Avengers: Endgame

-Divnej? To já si mejluju s mývalem. Až doteď jsem si myslel, že je vycpanej...- Vtipné a smutné, taková antická tragikomedie, kde se nejde pro prdel daleko. Kruh se uzavřel a i přes mírně únavné plácání o životě a ponor do duší hlavních postav jsem si film užíval. Tedy první mrazení mě přepadlo, když se hned zkraje snášela Captain Marvel se svým nákladem na zem. Nu a pak se umíralo a vtipkovalo jak na běžícím pásu, a když se dostavil houmelesák Thor, tak jsem si říkal, tohle už fakt přehnali, ale když se dožadoval dvanáctky, tak jsem mu rozuměl. Nu a pak se chopil kladiva a bylo hned jasné, že zatoužil po blescích a po krvi. A samozřejmě bitva z nevím už kolikátého dílu SW byla skvělá a epická! Jinak radost mi udělaly Tilda Swintonová a Elizabeth Olsenová. A vůbec se to celé moc povedlo a mně nezbývá než vysázet celé souhvězdí. Jen mi trochu neštymovalo, kdo že bude - možný spoiler - příští Cap.....a jako nic proti černochům, na Furyho si už člověk zvykl a Black Panthera je jasný, ovšem Cap? Aby to nedopadlo jako s Human Torchem.... (29.04.2019)

Kdybych se na to měl dívat jako na samostatný film, pak bych měl výhrady k určité rozvleklosti první (dramatické) třetiny, nedej bože bych mohl zabřednout do časových paradoxů druhé třetiny, nedej bože bych se mohl pohoršovat nad sentimentem třetiny závěrečné. Jenže Avengers jsou kategorie sama pro sebe a vytýkat jim, že nejsou koherentní, nedává příliš smysl. Spojují totiž tolik postav, poloh a dílčích motivů, že jiné řešení než podobně koncipovaná 182 minut trvající katarze mě nenapadá. A pokud začneme Endgame vnímat jako season finále, dává najednou všechno dokonalý smysl. Fokus na klíčové postavy s cílem dát jejich existenci rozhřešení, způsob, jakým jsou do děje vtipně dávkovány prvky nostalgie (Endgame je takový matrix vzpomínek na předchozí filmy) i epický klimax, který má emocionální grády padajícího meteoritu. Za vším je cítit plán, který tak chybí DC. Jednotlivé dílky zapadají do skládačky a jestli chcete jeden příklad, vezměte si Thora. Od Marvelu nečekám převratné myšlenky, formální stimuly nebo psychologickou hloubku. Čekám uspokojení. A jestli se něco po Endgame dostaví, je to pocit příjemné sytosti. Možná to není generační událost ráže Star Wars, ale pořád je to více než důstojné završení hodin zábavy a roků poctivé práce. Jestli nám Nolanův Batman ukázal, že superhrdina musí být člověkem do té míry, že přestává být -super-, Avengers trvají na tom, že lze být obojím zároveň. Je to možná naivní, ale povznášející. (24.04.2019)

Assemble. Zdrcující začátek, hromada ikonických momentů, u kterých se sálem šíří nevěřícný šepot mísený s ohlušujícím tichem, tři filmy v jednom, nejlepší herecké výkony za celých jedenáct let (Downey, Renner) i fenomenální závěr popírající i ta nejodvážnější očekávání. Tři hodiny jsou svým způsobem málo, protože slávy je v nich tak plno, že si ještě pár dní po projekci teprve zpětně vybavuji fascinující scény, které zůstaly v prvním vjemu opatrně přikryté. Jednoznačný film roku a co se týče popkulturního dosahu také zasloužená, nepopiratelná, extrémně dojemná a právě díky intimitě jednotlivých interakcí neopakovatelná událost dekády. (24.04.2019)

Završení nejen ságy Avengers, ale i vyvrcholení celého epického světa Marvelovských superhrdinů budete mít asi tak rádi, jako máte rádi filmy o superhrdinech. Není velké překvapení, že filmu prakticky není, co vytknout, jen velmi těžko někdo může tvrdit, že si přál víc. To, co od filmu očekáváte, velmi pravděpodobně dostanete, ať už čekáte cokoli. Za sebe mohu ve vší subjektivitě říct, a vím, že to není úplně fér, že nehledě na to, kolik hereckých hvězd a speciálních efektů do Avengers Marvel nacpe, pro mě to nikdy nebude takový komiksový zážitek jako Temný rytíř... 8/10 (27.04.2019)

Cítím k tomu podobný respekt jako k fotografii černé díry - stačí si jen představit tu obrovskou snahu a preciznost, co do toho šly. Když se Avengers před bitkou srotí, naprosto jsem chápal, že pro diváka s emocionální účastí v téhle sérii musí jít o jeden z životních zážitků. Kdo chce, aby mu tento film něco dal, tak mu to pravděpodobně dá - a jsem vlastně udivený, že jakkoliv emocionální účast sám necítím, nenudil jsem se s výjimkou poslední třetiny ani okamžik a obecně to uteklo hodně rychle. (24.04.2019)