Smrtonosná past 2

Na vánoce dostávají lidé na celé planetě dárečky, zpívají koledy a zcela se odávají vánoční pohodě, všichni, až na jednoho, na Johna McClana, ten pravidelně na štědrý den dostává teroristy, zpívá Jupijajej motherfucker a zcela se odává zabíjení a destrukci. John McClane se tentokrát rozhodl uspořádat svou alternativní christmas party na letišti Los v Angeles, koledovat si k McClanovi tentokrát přišli elitně vycvičení zabijáci v čele s Francem Nerem a jelikož byl mistr McClane vánočně naladěn, vykoledovali si vskutku mnoho dárků, rampouchem do oka, hod člověka do trysky letadla, prostě McClane zcela podlehnul té krásné vánoční atmosféře, plné rodinného štěstí, lásky a vůni cukroví a že musí po skončení McClanovi christmas party stavět nové letiště o to přece nejde, hlavně že si pan McClane užil šťastný a veselý a my s ním. (11.02.2008)

Místo: letiště Čas: Vánoce Osoba: superpolda z města andělů. Problém: Všiví teroristé se zákeřným plánem osvobodit drogového krále. Chudák Honzík McClanů. Už se těšil na dobře propečeného krocana a jeho největší problém byl lístek za nesprávné parkování. Jenže někteří lidé fungují jako magnety na pohromy: takže se tenhle správný chlap na špatném místě vydá na další lov na škodnou. Na pouti lemované potoky krve, horami hlášek a jedním překvapivým zvratem sledujeme děj pod trojím úhlem: očima bandy teroristů, McClanea a také jeho manželky, která je na palubě jednoho z ohrožených padadýlek spolu s nechvalně známým novinářským podvraťákem. Navzdory sněhu všude kolem je Die Hard 2 zatraceně horká půda- nebojí se scifi kaskadérských kousků, naturalistických obrazů zabíjení a každé druhé slovo začíná na písmeno F. Na rozdíl od jedničky je pryč strach o hlavního hrdinu, na rozdíl od trojky a čtyřky chybí buddy, který by onu mcclaneovskou neprůstřelnost několika verbálními kulkami trochu zlehčil. Jediný problém u tohoto typu filmů je má zvídavost, s níž se dožaduji technických detailů, strategických variant a záložních hypotéz. " Neměla třeba NASA nějaký jiný způsob, jak komunikovat s letadlem? A co na to Národní úřad pro civilní letectví? " Umíte si představit, kam by mě s tím poslal JohnMcClane. Ehm, já taky. :) (30.11.2008)

Harlin urobil to, čo so sériou Nightmare on Elm Street - pridal tempo, efekty a krv. Akcia je monumentálna, i keď druhá tretina trochu viazne, hlášky sú parádne, John McClane je frajer, no v prvom rade atmosféra zasneženého letiska na prelome 80. a 90. rokov je úplne pohlcujúca; tie nádherné zábery na padajúci sneh, zamrznutú runway, či zasypaný drevený kostolík! (27.12.2005)

"Já to nedělám poprvé" John je v tom zase až po uši, a ono "zase" se stává terčem řady vtipů reflektujících mcclaneovský kult, kult hrdiny, který je magnetem na průsery (neboli teroristy s cizím přízvukem). Schopnost dělat si srandu ze sebe samého (a z pokračování obecně) je velkým plusem druhé Smrtonosné pasti, která po celou dobu chytře využívá toho, že víme, co od sequelu očekávat. Pročež se toho buď nedočkáme, nebo dočkáme nečekaně brzy, nebo v nečekaně velkém množství. Postmoderní sebeuvědomělost z filmu nečouhá, funguje pod rouškou bravurně strukturovaného vyprávění. Během stručné expozice se dovíme velké kvantum potřebných informací (zase jsou Vánoce, John se přestěhoval do L.A., pořád je ženatý a polda), jsme připraveni, že střet dobra se zlem bude mít opět podobu střetu organizované tuposti a individuálního důvtipu (padouši jsou major, generál a plukovník, hodně se pracuje s vojenskými narážkami, na Pearl Harbor, Iwo Jimu a hláškami typu "Vyhráli jsme bitvu"), střetu moderních technologií a mcclaneovské ruční práce (na rozdíl od manželky nepovažuje John za největší vymoženost 90. let telefon v letadle, nýbrž mraženou pizzu) a objevují se motivy, které budou v různém kontextu využívány v průběhu celého filmu (pokuta za špatné parkování, dotěrná reportérka). Prostředí tentokrát není omezeno na jeden barák, ale stále jde o 3, nanejvýš 4 uzavřené lokace (kostel, letadla, letiště), z nichž scenáristé vytěžují maximum. K dosažení hlavního cíle je třeba vyřídit pár vedlejších questů, z nichž jeden (navádění letadla) nevyjde - nenaplnění očekávání - a slouží jenom k posílení Johnovy frustrace a touhy zabodnout zlosynům rampouch do oka (nebo něco podobného, gore záběrů mírně přibylo). Ve správnou chvíli je přihozena další komplikace a deadline (letadlu s manželkou zbývá palivo na 90 minut) a nechybí ani zvrat těsně před závěrem. Proč je kruciprdel dneska tak těžké napsat něco stejně chytře zábavného? 85%Zajímavé komentáře: novoten, JohnnyD, 01001, Mahalik (05.06.2005)

„Ako sa môže niekomu niečo také stať dvakrát?“ Jednotka ma extrémne nebavila, čakal som viac, takže dvojka (so štvorkou) je mojou najobľúbenejšou časťou série. Tvorcovia zjavne šli na istotu. Vedeli, čo fanúšik chce vidieť a tak mu to dávkujú v obrovskom množstve behom viac ako dvojhodinovej stopáže a s na tú dobu patrične vysokým rozpočtom 70 miliónov. Dvojka ich na celom svete následne zarobila 240 a ako nasledujúci Harlinov film, taktiež výborný Cliffhanger, i ona sa môže pochváliť vynikajúcou snežnou atmosférou. Po zuby ozbrojených záporákov pribudlo, čím sa dostatočne vykompenzoval fakt, že im napriek snahe Franka Nera a Williama Sadlera chýba vodcovská autorita á la Rickamn z jednotky. Filmári idú na doraz, akcia je krvavejšia (cencúľ) a drsnejšia (vtedy ešte bolo v amerických filmoch bežné vyhadzovať do vzduchu lietadlá plné desiatok nevinných civilov), prostredie letiska (a jeho zákulisia) neopozerané a teda osviežujúce. Poteší množstvo rôznych ksichtov vo vedľajších rolách, či už na strane teroristov, alebo zamestnancov areálu (John Amons, Robert Patrick, John Leguizamo, Vondie Curtis-Hall, Colm Meaney, Mark Boone Jr., Dennis Franz, Art Evans). Triky čiastočne zostarli (katapult), ale to je údel všetkých filmov pracujúcich s efektmi. Scenáristi to občas prehnali (vcelku ťažkopádny návrat manželky), inokedy sa ale vytasia s momentami, ktoré ma prekvapia aj keď film vidím po dvadsiaty raz ("ten" zvrat s protiteroristickou jednotkou). (30.10.2004)