopnosti a příběh začíná vyprávět tím, že diváka rovnou zavede do probíhající války, aby nám poté ukázal něco ze života hlavního hrdiny před válkou. Možná, že kdyby začal opačně, mohl by mírně nudit. Hlavní hrdina na mě zpočátku působil vyloženě jako venkovský křupan, ovšem s postupem času si získal mé sympatie, na čemž má podíl také skvělý výkon Bradleyho Coopera. Mix drsných válečných scén s něžností rodinného zázemí, ale také problémy ohledně posttraumatického stresového syndromu, to vše dodává Eastwoodovu filmu šmrnc. Závěr je poměrně silný a při pomyšlení, že se jedná o skutečný příběh, tak o pěti hvězdičkách nepochybuji. (26.03.2015)

„Force moved that battle. We killed the bad guys and brought the leaders to the peace table. That is how the world works.” Opravdu tak funguje? Na rozdíl od Kyleova otce si myslím, že na světě jsou jen vlci, ovce a ovce, co si bláhově myslí, že jsou ovčáčtí psi... V rovině válečné pornografie nepřišel Clint s ničím novým (souboj s olympionikem Mustafou byl docela zbytečná dějotvorná berlička), v úsecích návratů domů, kdy je snad každému jasné, že práce ve válce neznamená ve dvě si narazit na píchačkách a mít čistou hlavu, se zase zbytečně držel při zdi a když už se o nějaké emoce pokusil, působily jako ten kojenec, co koupili v hračkářství odnaproti. A Morriconeho Funeral? Ten když přišel, bylo už na všechno pozdě... Mimochodem, jsem si jist, že tady existuje minimálně jeden uživatel, který by si přál, aby byl Chris Kyle mezi živými, zalehl se svou McMillan Tac-50 naproti budovy broadwayského St.James Theatre a až by uviděl prolétávat Michaela Keatona, nemilosrdně ho sundal z oblohy.. (05.02.2015)