John Wick

Čekal jsem o krapet větší „pecku“, myšleno lehce nápaditější, ale i tak převládá spokojenost. Keanu Reeves je po několika matných projektech tam, kde ho mám rád, Chad Stahelski má několik kaskadérských zářezů a je na něm patrné, že osmdesátá a počátek let devadesátých jsou jeho šálkem kávy. Akčních perel je v posledních letech pramálo, samozřejmě tahle nabízí mnoho otázek na logické přešlapy, ale kdo si chce užít nářez plný zlámaných vazů a prostřelených hlav, je tu správně. Ostatní nechť si raději zapnou Tarkovského. Tady se jede na brakové vlně, příběh je přímočarý á la ztráta milované ženy, mrtvé štěně, banda cool zabijáků a jeden nasraný návrat na scénu. A tvůrci, kteří se jednoduše chtějí vyblbnout. Jednotlivé přestřelky šlapou v jiném tempu, mají různou atmosféru, škoda jen, že se víc nepodařilo prodat fyzično (jako v prvních 96 hodinách). Mile nadsazené, choreograficky elegantní a sakra přehledné. (06.02.2015)

Jak už napsal Marigold, takhle měla vypadat filmová adaptace Maxe Paynea. Noirová stylizace (neony, déšť, noc, velkoměsto). Lehce „cheesy“ pulpová atmosféra. Komiksově nadsazené univerzum ruských mafiánů a nájemných vrahů (s tak promyšlenou mytologií, až mne překvapilo, že předlohou skutečně nebyla žádná komiksová série). Revenge zápletka ohlodaná na kost (ale ne tolik, abychom nechápali hrdinovu motivaci). Melodramatické flashbacky jsou nenásilně zakomponované do hlavní dějové linie a většina zúčastněných ví, jak to v podsvětí chodí, pročež mohou jít bez dlouhých úvah a řečí rovnou k věci. Prosté pozadí hrdinova příběhu ani zbytečná slova tak nikdy na dlouho neodvádí tok vyprávění daleko od akčních scén. Díky ukázněné kameře, delším záběrům a opodstatněným střihům jde o scény krásně přehledné, připomínající více asijské akce (k nimž režiséři přičichli díky spolupráci s Wachowskými) než současnou „realisticky“ roztřesenou hollywoodskou produkci. Čistý styl snímání likvidačních scén, s plynulými přechody mezi jednotlivými záběry, navíc souzní s čistým stylem práce Johna Wicka, který si potrpí na uklizeném kvartýru a většinu zloduchů pro jistotu umlčí kulkou do hlavy. Kromě možnosti vychutnat si choreograficky elegantní, precizně rytmizovanou kombinaci střelby a bojového umění v plné kráse tak styl akčních sekvencí slouží zároveň k charakterizaci protagonisty, na kterou pro všechno zabíjení jinak nezbývá moc času. Pro vychutnání filmu zároveň nepotřebujeme vědět víc, než že je John Wick cool zabiják. Zde se nabízí další paralela s akčními videohrami, které v prokreslování postav nezacházejí o moc dál (další podobnost pak lze spatřovat v hotelu, který funguje jako save-pointu, kde si hrdina může odpočinout a nechat se vyléčit). Svou videoherní povahu film pro větší názornost tematizuje také vtípkem zakomponovaným do jedné z akčních scén, kdy se protnou fikční světy hry a filmu. John Wick ukazuje, že snaha vycházet vstříc hráčům (a na ni vázané těžení z videoherní estetiky) nemusí spočívat jen ve frenetickém střihu. „Herní“ může být film také důrazem kladeným na maximální přehlednost akce a přímočarostí vyprávění, která není zastíraná, nýbrž hrdě stavěná na odiv. Jestliže druhý Zátah dosud v kategorii nejlepších akčních filmů letošního roku neměl silnou konkurenci, teď už ji má. 80% (15.10.2014)

Málokdy je v áčkovém filmu k vidění tak špinavá, neučesaná akce, kde se v záchvatu boje mlátí do právě zašité rány, protivníci se v 95% případů uzemňují tím nejjistějším způsobem, tedy headshotem, kde KONEČNĚ auta po nárazu nevybuchují a ženy se KONEČNĚ perou jako ženy (tedy přes sílu to nepůjde, tak úskokem), takže nekoukám na jejich tvrdé pěstní rány a kopy, které by vzhledem ke své fyziognomii nebyly schopny, jako se to naopak v rámci genderové pseudo-vyváženosti děje v drtivé většině filmů dnešního Hollywoodu. A navíc se tady vtipně ozvláštňuje klišé akčních filmů, takže nájemní vrazi mají svůj hotel se svými pravidly a nezpochybnitelným důvodem pro masakrózní hody je zabitý vořech. Což dokážu pochopit, mě kdyby někdo šáhl na křečka, John Wick by byl hadr i se svým arzenálem. (15.01.2015)

|| Scenár: Derek Kolstad | Hudba: Tyler Bates, Joel J. Richard | Distribúcia: Lionsgate (WW), Summit Entertainment (US), Entertainment One Films (CA) | Štúdio: Summit Entertainment, Thunder Road Pictures, 87Eleven Productions, DefyNite Films | Rozpočet: 25 miliónov $ | Tržby: 78,7 milióna | Ocenenia: Spolu - 2 výhry a 1 nominácia || Tak staromódne, príbehovo jednočiare, že by človek čakal u hodnotení totálnu nespokojnosť. John Wick má však nevysvetliteľnú nadsádzku a dokonalú schopnosť balancovať medzi vtipom a vážnosťou, a pritom ani jednu z daných polôch nepriznávať. Jednou vetou, ten film je tak divný a nekategorizovateľný, že je dobrý. A hlavne, má Reevesa, ktorý si už podobnú pecku po dlšej dobe naozaj zaslúžil. Bojové scény mu verím viac, než komukoľvek inému v Hollywoode. Čistokrvná akcia, rýdza štvorhviezdica. Ps: Podobne ako Maringold a Matty si myslím, že to má nábeh na komixovú atmosféru Maxa Payna, ale toho mne viac pripomínal Payback s Gibsnom. 80% | Cine-Max Optima Košice, sál 2, 31.10.2014 | (31.10.2014)

V prvom rade musím povedať, že nie som fanúšik akčných snímkov, no sem tam sa skutočne objaví taký, z ktorého divák padne na riť ("The Raid"). Totiž, tam kde sa užívateľ smeje milovníkovi hororu z nezmyselnosti, tu je absurdita akčných scén či poňatého príbehu, kedy jeden človek so zovretými päsťami, či za pomoci šraubováku ("Equalizér") "zbombarduje" desiatky vycvičených vrahov, potlačená na okraj akéhokoľvek chápania. Najviac vtipné ale je, že sa tvorcovia či znalci tohto žánru tvária - toto je fakt reálne, berte tento snímok seriózne vážne. Takže ja osobne radšej popustím oko fantázií násilia v podobe gore, či iných hororových prvkov, ako sa kŕmiť takýmto lacným steakom bez oblohy. Po úvodných 20 minútach som prepadol myšlienke, že K. Reeves vstal z mŕtvych, pričom po 10 rokoch KONEČNE natočil snímok, vďaka ktorému si ho budeme opäť pamätať (bohužiaľ, zatiaľ ho mám stále zafixovaného ako Nea či Constantina). Princípy tohto filmu, vrátane pointy, prečo zosnovať pomstu a opätovne vstúpiť do sveta ťažkých zločincov, rozvíriť nenávisť, pričom riskovať vlastný život, to radšej nebudem komentovať. Som trošku v údivu, že sa tu mrhá hviezdami jak na jarmoku cigánskou v žemli. No úprimne, kam sa tento film, vrátane akčných scén, hrabe na "HARD TO KILL" so Segalom. Tam to malo aspoň ako taký zmysel, lebo tu, tieto dôvody, potešia akurát tak "Animal liberation front". (31.01.2015)