Odebrat z přátel

Jednoduchý a výsledku hloupý horor, který překvapivě dobře funguje i přes svou minimalističnost. Celý film sledujete pouze monitor a probíhající videohovor, několika přátel, který postupně umírají za podivných okolností. Současnou na facebooku závislou generaci film možná i vyděsí, ostatní možná potěší, co všechno se dá udělat s málem. (21.11.2015)

Poměrně originální počin. Celý děj vidíme skrz monitor v počítači. Atmosféra je dobrá, ale možnosti omezené. Mladá holka spáchá sebevraždu a její duch terorizuje na Skypu lidi, kteří s tím měli něco společného. Jeden po druhém odpadávají. Je zajímavé, jaké tajemství na sebe prásknou. Je tam pár dobrých momentů, ale jinak průměr. "Zahrajeme si hru." (15.06.2018)

Byť pred desktopom operačného systému 12 hodín denne a nevyhnúť sa mu ani večer, keď chcem pri filme vypnúť, nie je žiadne terno. A sledovať na ňom (navyše na veľkom plátne!) dialógy znudených, neskôr hádajúcich sa a nakoniec vydesených teens, prerušovaných neustálym vyzváňaním a hang-upovaním Skajpu už vôbec nie. Ale aura skrytého, nadprirodzeného zla v tom postupne začne fungovať a zopár zimomriavok prinesie. Prekvapivo sľubný koncept, ktorý keby bol vymyslený ďalekosáhlejšie, niekoho mohol na jeden večer odradiť od loginu do sociálnych sietí. Čo sa ešte žiadnemu filmu nepodarilo. Slabšie 3*. (24.06.2015)

║Rozpočet $1milión║Tržby USA $32,482,090║Tržby Celosvetovo $62,882,090▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA $1,019,480 //počet predaných kusov 51,423║ Tržby za predaj DVD v USA $1,407,964 //počet predaných kusov 89,809║ jednoznačne ide o dobrý námet, s ktorým sa troška dalo viac pohrať, lebo dialógy a schéma pomsty fungovala, patričné vydesenie skype-júcich(alebo postupne skapajúcich) a napätie bolo dosiahnuté, len to duchovno tam až tak moc nesedelo ale aj tak výsledok uspokojivý /50%/ (16.09.2015)

Nepříliš zkušený režisér Levan Gabriadze sice určitě trávil online nějaký čas, aby odpozoroval reakce a chování mladých lidí na internetu, ale nestačí jen partu skypujících lidí vystavit nebezpečí. Divákovi musí na té partě lidí záležet, soucítit s nimi, ale těch šest lidí vám bude plně ukradených. Rozjíždí se to směle. V den výročí smrti jisté studentky Laury se do videohovorů spřátelené omladiny připojí nezvaný a tajemný uživatel, který posléze z chatu udělá peklo. Laura před rokem spáchala sebevraždu, když na netu bylo zveřejněno její potupné video. A parta mladých lidí si nedovede vysvětlit, jak to že je profil mrtvé dívky znovu aktivní. Že za tím stojí náhodný hacker, je jedna z možných variant, ale ten o každém jednotlivci z party ví až příliš. V relativním bezpečí kyberprostoru začne s vyděšeními účastníky hrát svou krutou hru na pravdu, která se ale záhy přesune i do reálného prostředí, kdy smrt udeří i mimo kyberprostor. Nápad postavit celý film do okénka prohlížeče, není nic tak převratného, je to však první film svého druhu a formy, jakou je natočen, který se dostal do našich kin. Předně je produkčně na vyšší úrovni než jeho spřízněné filmy, má propracovanou vizuální stránku a usiluje o nový rozměr nebezpečí, které může hrozit ze standardizovaných online propriet. YouTube, Skype, Facebook - to zná každý. Když se všechno dohromady spojí, jako v případě tohoto filmu, dostane nebezpečí reálný rozměr. Myšlenka toho, co uživatelům netu slouží k jejich online komfortu, ale v podstatě kdykoliv se může obrátit proti nim, je zajímavá a nosná. Scénář ale vše semele nepropracovaným a místy až podivným způsobem. Bylo by potřeba nejednoho vysvětlení, ale toho se divák nedočká. Třeba závěr filmu po tom volá, osobně jsem z něho nebyl moudrý. Záleželo na tom, jestli se povede přijít v závěru s nějakou zajímavou pointou, něco takového se ale nedostavilo. Vraždy by svoji krvavost měly, kdyby ovšem režisér měl s nimi strpení. Z online vražd tedy v podstatě vidí divák jen nějaké rychle až zlomkovitě sestříhané útržky. Ke všemu si divák bude klást otázku, jak vrah dokázal svoje hrozby stran zabití splnit. Že se vraždí bez příčiny, to diváka neuspokojí. Ještě méně ho uspokojí vrahova schopnost teleportace do pokojíčků chatujících fracků. Sekvence, v níž se hraje hra na pravdu, připomene jakousi kyber variaci na sérii Saw. Nápad vynikající, ale tak laxně s ním scénář nakládal. Touhle sekvencí se mohl přímo vyvolat holomráz na zádech diváků, ale režisér se scenáristou k tomu přistoupil ledabyle. Film se chce tvářit moc sadisticky, ale je krotký, když přijde náznak takovéto scény. Tvůrci vybrali neznámé herce, kteří autentičnost zdařile předstírají, chatující vzorek lidí byl typově dobře vybrán. Technicky zdařilému filmu se ten nepropracovaný scénář pomstil. Režisér a scenárista zjistili, že si je někdo odebral z přátel. Nikdy se jim ale nepodařilo zjistit, kdo byl za tím ohavným (zlo)činem. 60% (12.08.2015)