Odebrat z přátel

Na obrazovce jsem měl obrazovku a na ní skupinku hysterických teenagerů, kteří předváděli 50 odstínů řvaní. Občas někdo někoho z nich krouhnul, z čehož byl vidět jen rychlý švih kamerou, ale vzápětí se zase začalo ječet. Ale vzdávám všechnu čest režisérovi. Ten se ani neobtěžoval vzít do ruky kameru, aby s ní pobíhal někde po lese, protože přišel na to, že "filmy" se dají točit i tak, že člověk vůbec nehne prdelí z domova. (31.07.2015)

Musím uznať, že vďaka nápadu a myšlienke, vystrašiť dnešnú "retardovanú" mládež, denno denne žijúcu mimo realitu na sociálnych sieťach, to celkom spadá do žánru horor. Faktom ale zostáva, že teenagerov nevystraší samotná podstata príbehu o vraždiacom duchovi, ktorý sa rozhodol za pomoci Skype pomstiť, ale fakt, že padne sieť a oni stratia kontakt s okolitým svetom, lebo nekonečným kartám do telefónnych búdok sa už žiadny z vekslákov nevenuje. Nie raz som postrehol článok, čo sa dialo s ľuďmi keď zlyhal " FuckBook". Hystéria na úrovni prírodnej katastrofy Tsunami, ktorá zmietla zo stola nejednu "tupú ceruzku". Taktiež je dosť smutné, že dnešná mládež je už tak rozcitlivená, že sa bez zbytočných následkov nikto nemôže ani z chuti posrať (za našich čias by si po týždni nikto ani nespomenul). Neuveriteľné, čo všetko dokáže divák prehltnúť, či sám pred sebou si odôvodniť, aby vyzdvihol niečo, čo kvalitou nedosahuje ani len priemernú úroveň. Tak si to teda zrekapitulujme. Akéže sme to dostali hororové prvky na "tanier"? GORE?? Kurva nulové. Nulové! NAPÄTIE? To snáď nemyslite vážne. Toto by nevystrašilo ani bratovu dcéru! (ale viem koho sestru ;) LAKAČKY? No viac ma mikne pri signalizácii prázdnej nádrže. Horor by mal znechutiť, vyvolať emócie strachu, alebo aspoň pohoršiť, a nie ponúkať reklamu na takmer už nikým nevyužívaný Skype. No veď mi to kurva niekto vysvetlite, kto z mladých z jednej dediny bude po večeroch Skypovať, či komunikovať cez pätoro sociálnych sietí, keď dnes všetci "žijú" iba na "FB", alebo max čmárajú cez Viber či WatsApp. Navyše, keď sa aj navečer zídu, tak fajčia trávu na detskom ihrisku, poukladaný do kruhu, podávajúc si Bongo jak fajku mieru, ako 12 mesiačikovia (česť výnimkám). Toľko pootváraných "okien" na kompe hl. postavy, to je raj pre Trójske kone. Snáď som teda na nič nezabudol. Akurát mi nedá ešte doplniť, milí užívatelia, používajte vlastnú hlavu, lebo keď Vám ju niekto odreže, bude to bolieť Vás, nie Vášho hovno podsúvača, ktorý velebí každú kokotinu pri ktorej sa na festivale zhúlil pod obraz boží. Verte či nie, tento snímok z hororového hľadiska ponúka menej ako je minimum – 20%. (29.07.2015)

V době cyberbullingu je tenhle film důležitý - v cool kabátu totiž ukazuje (nejen) mlaďochům, co rádi šikanují druhé na internetu, protože prostě můžou, že v životě se za chyby často platí. Parta teenagerů v Unfriended je složená z lidí, které byste za přátele asi nechtěli - jsou povrchní, blbě žvaní, ale jinak průměrní. A taky to nejsou dobří lidé. Vlastně nikdo z nich. Odplatu od napřirozené entity jim svým způsobem přejede. A ona entita je vlastně sama o sobě nejzajímavější postavou filmu - chápete její motivy a dokonce má osobitý a zlý smysl pro humor. No a dalším hrdinou je pak kurzor myši, protože celý film se odehrává na obrazovce počítače - a je to mnohem zajímavější, než by se mohlo zdát. Vadilo mi ovšem to, že film nevysvětlí, ani nenaznačí, jak to onen zlý duch všechno dělá, protože jeho schopnosti jsou až božské. (21.10.2015)

Tak co tu máme... Bolestivě pomalý (cca. 1/3 filmu trvající) rozjezd, během kterého jsem měla nutkání "Unfriended" několikrát vypnout, "sexy" teenagery, kteří ve 21. století věří na duchy (LOL) a především NESKUTEČNĚ IRITUJÍCÍ sekání obrazovky notebooku. Odkud si proboha volají, z Aljašky?! (Sebe)vraždy jsou ale cool, vypsýchování je celkem uvěřitelné a překvapivě zemře Oggy i škodíci, takže minimálně v tomhle jsem byla morbidně spokojená.;-) (20.09.2019)

Nekonvenční a inovativní horor, který představuje naprosto nový způsob filmového vyprávění - nic takového zde dosud nebylo. Snímek má zajímavý původ, který se datuje dlouhé roky zpět. U zrodu snímku stál jeho producent Timur Bekmambetov, který si uvědomil, že je téměř permanentně přilepený k obrazovce počítače, a po dlouhých 15 let choval v hlavě myšlenku na to, že by měl někdo natočit film o té části našich životů, kterou trávíme digitálně připojeni. A tak začal hledat někoho, kdo bude ochotný porušit tradiční filmařské postupy a bude mít mít odvahu přijít se zcela novým způsobem natáčení. Spolu s dalšími tvůrci vytvořil malý tým, který začal na filmu pracovat - prvním zásadním rozhodnutím byl nápad natočit to jako horor. Autor scénáře, Nelson Greaves, k tomu říká: "Filmy z žánru found footage (typu The Blair Witch Project) jsou děsivé kvůli limitům a omezením. A co je víc omezující, než být uvězněn na svém počítači a podléhat neznámému teroru?". I další průběh vzniku filmu byl velmi zajímavý a plný improvizací, protože tvůrci nemohli vyjít z žádných osvědčených postupů (žádný takový film dosud natočen nebyl), a tak museli vše vymyslet sami. Ve filmu vystupuje celkem 6 postav, které jsou uvězněny ve hře na kočku a na myš, kdy je po Skypu terorizuje neznámá bytost. Vzhledem k atypické povaze filmu byl nevšední i casting, který proběhl přes video chat, v oddělených místnostech. Vybraní herci od sebe byli při finálním natáčení kompletně odděleni - natáčelo se ve skutečném domě v Kalifornii, kde měl každý pro sebe vyčleněnou jednu místnost, jejíž design byl upraven tak, aby se od sebe všechny lišily. Cybernatural je tak nekonvenční v tom, že každý herec byl současně svým vlastním kameramanem - každého herce snímala jedna GoPro kamera připěvněná k jeho počítači, přičemž se natáčelo po celou dobu 85 minut na jeden zátah bez jediného střihu (herci měli v uších sluchátka pro komunikaci s režisérem). Zásadní úloha následně připadla postprodukční práci a střihačům, kteří museli dát dohromady výsledný obraz z 6 kamer a udržet výsledné napětí na maximu. Divák vnímá děj vnímá především z perspektivy Blaire Lily, kdy má možnost "v reálném čase" vidět takové detaily, jako je její váhání při psaní a přepisování různých slov, což nechává vzniknout pozoruhodným intimním příběhům (divák se tak stává doslova voyeurem, který dokonale vidí hlavní postavě "na monitor" a na to, co tam dělá). Ve výsledku vzniknul film, který moc strašidelný vlastně ani není a který dějově originalitou příliš neoplývá a víceméně pouze variuje důvěrně známé žánrové motivy z podobných filmů posledních let, ale za způsob, jakým byl film natočen, si zaslouží respekt. Dlouho jsem nebyl v kině na filmu, o kterém bych mohl říct, že něco takového tu vážně ještě nebylo - u tohoto revolučního počinu to platí dokonale. Za sebe jsem zvědav, zda se to uchytí, nebo zda to bude jen slepá filmová ulička. (19.06.2015)