Stranger Things

K totálnímu kingovskému pastiši tomu chybí jen prepubertální gangbang. Nicméně za úchyly jsme pořád, protože stejně všichni se zatajeným dechem čekáme, až si dvě děcka dají pusu, #MilevenIsMyCrack. 2. série: Jako dospěláci dodneška čekají na svůj dopis z Bradavic, já odteď čekám, až mě Steve adoptuje. (31.03.2019)

Po 2 sériách: Odjakživa som bol skôr zastáncom názoru, že decko na javysko ani plátno nepatrý, (ajkeď som sám hral divadlo od 6tich), pretože neni emočne dosť zrelé k vyjadreniu jemu cudzích pocitov. Výnimky sa vždy našli, ale obsadenie Stranger Things môj názor úplne zmenil, pretože toľko výnimočných hereckých výkonov od detských predstaviteľov som naozaj nikdy neviel. Naviac sa tu párujú staré dobré postupy s novými technickými vymoženosťami, a výsledok je pre mňa plnohodnotný. Scenár je skvelý, a spracovanie je viac, než filmovej kvality. Chcem okamžite ďaľšiu sériu! 100% (07.11.2017)

Skvelá prvá séria. Až neuveriteľne sympatické postavy, ktorým sa okamžite dostaneme pod kožu a zamilujeme si ich. Kvalitné dialógy je radosť počúvať, vzťahy medzi postavami živé a veľmi zábavné. Neviem, či bol lepší šerif, Jedenástka, Dustin, alebo vlastne ktokoľvek iný (dokonca aj Winona Ryder je skvelá!). Poteší vydarená osemdesiatková retro atmosféra (soundtrack, popkultúrne hlášky). Druhá séria predstavuje veľmi jemné sklamanie. Postavy a dialógy stále bohovské, absurdným problémom však je, že koľkokrát sú tieto postavy a dialógy stokrát zaujímavejšie, než hlavná zápletka s monštrami, dimenziami a koncami sveta. Výrazným plusom 2. série sú nové postavy, predovšetkým Sean Astin (ktorý je však troška zákerne hodený cez palubu, strašne sa snaží a je strašne milý a nakoniec...) a Paul Reiser (ktorý začína ako hrozné klišé a potom... OK, nebudem spoilerovať, ale TOTO by Burke nikdy neurobil). Tretia séria sa na rozdiel od druhej snažila menej kopírovať prvú (originálne vsuvky á la Sovieti a Lupiči tiel), ale v konečnom efekte jej to nepomohlo a utopila sa v nudných prvých šiestich dieloch; až posledné dva boli tou peckou, na akú sme v Stranger Thing zvyknutí. V 3. sezóne sa mi navyše niektoré postavy (Hopper, Joyce) sprotivili hysterickým správaním. Kým prvé dve sezóny jednoznačne za 4*, tretia ledva za 3*. Spolu to stále robilo (s oškretými ušami) 4*. Žiaľ, dostavila sa štvrtá sezóna a to bol debakel. Vôbec ma to nebavilo, strašne veľa postáv a dobrá polovica bola pre dej úplne zbytočná, takže len ponižujúco postávali na scéne a v lepšom prípade raz za tri diely povedali hlášku. Štvrtá séria dosť vykráda moju srdcovku Nočná mora z Elm Street (čo je dotiahnuté do bizarnej pseudokonalosti cameom Roberta Englunda), ale robí to nenápadito a ťažkopádne. Rekapitulácia: prvé dve série 4*, tretia 3* a štvrtá 2*. Resumé: 3*. (28.02.2018)

Vzpomínám si na prastarou silvestrovskou scénku, kde měl "z voleje" hudební skladatel složit na počkání hit. Začal používat úryvky známých melodií nejrůznějších žánrů s vysvětlením, že než to posluchač pozná, musí tvůrce přeskočit jinam. Tenhle problém Stranger Things neřeší. Naopak hrdě se hlásí ke svým východiskům v podobě divácky profláklých žánrovek 80. let a atmosféře tajemnem a paranormálními jevy plných spielbergovských podívaných. A nepřekvapivě to funguje. Nadšení diváci si vyměňují informace, kolik že to poznali filmových a seriálových odkazů v tom kterém díle. Téměř nikdy jsem se nenechal unášet nostalgií, navíc spielbergovské osmdesátkové motivy a la E. T. mimozemšťan na mě dnes už opravdu nepůsobí, při pokusu zhlédnout po letech ítýho jsem se zakuckal z té přeslazenosti a naivity rodinné podívané a vzdal to v polovině. Stranger Things hodnotím jako nijak zvlášť skvěle natočenou popkornovku, která spíš mechanicky přebírá osmdesátkový styl a oblíbené motivy ze sci-fi dobrodružných podívaných, než aby s nimi nějak kreativně pracovala. Je to beze sporu řemeslně slušná podívaná, ale zjevně šitá na míru dětskému publiku a pamětníkům ovládaným nostalgií. Postava Winony Ryder, která diváky lapá na gejzír emocí, mi byla podobně protivná jako seriálovým fanouškům Breaking Bad postava manželky Walta Whita. Navíc s přibývajícími díly jsem pociťoval, že rozehraná partie se ubírá jiným směrem, než bych doufal a ocenil já. Za sebe bych si přál, kdyby celý seriál pracoval pouze s náznaky a očekáváními a neukazoval explicitně potvoru z jiné dimenze. Tři hvězdičky nechávám, protože zbytku rodiny byl seriál o poznání sympatičtější a ten pocit sounáležitosti, kdy se jednou za čas můžete sejít všichni u jednoho televizoru, není k zahození. Druhou sérii bych už ale vážně dát nedokázal. Celkový dojem: 55 % (17.02.2018)

Netflix jede. A navíc rozumí tomu, jak to dělat správně, tady totiž hraje důležitou roli atmosféra osmdesátkového dobrodružství, ale zároveň je to jako celek natočeno moderně a nikdo nepáchá snahy o přílišné klišé a když, tak s nimi dokáže perfektně pracovat a parafrázovat na ně. A dál? Správně zvolená délka, jsem si jistej, že kdyby tohle běžel na jakékoliv jiné us tv stanici, tak by byl počet dílů vyšší a to by rozhodně nedopadlo dobře, těch osm krát pětačtyřicet minut dokáže náležitě nadávkovat atmosféru tajemna a dobrodružství (mimochodem, už hodně dlouho jsem neviděl tak kvalitně zahrané dětské hrdiny) a přestože jsou postavy hodně neoriginální (školní boreček, bručoun sherif s tajemstvím atp.), je zábavné je sledovat. A ta atmosféra.. Upřímně, jediné podobné, co mě napadá, je del Torovo Faunův Labyrint a to už je pěkných pár let. Jasně, mohl bych tu ještě psát o kvalitní hudbě, kameře a dalších věcech, ale raděj si místo toho půjdu pustit úvodní znělku. (02.08.2016)