Dobrou, mámo

V letošním hororovém neštěstí je Ich seh, Ich seh příjemně refrešujícím překvapením a dokonce z Rakouska. Nejsem sice fanouškem artové hororové tvorby, ale tenhle styl mi seděl. Opuštěná vila, "dvě" sympatické dvojčata a mysteriózně děsivá mamča, která s obvazy v první půli filmu vypadala půvabně. Velkým plusem filmu nebyl pouze vizuál a herecké výkony, ale také překvapivě znepokojivé scény, při kterých si divák v hlavě řekne až WTF ( Šváb,lepidlo-nůžky, drsný pád na beton, samotný zúčtovací závěr či Průchod matky lesem, což považuji za nejděsivější scénu z filmu) .75% (22.07.2015)

Dvě třetiny filmu jsem se víceméně nudil a nezachránila to ani tolik opěvovaná kamera a neméně vyzdvihovaná hudba. Naopak mi nevadila ona průhlednost, protože dávala tušit zajímavé finále a nutila mě vydržet až do konce. A to se vyplatilo, protože v poslední třetině se to opravdu rozjelo a vyklubala se z toho víc než výživná psycho půlhodinka, která předchozí dlouhé chvíle částečně vynahradila. Ale ani z toho jsem si na zadek nesedl a Mámu považuji za nesmyslně přeceňovanou. 40% (21.07.2015)

Veľmi slušný psycho thriller až horor, ktorý človek ocení najmä po videní verzie s Naomi Watts, v ktorej sa režisér nepochopiteľne bál okopírovať hororové prvky, ktoré tu vo verzii z Reichu výborne fungujú. A na prvýkrát je to celkom aj prekvapivý film, hoci niektorí rozumbradovia tu mudrujú, že pointu spoznali po 5 minútach a kto to nedokáže, tak je hovado, hoci ten istý týpek sám nedokáže spoznať ani svoje pohlavie. Ale ruky preč od intelektuálnych kruhov, ako nechápavec s nízkym IQ hodnotím ako výborne vypointovaný film. (30.03.2024)

Funny Games 2.0, i když nutno brát se značnou rezervou. Přiznám se, že na rozdíl zde od většiny jsem hlavní pointu hned nevytušil a sežral to příběhu s navijákem. Dobrou, mámo je drásavý a pěkně depresivní thriller, který v poslední půlhodině nabere velmi nepříjemné obrátky. Na to ale že se má vyznačovat jako "psychologický" dopadá ve výsledku obdobně jako zmíněné Hanekeho Funny Games. Záleží na tom jestli se vám Hanekeho výstřelek vůbec líbil. Mně přišel plytký a ve finále nic neřešil, pouze se psychologicky tvářil. Tolik k samotnému filmu, protože bych nerad vyslepičil šokující twist tohoto rakouského mindfucku. Má ale přeci jen od Funny Games navrch v několika aspektech, ať už jde o hypnotickou kameru, mrazivou atmosféru, dotažený minimalismus a šokantnější scény. Napětí a čekání na vyústění taky dobře funguje, ale zkrátka mě to po závěru vůbec neodrovnalo, čekal jsem o dost víc. Za vidění ovšem stojí a myslím, že tento režisérský debut svérázné dvojice Fiala/Franz bude mít ještě co nabídnout. (07.08.2015)

Obvykle mě filmy podobného rázu baví, ale tohle mi krutě nesedlo. Měl jsem pocit, že koukám na recyklaci něčeho, co už jsem viděl x krát předtím. Už od prvních minut to bylo hrozně předvídatelné, až jsem si myslel, jestli to tak náhodou není schválně, ale později se ukázalo, že spíš ne. I když já vlastně ani pořádně nevím, jaký byl tvůrčí záměr, jelikož jsem tak v půlce filmu rezignoval a moc pozornosti jsem tomu už nevěnoval. Zručně natočený, ale jinak extrémně nesympatický a nezajímavý film. (09.05.2018)