Režie:
Frédéric TellierKamera:
Matias BoucardHrají:
Raphaël Personnaz, Nathalie Baye, Olivier Gourmet, Michel Vuillermoz, Christa Théret, Thierry Neuvic, Adama Niane, William Nadylam, Chloé Stefani (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Paříž 1991. Mladý detektiv Charlie řeší svůj první případ, vraždu mladé ženy. Při studiu podobných případů odhalí řadu podezřele podobných úmrtí. Dlouhých osm let je jediným, kdo věří v existenci sériového zabijáka. Vražd přibývá, intervaly mezi nimi se zkracují a Charlie se stává architektem jednoho z nejkomplexnějších pátrání, které kdy francouzská policie vedla. Film, inspirovaný skutečným případem zabijáka Guye Georgese, sleduje deset let usilovného vyšetřování. (Film Europe)
(více)Videa (1)
Recenze (99)
„Neurobil som nič úžasné. Len som sedem rokov pátral po netvorovi.“ – „A ja sa snažím v tom netvorovi znova nájsť človeka.“ Tieto temné prípady nakoniec zničia každého. Zničia samozrejme obete a hneď na začiatku zničia vraha, ktorého v lepšom prípade čaká doživotné pokánie, ale zničia tiež vyšetrovateľov, zničia pravdaže rodiny po obetiach a svojím spôsobom zničia i verejnosť. Ťať do živého tento film ale bohužiaľ začne až ku koncu, predtým je to nuda. Lenže nuda profesionálne nakrútená, napísaná aj zahratá, ktorej sa nedá moc čo vytknúť. ()
Bohužel,. když jsou představitelé všech vyšetřovatelů nepřesvědčiví a naprosto necharismatičtí, film ztrácí na svém lesku. Jediný skutečně zajímavý výkon podává Adama Niane, scény s ním jsou o třídu výš, než zbytek filmu. Nesdílím nadšení ostatních a rozhodně bych si netroufnula hovořit o návratu ke klasické francouzské kriminálce. V těch totiž podávali všichni skvělé herecké výkony, což lze o tomhle filmu prohlásit jen stěží. ()
Často se tu v komentářích objevuje slovo strukturální detektivka, nicméně nejsem si jist, zda se v případě tohoto snímku jedná o správné pojmenování. Vyprávění se opravdu soustřeďuje na vykreslení bezradné a dusné atmosféry vyšetřování nepolapitelného sériového vraha. Občas se diskutuje o jednotlivých stopách, řeší se motivy a porovnávají jednotlivé objeti. Nicméně v konečném důsledku celé vyšetřování končí aniž by jednotlivé stopy měly pro jeho úspěch byť sebemenší zásluhu. Vyústění je pak po celé té předcházejí lopotě velmi neuspokojivé a shazuje celou předchozí velmi dobře odvedenou práci. I tak je pohled na případ, který Tě zaručeně semele, jedinečný. Už jen v tom nakolik jsou některé důležité odhady policistů nakonec ukázány jako mylné. ()
Nebudu zastírat, že jsem od této kriminálky měl velká očekávání. Největší hlavně od příběhu a atmosféry, u které jsem doufal v návrat k sedmdesátým a osmdesátým létům, tedy k vrcholům francouzské kriminálky v čele s Belmondem, Venturou nebo Delonem. To, co jsem ale dostal, nebyl úplně špatný film, ale herecky mě prostě nepřesvědčil tak, jak bych u podobného filmu předpokládal. Nejcharismatičtější byl vrah, který předváděl úctyhodný výkon. Vyšetřovatelé ale jak kdyby ve filmu jenom existovali. Prostě jen byli a tak nějak vyšetřovali. Ve své podstatě se ale ve filmu nic moc nedělo. Měl jsem problém s nějakou nosnou kostrou vyprávění. Film prostě jenom probíhal, čas ubíhal a už předem bylo jasné, jak to všechno dopadne. Závěrečný šok, na který jsem z francouzských kriminálek zvyklý, se také nedostavil. Případ SK1 tak určitě není špatnou kriminálkou. Jen je to prostě dnešní kriminálkový standard, který na po druhé prostě neoslní. ()
Tomuhle se říká kvalitní evropská filmařina. Na rozdíl od mnohých jiných filmů se zde střídají linie vyšetřování a zároveň soudu, díky čemuž divák zná obžalovaného a nemá až tak moc důvodů pochybovat. Čímž ovšem nuda nenastává. Vyšetřování je komplikované, mrtvol přibývá, provázanost mezi nimi hapruje a kriminalisté chvílemi připomínají spíš uzlíčky neštěstí než suverénní tvrďáky. Což se jim promítá i do jejich osobního života. Zároveň člověk sleduje příběh morálního dilematu „ďáblových“ advokátů, kteří pochybují čím dál víc. Kruh vyšetřování i soudu se však postupně uzavírá…jistá zdejší přirovnávání k Zodiacovi od Finchera nejsou úplně vedle, mě ovšem Mistrův kus spíš zklamal, zatímco Případ SK1 dost bavil. Přesto k úplné spokojenosti mi něco bránilo. Především to byla nepřehlednost. V datech, obětech, ale po jistou dobu i podezřelých. Nemyslím si, že bylo úplně nutné stále přeskakovat od jednoho k druhému. Na druhou stranu je to má víceméně jediná výtka této poctivé francouzské kriminálce, kterou hodnotím silnými 4*. ()
Galerie (16)
Zajímavosti (11)
- Frédéric Tellier si do hlavnej role vybral Raphaëla Personnaza hneď po napísaní scenára, bola to pre neho prvá a jednoznačná voľba. (Arsenal83)
- K scenáru výrazne pomohol aj David Oelhoffen, ktorý kauzu pozorne sledoval, a spisovateľka Patricia Tourancheau, ktorá napísala knihu "Guy Georges: La Traque" ("Guy Georges: Hon"). Táto kniha slúžila ako "biblia pre scenár". (Arsenal83)
- Frédéric Tellier pred napísaním scenára strávil asi šesť rokov len výskumom prípadu (svedectvá, zápisnice). Písanie scenára mu potom trvalo ešte ďalšie tri roky. (Arsenal83)
Reklama