Krutý a výjimečný

Možné spoilery. Tak nějak mi film přišel od začátku průhledný, a jak tu někdo píše, že bylo náročné jej sledovat... nevím, podle mne po čtvrt hodině nebylo o co hrát. Dobře, jsou zde zachyceny stavy člověka, který spáchal zločin, od prvotního popírání k postupnému prozření až následné touze věci napravit. Proti tomu nemám nic, kdyby si to nehrálo ještě na ty podivnosti s televizemi, hrou na peklo, vciťování se, a kdyby film neviděl jako jediné východisko ze situace sebevraždu. To je tak nějak u těchto filmů oblíbené východisko, jež ale stejně nic neřeší. Přitom by stačilo jediné, naslouchat druhým už za života. Jistě, určité poselství je zajímavé, správné, beru ho. Ale jako film to stojí na docela chabých a předem odhadnutelných základech, zvláště, když je nám povaha Edgara naservírována jak na podnose, takže jen čekáme, kdy si to, byť posmrtně, uvědomí, a ony scény ozvláštňující děj jsou diskutabilní. Na jednu stranu tvoří určitý mysteriózní prvek, ale na druhou stranu nechávají nezodpovězených hodně otázek, včetně té nejdůležitější o vině a trestu, a co tedy nakonec mělo znamenat, že kdo akceptuje, půjde na lepší místo. Chtělo to možná alespoň jeden příklad. (01.06.2016)

Ona nebude náhoda, že se pan režisér jmenuje Merlin. S jiným jménem by nejspíš nic podobně originálního nestvořil. Neotřelý pohled na Peklo i Očistec Dervisevic mixnul s Na Hromnice o den více a donutil tak hlavního hrdinu prožívat pořád dokolečka nejhorší den svého života a postupně odhalovat motivy a skutečnosti, které vedly či nevedly k vraždě jeho milované. Povedlo se i obsazení a ačkoliv mi z počátku hlavní hrdina příliš neseděl, postupem času jsem musel uznat, že to byla ta nejlepší volba. Další z jedinečných debutů, na který bude těžké navazovat. 85% (25.02.2015)

Mystifikační agitka na objednávku pekla, která má zabránit sebereflexi za života a tím zajistit pravidelný přítok duší, neb tam kupodivu nemají téměř do koho píchnout... ale nenechte se mýlit, co peklo schvátí, to nenavrátí! Dervisevicova procházka peklem je přirozeně jen další z teorií, ovšem s naléhavým, staronovým poselstvím - nic není jak se zdá a vlastní mínění o nás samotných už vůbec ne. Pro ty, kdo se nechají obloudit, že i po smrti lze leccos napravit, mám taky dobré zprávy - v kotlích se už nikdo nevaří, tresty jsou mírné a probíhají formou podpůrných skupin, jen ten stereotyp bude trochu otravný, vzhledem k době pobytu... Nebylo to vůbec špatný. (04.03.2015)

Na takový výsledek inspirace svým nejznámějším románem by byl Fjodor Michajlovič nepochybně hrdý. Novátorské, hloubavé pojetí rozpitvává následky zločinu. Geneze vztahu k vlastním činům je výborně načrtnuta i díky Dervisevicově mimořádné schopnosti zkratky, u níž by zřejmě uznale pokýval hlavou i Hitchcock. (09.03.2023)

Tohle po dlouhou dobu bezemoční intelektuální cvičení mě nakonec dostalo. Konec byl famózní. 1) Povídku napsal a zrežíroval 46letý Sabahudin Merlin Dervisevic. 40letý David Richmond-Peck (hlavní postava Edgar) přibral kvůli roli 15 kg. 23letý Richard Harmon (vrah svých rodičů William) je tu méně sexy, než obvykle. A nesmím zapomenout na příjemnou hudbu. 2) Spoiler. Peklo podle Dervisevice je zhmotněné vlastní svědomí, které nedá člověku pokoje, dokud se se svým činem neidentifikuje a nepřijme vlastní vinu. Hlavní postava příběhu jde však dál, snaží se svou vinu i odčinit. Za odměnu se jí pak dostane vnitřního klidu. Reakce dalšího člena terapeutické skupiny, opilce Juliena, na to, co William učinil, ukazuje, že Julien dosud připraven není. Přeji divákům, aby morální poselství tohoto zajímavého snímku pochopili a byli schopni nést důsledky svého jednání. (21.12.2014)