Takoví normální vozíčkáři

Tohle je opravdu trošku jiná komedie, než byste čekali. Už jen ta realita, že v hlavní roli je opravdu postižený herec je něčím velmi inovativní a ten nápad se nemusí líbit každému, ale mě osobně potěšil. Příběh, zápletka a závěr není bůhvíjaký zázrak, ale zpracování i černý humor mě neurazil, naopak. Vtip fungoval často a přistihla jsem se několikrát i ve smíchu. Maďaři mají své komedie něčím hodně charakteristické a když si vzpomenu na Revizory, říkám si, že v nich nejsou vůbec špatní. Čtyři slabší. (26.08.2017)

Dobře, Maďarům kvalitní akční komedii závidím, ale přece jen jsem čekal ještě trochu větší grády. Tělesně postižení protagonisté jsou sympatičtí, i když se pohybují daleko za hranou zákona, komiksová stylizace je více než na místě a logické námitky utne závěr, kdy se divák dozví, o co tu vlastně celou dobu šlo. Fajn film, i když si ho tedy umím představit ještě o trochu lepší (70%). (23.07.2019)

Hrozně mě bavil ten postižák bez vozíčku (Ádám Fekete), fakt výbornej týpek. Jen škoda, že si na diskusi do sálu nepřines ten deodorant ve spreji a nepředved svoje číslo naživo. Taky jsem si vzpomněl na Hasta la vista a podle mě jsou Takoví normální vozíčkáři o kus lepší, je tu víc akce a míň takovejch těch hořkejch momentů. Ale ne že by tam vůbec nebyly emotivní scény (např. narušená svatba od ex), navíc často podepřený údernym soundtrackem. Stopáž je v pohodě, to se jednomu ani nestačí zkroutit záda jako Zolimu. Pointa úplně zahřeje u srdíčka. Celkovej hendikep filmu je tak maximálně 10%, takže ve výsledku parádních (90%) (07.07.2016)

Nejenom Belgičani dokážou natočit originální film s vozíčkářskou tématikou (Hasta La Vista), vytáhli se i Maďaři, kteří to pojali zase trošku jinak - důmyslný mix dramatu, absurdní komedie, gangsterské střílečky i "rozpitvávání" traumat z dětství i těch současných. Perfektně vybrané typy ústřední trojice (obzvláště ten voňavkový šikulka neměl chybu) i toho "psího" gaunera a originálně a důstojně vypointovaný závěr. Jen se "trošku obávám" toho, jestli odteďka nebudu chtít vozíčkářům nakukovat do igelitek :-) (19.07.2019)

Nevím, jestli je možné vnímat gangstersko-mafiánskou linku v tomto filmu pouze v rovině fiktivních představ hlavních hrdinů, jako předobraz k tomu jejich komiksovému dílu. Nepostřehl jsem zde totiž žádnou indici nebo výraznější stylizaci, skrze níž by režisér a scenárista v jedné osobě mohl diváka k tomuto vnímání explicitně navádět, takže podle všeho celý tento děj rozehrával (byť s nadhledem) jako reálný. Být to totiž pouze druhá fikce rozehrávaná v myslích hlavních postav během psaní osobitého uměleckého díla, určitě bych se mnohem lépe vypořádal s problémem, který jsem během sledování měl ve vztahu k postavám i celému šílenému příběhu. Sice to nepostrádá nadhled, na druhou stranu mi svým stylem pojící moderní černou komedii, syrový akční thriller a místy i pokus o realistické drama jako celek Takoví normální vozičkáři úplně nesedli a zejména během neuvěřitelně akčního vyvrcholení mi celý děj připadal hodně přitažený za vlasy. Chápu, že to má být absurdní a že jsem se možná tady měl pouze bavit a neřešit reálnost příběhu, ale to by si mě museli ti hlavní hrdinové nejdřív pořádně získat (což se místy z jistého soucitu k postiženým dařilo, ale vzhledem na to cynické jednání a drsnou povahu některých z nich jsem k nim měl po celý čas spíše rozporuplný vztah) a jak jsem zjistil, můj šálek kávy to vyloženě nebyl. Na druhé straně určitě se našly ve filmu momenty, které jsem ocenil (nejvíc asi hlubší drama kolem postavy nejmladšího z party Zoliho a „rybářská“ scéna mi přišla dokonalá), stejně tak se mi líbily osobité výtvarné kresby v celém filmu. Výhodou bolo i poměrně svižné tempo, díky němuž film většinou nenudil. [65%] (12.04.2022)