Anihilace

Něco jako svého času Kellyho Apokalypsa - nadějný filmař, kterého všichni vynáší do nebes, cítí tak hroznou potřebu dokázat, že minulý film nebyl náhoda, že se ztratí ve změti nápadů. Jenže zatímco Kellyho ambice explodovaly v okázale zábavné supernově, Annihilation jen legračně prská. Bylo to o něčem? Problém není, že stejně jako Natalie na konci "nevím", ale že mě to předně ani moc nezajímá. Jsem velký příznivec režisérských fetiší, které vznikají jen na uspokojení svých tvůrců a tomuto uspokojení obětují vše. Nejdřív jsem měl pocit, že právě tím je i tenhle kousek. Ale někdy během sledování jsem se přepólovat spíš do opačného extrému - kdy jsem měl pocit, že Garland dělá všechno pro to, aby uspokojil divnými výjevy a pseudochytrými (vím, jak je předpona "pseudo" zprofanovaná, ale tady si bez ní neporadím) kudrdlinkami diváka a zabíjí cokoliv, co mohlo být dobrým filmem. (13.03.2018)

Při snaze o charakterizování tohoto filmu mě napadají mnohá přirovnání, ať už knižní nebo hollywoodská verze Solaris, či jiné méně ambiciózní, avšak myšlenkově bohaté sci-fi kousky typu The Divide, či Coherence. V porovnání s nimi se velmi zajímavá vstupní myšlenka Annihilation nezdá dostatečně využita. Postavy se nechovají vždy logicky, vůbec celá výprava čtyř, ne až tak profi, ženských nepůsobí příliš realisticky. Filmy tohoto ražení můžou krásně těžit z konfrontace vědeckého přístupu s nadpřirozenem a to se zde tolik nepovedlo. Atmosféra je ale docela příjemná... 7/10 (18.03.2018)

Jo, chlapi chcípaj, baby jedou. Bejby nebude sedět v koutě! Proklínám všechny džendrzmrdy za jejich neustávající pokusy vnést chaos a nenávist mezi pohlaví a ,,pomáhat" tam, kde to vážně není zapotřebí. Chápu, bez konfliktu by se těžko uživili, proto hledají nové, novější a ještě obskurnější. Ženy si to všechno vyfajtovaly samy , dnes řídí bagry z moří až do vesmíru, a to muslimům, kakolíkům a jiným šovinistům navzdory a nevím o tom, že by jim muselo pomáhat několik tisíc kateder pohlavologie, když třeba za první velké potyčky zachraňovaly válečnou výrobu, aby následně propleskly kohokoliv, kdo jim chtěl ještě upírat práva. Proč tohle žvatlám.... jo. Ovšem zmrdů není nikdy dost, takže se dnes zbytečníci na kulturní frontě angažují tak urputně, až budeme brzy cenzuru za komančů vzpomínat jako zlaté časy. Proto je nesnáším. Vidím čtyři brécy s pistolkou a již jsem znechucen. Okamžitě se mi vybalí všechny ty neomarxistické kecy, co nás mají osvobodit od tyranie západní civilizace, a z filmu mám hovno s octem. (06.04.2018)

Alex Garland asi neumí točit jiné než pomalé filmy - aspoň pokud si k nim píše scénář;) Po Ex Machina přichází další sci-fi zabývající se otázkami individuality a vědomí, i když tentokrát výrazně jinak, za což může románová předloha. Ta údajně jde jinými cestami než film, a jelikož má tři díly, a filmová Annihilation navzdory konci s určitým náznakem možnosti pokračování přece jen působí uzavřeně, docela bych tomu i věřil. Filmu se nedá upřít tísnivá atmosféra, ostře kontrastující s barevností světa uvnitř "Záře", ze které občas máte pocit, že se natáčí přes vitrážové okno:) Zajímavé kulisy ale ještě poutavý film nedělají. Garland se chytil do pasti prvního dílu trilogie, a využití nosného tématu - proměny všech živých forem na světě a toho, jestli je to dobře či špatně a zda tomu vůbec rozumíme - se vlastně uzavírá jen v nejasných náznacích. Těžištěm filmu jsou duševní stavy hlavních hrdinek, a nutno říct, že jejich osudy, resp. vyrovnávání se s tím, co se děje, jsou docela nečekané. S posledním záběrem si sice říkám, co asi bude dál, ale je mi to upřímně řečeno docela jedno, protože tato místy celkem krvavá depka mě za skoro dvě hodiny s ní strávené moc neodměnila, a při představě pokračování v tomtéž duchu rád uzavřu svoji známost se světem Záře v okamžiku udělení závěrečního hodnocení. A to zní 60%, protože Ex Machina byla výrazně stravitelnější. Ale pokud chcete přemýšlivou, ne moc příběhovou, sci-fi s výrazným vizuálem i hudbou, jste tu správně. (13.09.2020)

Predražená, prázdna trápnosť, ktorá sa neuveriteľne zúfalo snaží vydávať za niečo viac a zrejme si myslí, že k tomu stačí vyplatiť niekoľko zahraničných „mienkotvorných“ webov... Brutálne gýčové digitálne vizuály, mimózne nepasujúca hudba a nuloví herci, ktorým vládne anemická Portmanka; čo to ako zvyčajne odohrala celé s tým istým, jediným, vyplašeným výrazom, pri ktorom má človek po chvíli chuť radšej spáchať samovraždu. Netflix si naďalej drží svoj štandard... (12.03.2018)