Klient

Filmová výzva 2018 - Írán. Pomalu mířím do finále a už si pouštím medailisty z poslední výzvy. Opět jsem vsadil na režiséra Farhadiho, ale taková pecka jako Rozchod Nadera a Simin se v případě Klienta nekoná. Přesto nemohu říct, že Farhadi nepotvrdil svoji kvalitu. Velmi dobře napsané a zahrané komorní drama s divadelní vložkou a s nebývale strhující závěrečnou třicetiminutovkou. Nyní možná spoiler pro ty, kteří dosud neviděli Katalin Varga - rozuzlení a pointa mi tenhle film okamžitě připomenulo, jelikož divákovi klade podobné otázky ohledně viny, trestu a pomsty. (08.05.2018)

Na to, že má jít o "prozíravý naturalistický snímek" mi přišel až moc uměle vykonstruovaný, co se týče chování postav (kdy jediná normálně jednající postava je manžel) a divadelního představení, které má sugerovat jakousi paralelu s jejich životy. Velmi se mi líbila práce s osvětlováním a prostorem na začátku a konci, kdy se postupy variují a dalším plusem bylo působivé vyobrazení rozpadu manželství, nicméně scénář místy trpěl na nelogičnosti, zkratkovitosti a doslovnosti. V lecčem podobné Rodinnému štěstí (bytové drama na konci, postavy nosící masky), ale jeho kvalit to zdaleka nedosahuje. (18.01.2017)

Na těch Oscarech to byl tentokrát řádný fail, bo jestli tohle strčilo do kapsy Toniho Erdmana, tak si v té akademii sedí na uměleckém vedení. Po výborném Rozchodu Nadera a Simin a dalším ocenění z rukou akademiků jsem čekal přinejmenším podobný nášup. Tedy vysoce koukatelné sociální drámo, co chytne za srdíčko, případně ho v tom lepším případě rozmačká. Klient je však spíše jen dějově střídmou jednohubkou s nepříliš nosnou zápletkou a přemrštěnou stopáží. Naprosto všední a tvůrčím přístupem příliš chladné zachycení střípku reality bez jediného zapamatováníhodného momentu. Tohle mi nějak nesedlo. (18.10.2017)

Když natočíte dokonalý film jako Nader a Simin, je asi nevyhnutelné, že jakýkoliv pokus o posun v témže tématu bude vyhození z rovnováhy. Možná proto je každý film Kubricka úplně jiný? Protože Stanley věděl, že dokonalost není kam posunout? Farhadi každopádně trpí na to, že vše skvělé bylo už v Rozchodu. A vše ostatní už skvělé není. (18.05.2017)

Farhadi ziskem prvního Oscara pochopil, v čem spočívá recept na globální úspěch u festivalového typu publika. Ve svém následujícím projektu se pokouší jít vyšlapanou cestou, má ale smůlu. Rozchodem Nadira a Simin nasadil laťku tak vysoko, že už ji může pouze podlézat. Klient připomíná sáček čaje, který jste právě vytáhli ze šálku a je vám ho líto ho vyhodit. Strčíte ho tedy do druhého hrnku s přesvědčením, že svou práci znovu odvede, vodu obarví a dodá čajovou příchuť. Jen ten čaj bude zkrátka o trochu slabší. Nebudu Klienta hanět, své klady bezesporu má, jenže zatímco Rozchod po dramatické stránce fungoval takřka bezchybně a nevystřihl bych z něj ani minutu, u Klienta bych neváhal popadnout nůžky a zbavit se tak 20 minut stopáže. Bez prolnutí s divadelní scénou by se zápletka taky obešla, jakkoliv třeba pro mě byla íránská adaptace typicky americké divadelní látky docela zajímavá. Podobně zajímavé je sledovat, že ani mezinárodně uznávaný oscarový režisér si nedovolí vymanit se z mantinelů daných oficiální ideologií. Íránské ženy podle něj nesnímají šátek ani doma, ba dokonce si jej patrně berou i do sprchy... Snímku nakonec naděluji 4 hvězdičky s tím, že ta čtvrtá je neduživá, zkrátka o fous, zatímco např. u Toniho Erdmanna je jak lamželezo. Toni Erdmann si mimochodem sošku od amerických akademiků zasloužil nesrovnatelně víc, jenže tak to už zkrátka ve filmovém světě chodí. Celkový dojem: 70 %. (25.06.2017)