Režie:
David OndříčekKamera:
Štěpán KučeraHudba:
Beata HlavenkováHrají:
Václav Neužil ml., Martha Issová, James Frecheville, Robert Mikluš, Jiří Šimek, Milan Mikulčík, Jaroslav Plesl, Jiří Rendl, Filip Březina, Štěpán Kozub (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Australský rekordman Ron Clarke přijíždí v pohnutém roce 1968 do Prahy za legendárním běžcem Emilem Zátopkem, jehož bezmezně obdivuje. V rozhovorech Rona s Emilem se děj filmu retrospektivně vrací do stěžejních momentů atletova sportovního i soukromého života a spojuje se v komplexní portrét muže, jenž neztrácí tempo ani poté, co jeho poslední závod skončí a jenž dokáže bojovat nejen na atletickém oválu. Film vypráví o nezlomné síle vůle, která dodnes inspiruje tisíce sportovců po celém světě. A také o jedinečném vztahu dvou lidí – Emila a Dany Zátopkových – kteří navzdory všem překážkám spolu strávili celý život. (Falcon)
(více)Videa (3)
Recenze (548)
Líbilo se mi to, protože se také považuji za běžce, nebo to byl dobrý film? Těžko říci. Zátopek byl každopádně originální osobnost, která si film zasloužila. Můžeme sice diskutovat, co ve filmu mělo či nemělo být, ale nemá to moc význam. Takhle, jak ho autoři poskládali, příběh celkem pěkně drží pohromadě a běží bez větších zakopnutí. Neužil a Issová v hlavních rolích výborní, po produkční stránce zřejmě tuzemská špička. Také hudbu Beaty Hlavenkové považuji za velmi dobou. (70%) ()
Český film, který si myslím hravě naplňuje evropské standardy. I přes rozpačité české recenze mám za to, že Zátopek před pár lety byl velký komerční i kvalitativní úspěch a David Ondříček je jeden z těch režisérů, který si do svých (dost často dlouhodobě připravovaných) projektů dává srdce a vyplatí se jej do budoucna sledovat. Ačkoliv to není ten žánr, který vyhledávám pravidelně, rozhodně je to jen jediný sportovní film z celého roku, který bych si pustil jako první. ()
Ondříčkovy filmy jsou jak přes kopírák - naprosto dokonalá výprava, vymazlený vizuál, herci hrají jako o život, dokonce i strážmistr Topinka, ale dějově je to ploché, a stejně tak se to má s postavami, které nikdy nejsou dostatečně prokresleny, aby působily životně a abych k nim jako divák získal nějaký vztah. Stejně tak zde - copak Zátopkovi nechodili do kina? Nejezdili za rodiči nebo kamarády na Valašsko či Beskydsko? Nečetli žádné knihy? Nejezdili na výlety, jenom jednou do hor na lyže? A jak přesně se stalo, že Clarke a Zátopek se stali přáteli, a to až takovými, že sem Australan vážil cestu? Nic z toho ve filmu není. Jen se běhá a maximálně mluví o dětech. Zátopek je představen jako buran, ale nakonec se projeví jako rozený psycholog. Do toho si E-on girl neustále plete pražštinu a moravštinu, takže jí občas z úst vyjdou pěkné paskvily, ale naprosto chápu, že se Ondříček chtěl manželkou a jejím tělem pochlubit. Nějak mi tam ale chybí, pokud to má být o Zátopkovi, jeho prohry (ne vždy závody vyhrál), a to i životní (vše po roce 1968, práce dělníka, to se nedá okecat titulkem na závěr. Neužil zaslouží sice poklonu, jak se do Zátopka ve všem všudy vtělil, ale to je po výše zmíněné výpravě jediné druhé plus tohoto filmu, který vlastně nic neřeší, o ničem není, nenajdete tu dilemata, kolize, problémy, a pokud ano, jen tak nahozené a hned smetené ze stolu. ()
Na filmový příběh jedné z našich největších sportovních hvězd se těším od chvíle, co jsem se o něm dozvěděl. Jméno režiséra je navíc prakticky zárukou kvality a po prvních ohlasech z Varů bylo jasné, že si ho v kině nenechám ujít. A nezklamal. Zátopek jako sportovní film ohromí a pohltí, při závodech jsem měl mnohdy chuť vyskočit a tleskat, jako bych tam byl. Zejména fantasticky natočená zlatá pětka v Helsinkách mi prakticky zprostředkovala emoce tehdejších fanoušků na stadioně a takových pocitů si na filmu obecně vážím prakticky nejvíc. Velkolepé, strhující a v rámci adorace našeho největšího atleta všech dob to nemohlo být lepší. Zátopek jako drama či chcete-li příběh člověka se všemi jeho klady i zápory, funguje rovněž prakticky bezchybně. Ani jednou film ale neklesá do marasmu nějakých současných vztahovek či hysterických historek o naší nedávné historii. Své místo tam ale pochopitelně ta tehdejší realita má, nicméně hrají-li politruky Mikluš či Kozub, nelze to brát smrtelně vážně. Doslova mě pak třeba rozesmál i osud uměleckých ozdob v podobě snových výjevů a dalších několika podobných scén, které pan režisér lidsky "znehodnotil" prostým kopancem do zadku se slovy "Běž". Všem postavám Ondříček doslova vdechl život a Neužil či Issová se na dvě hodiny v mých očích prostě stali Danou a Emilem Zátopkovými. Škoda, že se dnes už nedozvíme, co by na svůj filmový život řekli právě ti Zátopkovi. Já říkám pět hvězd. ()
Plešoun Ťopek si vyběhal pět olympijských medailí a Neužil si jistě doběhne pro několik filmových cen, poněvadž Zátopkovu mluvu, dikci i křečí modelované grimasy předvádí až podezřele autenticky. Stejně jako jeho bujarou, přesto poněkud podivínskou povahu. Film možná paradoxně víc osloví zahraničního diváka - našince můžou trochu otravovat doslovné scény na téma "socialismus versus úspěšný člověk". Přeci jen už jsme to viděli a četli (a starší z nás zažili) mockrát. Masivní výprava a soundtrack jsou další dvě věci, mající mezinárodní parametry. Retrospektivní forma vyprávění hezky vrství zásadní momentky Zátopkova života, v nichž se střídá běžecký fanatismus, souboj s totalitním aparátem a věčná bitva na poli manželství. Až je možná škoda, že se víc nepřitlačilo na pilu. Každá scéna má totiž náboj, technickou kvalitu i herecké zastoupení, scénář zase skvělou strukturu i volbu situací, v zátylku neustále cítíte potenciál i hrozby na všech frontách... ale TO tnutí do nervových zakončení, TEN pravý FEEL přijde jen málokdy. Klouže se spíše po povrchu, jak se říká. Jako filmu tak Zátopkovi zlatou medaili sice nedám, ale jsem rád, že ho máme. Je suverénní a kouká se na něj moc dobře. ()
Galerie (29)
Zajímavosti (54)
- Ve filmu se objeví několik rekvizit, které byly vyrobené speciálně pro film, jako věrné kopie skutečných předmětů ze života manželů Zátopkových. Jedná se například o svatební pozvánku, pivní podtácek, malého plyšového pejska, olympijské medaile včetně krabiček, specifické koště v domácnosti Zátopkových nebo Emilovy červené tretry. (Krocka)
- Československá výprava odlétá do Helsinek s letounem Lisunov Li-2. Tento letoun je sovětskou licenční kopií legedární Dakoty DC-3. Oba typy byly během 50. let ve službě u ČSA. Stroj použitý při natáčení nosí maďarskou registraci HA-LIX. Pro účely natáčení byla registrace „počeštěna“ na OK-LIX a nápisy maďarského Malévu nahrazeny Československými aeroliniemi. Při startu na záběru zezadu lze ale originální registraci spatřit na křídlech. (Foxhound#1)
Reklama