Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Film Monstrum sleduje osudy sochaře Otakara Švece, jeho ženy Vlasty (Zuzana Stivínová) a jeho žáka (Martin Kraus). Sochař Otakar Švec není ve filmu vyobrazen jako komunista, ale jako člověk, který se snažil normálně žít, zachovat si důstojnost, profesionalitu, lásku své ženy a důvěru kolegů. Šílená doba ale nakonec přivedla život umělce, který naprosto nečekaně vyhrál soutěž na Stalinův pomník, k tragickému konci. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (124)

M-arta 

všechny recenze uživatele

Před shlédntím filmu jsem na něj četla opravdu příšerné kritiky. A radějij vůbec nic nečekala... no a ejhle! Když jsem na něj jen tak prostě lidsky nakoukla, nejenže nedošlo předčasně na vypínač a zůstala jsem až do konce, ale překvapivě mám ještě druhý den toto vyprávění, příběh i atmosféru dost silně pod kůží. To se mi u špatných filmů nějak nestává. Buď tedy blbnu, nebo to provedení vážně nebylo tak hrozný... (Dávám hvězdičku navíc za to překvapení). ()

Everyone 

všechny recenze uživatele

Takový silný námět. Šikovný režisér snad by i Oscara vykřesal z této látky. Nicméně je to televizní film a to má mnoho úskalí. Film neustále naznačuje (političtí vězni, měnová reforma, atd.), ale bohužel máloco je tak silně vyobrazeno, že se z toho divák takříkajíc posadí na zadek. Nejsem sice vyloženě zklamaný, ale k filmovému zážitku to má také daleko. Většina hrála dobře, ale mimicky toporný výkon Martina Krause nemůžu hodnotit kladně - univerzální nasazení vrásek na čele moc na výrazové čitelnosti opravdu nepřidá. ()

Reklama

Eleanor05 

všechny recenze uživatele

Názorná ukázka toho, jak by neměl vypadat film, respektive jak by v žádném případě neměl vypadat scénář a herectví. Nezajímavé postavy bez vlastností, ke kterým si divák nevytvoří žádný vztah, nevidíme, čím si prochází, protože o většině důležitých věcí, co se jim přihodily, jen mluví. Tím pádem je nám jejich osud úplně lhostejný. Dále nechápu zájem tvůrců zaměřovat se na dva naprosto nezajímavé mladé pomocníky (tragicky „zahrané“ Krausem a Polívkou ml.) a nevylíčit spíš atmosféru doby, narůstající tlak okolí na Otu Švece a jeho ženu. Což, jak jsem se domnívala, mělo být jaksi náplní děje. Padesát procent snímku tvoří archivní záběry z dob komunismu, což by bylo v pořádku, pokud by se jednalo o dokument, a ne o hraný film. Snímek ani přesto, že si to jeho tvůrci takto velmi usnadnili a ještě měli šanci provázat scény mezi sebou právě dokumentárními záběry, působí roztříštěně a vůbec nedrží pohromadě. Jedna událost pořádně nenavazuje na druhou, není vidět žádný postupný vývoj děje, ani postav. A co bylo asi vůbec nejhorší - neherectví, které předvádí drtivá většina osazenstva, je až pobuřující. Může mi někdo vysvětlit, jakou shodou náhod se k filmu dostali Kraus, Polívka ml. a Solaříková? První dva asi kvůli jménu, talent už dnes zřejmě není potřeba. Myslím, že většina lidí, které by tvůrci oslovili jen tak na ulici, by hrála daleko přesvědčivěji. Neschopnost výše jmenovaných, (ale i mnohých dalších v epizodních rolích) dát najevo emoce pomocí mimiky obličeje, intonace hlasu, či pouhé výslovnosti, je až neskutečná. Takže i přes dobrý námět je tento snímek špatný po všech filmařských stránkách, proto 1*. ()

honajz 

všechny recenze uživatele

Na rozdíl od všech současných podobných povrchních filmů a seriálů z doby totality (a neváhal bych říct moderních agitek) si tady alespoň zpočátku drží snímek nějaké ty kvality, rozehrává lidské osudy a snaží se uvěřitelně přejít k oné sochařově depresi, což jen díky Janu Novotnému nevypadá křečovitě. Ale jako by posléze někdo vystříhal z filmu stěžejní scény a zápletky. Že pan sochař nebyl dva měsíce na stavbě, to se dozvíme jen tak na půl huby někde během řeči. Jaký byl osud svazácké herečky, to nám taky není prozrazeno. Co vedlo Jirku k tomu, že chce za kopečky a nemá rád režim, to je taktéž ve hvězdách. Udávala ta herečka, nebo ne? A ta poslední sochařova lež ve prospěch Pavla, to se nijak neřešilo, když přišli na to, že je to lež? A vůbec, když dá Pavel přes hubu svazákovi, to mu taky jen tak prošlo? Kam zmizela během děje postava v podání Etzlera? Říkejte si, že jsou to drobnosti, ale na tom stojí důvěryhodnost postav. Třeba Stivínové jde skvěle, když se jí dvoří mladý kluk, ale v předvedení vnitřní tragédie je sama tragická. A pak je tu pár nelogičností typu do přísně střežené dílny naklušou mladí si popovídat, když se tam zrovna natáčí ideologický film. Pavla po lese nikdo nehoní, když měli psy? A proč jsme jeho únik neviděli? Opravdu se v té době dalo vylézt na hlavu Stalina bez trestu? Ale no tak. A že by v 50. letech, imrvére po vraždě Horákové, si tolik lidí (jako Jirka a lidi v dílně) pouštělo hubu na špacír? Když připočítám všechny ty prvky současné české ideologie (abychom ukázali, jak byl ten režim fuj fuj zlý, je nutno připomenout Horákovou, Božu Modrého, aniž by to sem zapadalo. Jinak mi i hodně vadil obsazený Čtvrtníček do role taxikáře - ne, Čtvrtníčkův projev skutečně není bodrý český dědek za volantem, ale afektovaný inťoš, který si sedl za volant a trousí rádoby moudra. K samotnému filmu - líbila se mi kamera, nepřeplácaná výprava (i když třeba žluté natírání okrajů schodů je moderní vynález, a jak čtu komentáře, podobných anachronismů je ve filmu více), využití dronu, jen mohl být film o dvacet minut kratší, některé scény jsou totiž naprosto zbytečné a ukecané (a jak jsem psal, jiné, podstatnější scény chybějí). ()

Dejwosz 

všechny recenze uživatele

Takový hezký příběh to mohl být. Příběh člověka, který miluje své řemeslo, má udělat práci, která je vrcholem jeho díla, ale ideologický s ní nesouhlasí a za to se dočká pohrdání ostatních. Toto zpracování je pouze plytkou pohádkou, ve které jsou všechny postavy umělé. Emoce zde nefungují, jsou totiž ilustrativně popisovány, takže herci jsou pouhými deklamatéry scénáře. Situace jsou předvídatelné a často působí až komicky. Výběr hudby? Requiem při umírací scéně? Vážně? Proč mi musí tvůrce návodně říkat: "teď buď diváku smutný, teď se máš smát." Kde je nějaký šikovný dramaturg? Škoda. ()

Galerie (53)

Zajímavosti (9)

  • Ateliér sochaře Otakara Švece (Jan Novotný) se točil v takzvané Kafkárně. Sochařský ateliér Bohumila Kafky zvaný „Kafkárna“ se nachází v Praze 6 Střešovicích v ulici Buštěhradská poblíž křižovatky s ulicí Dělostřelecká v zahradě areálu přečerpávací stanice Bruska. Byl postaven na pozemku č. 998 jako provizorní stavba a nemá číslo popisné. Spolu s přečerpávací stanicí je chráněn jako nemovitá kulturní památka České republiky. (sator)
  • V záběru na černé auto z okna, při pozorném zhlédnutí SPZ, je 2x krátce za sebou možné vidět novodobou formu poznávacích značek. (ČSFD)
  • Sochaři používají slovo „vožď“. V překladu do češtiny to znamená „vůdce“, jedná se o označení sovětského diktátora Josifa Stalina. (sator)

Reklama

Reklama