Vertigo
Vertigo
Vertigo
Režie:
Alfred HitchcockKamera:
Robert BurksHudba:
Bernard HerrmannHrají:
James Stewart, Kim Novak, Barbara Bel Geddes, Tom Helmore, Henry Jones, Ellen Corby, Konstantin Shayne, Lee Patrick, Alfred Hitchcock, June Jocelyn (více)VOD (4)
Obsahy(1)
Mistrovské dílo o posedlosti, jež vedla až za hrob. James Stewart a Kim Novaková v hlavních rolích klasického amerického filmu. Padesátá léta představují v Hitchcockově tvorbě vrcholné období. Po první dekádě v Hollywoodu, kdy střídal kvalitní snímky s těmi méně povedenými a snažil se najít své místo v přísně organizovaném systému studiové výroby, byl už etablovaným a komerčně úspěšným tvůrcem, jehož filmy nesly osobitou pečeť svého režiséra a byly snadno rozeznatelné od produkce jeho kolegů a konkurentů. K nejvýše ceněným Hitchcockovým snímkům patří Vertigo (1958), psychologické drama bývalého policisty Fergusona, jenž se zamiluje do ženy, kterou má sledovat, a teprve postupně zjišťuje, že se stal obětí rafinované hry. Hitchcock vyšel z románu známé francouzské dvojice Pierre Boileau-Thomas Narcejac, nazvaného Mezi mrtvými (1954; česky nevyšel), ovšem přizpůsobil si ho, jak ostatně bylo jeho zvykem, svým vlastním potřebám. Děj zasadil do malebného prostředí San Francisca (román se odehrává v Paříži), jehož kopcovitý reliéf umocnil zásadní rys hrdinovy osobnosti, chorobný strach z výšek, a spletitý příběh vyšperkoval vlastními obsesemi (zejména meditací o přetvoření ženy v dokonalou ženu). Ideálního představitele Scottieho Fergusona nalezl v Jamesi Stewartovi, s nímž spolupracoval už předtím, především na Provazu (1948) a Oknu do dvora (1954), a do obtížné role tajemné Madeleine nakonec obsadil Kim Novakovou. Vertigo bylo v době svého prvního uvedení považováno v rámci Hitchcockova díla za zklamání (nominováno pouze na dva Oscary - výprava, zvuk), ovšem časem se díky své mnohovrstevnatosti stalo jedním z jeho jednoznačných triumfů. V pravidelné anketě britského měsíčníku Sight & Sound bylo v roce 2002 vyhlášeno druhým nejlepším filmem všech dob (po Občanu Kaneovi). (Česká televize)
(více)Recenze (671)
Z Hitchcockovy tvorby jsem zatím viděla jen minimum (Psycho, Ptáci a Okno do dvora). Vertigo se mi líbilo velmi, přestože to není horor, ale lehce mysteriozní detektivka s překvapivým koncem, která i 50 let po svém vzniku důstojně obstojí v porovnání s různými „thrillery“, které vznikají dnes. A poznali byste v roli detektivovy přítelkyně Midge budoucí „Miss Ellie“ z Dallasu? ()
Vertigo je opět zručná a řemeslná práce schopného režiséra, která nepostrádá jak solidní herecké výkony, tak kvalitní technické zpracování (poklona zejména za vertigo-scénu se schodištěm). Bývalý detektiv trpící akrofobií má za úkol sledovat půvabnou manželku svého starého známého, jenže "nakonec" nevyjde vše podle plánu, ale ... a právě zde nastupuje pěkně promyšlená pointa filmu, která vrhá na příběh úplně jiné světlo. Nebýt toho (na můj vkus) zdlouhavého závěru, tak by to bylo jasných pět hvězd, protože by tomu o nějakých patnáct minut kratší stopáž vůbec neuškodila. Zkrátka téměř dokonalý film, který dokáže diváka v některých momentech opravdu překvapit, což je hodně důležité. ()
Ze začátku mi to přišlo hrozně úsměvné a srdceryvné, ale pak mě to za to moje srdce vzalo a už jsem ani nesledovala stopáž. Hlavní hrdinka nepřišla nějak spešl výjimečná, ale co mě dostalo, byl ten 'záhadný' prvek v příběhu a samozřejmě atmosféra roku vzniku. ()
To čo zo začiatku vyzeralo na priemernú romantiku sa v okamihu dokázalo zmeniť v napínavú drámu. Jeden z majstrovských Hitchcockových kúskov! Videné v rámci Season Challenge Tour. ()
Příběh je určitě dobrý, ale film mě tak nějak trošku nudil. Hlavní hrdinové jsou sympatičtí, děj filmu je mysteriózně-romantický, je tam i pár dobrých zvratů, ale má to přes 2 hodiny a tak je film zdlouhavý. Při poslední scéně jsem se musel smát, to bylo jasné, že to takhle dopadne. ()
Dojem z tohoto filmu ve mně bude doznívat ještě dlouho. Tak úchylnou a zvrácenou sexualitu dokázal Hitchocock obalit do romantického oparu, který navíc umocňuje jiskření mezi Stewartem a Novak. Hlavní hrdina se od jemného laškování s fetišismem dostane k nekrofilii. Možná i on sám je mrtvý, jeho normální život se přetrhnul na okapu, ze kterého visel na několikapatrovém domu. Divák nevidí, jak ho zachrání, nedozví se, kdo ho nakonec vytáhl. To je ta chvíle, kdy se Stewart ocitne v náručí smrti. Když potom potká krásnou a chladnou blondýnu, která se sama pohybuje na hranici světa mrtvých, ovládne ho vášeň. Živočišná žena, kterou pozná později, v něm nemůže vyprovokovat žádnou touhu. Proto ji mění, vrací ji zpět do záhrobí a teprve, když je dokonale podobná mrtvé, znovu pro ni zahoří. Po krutém finále je svobodný, ale jen od ženy, ne od touhy. Zbývá mu jediné, buď skočit ze zvonice a konečně tak splynout s ženou, kterou zoufale, násilně a šíleně hledal a tvořil, ale kterou vlastně nikdy nepoznal, anebo odejde znovu do své samoty. Ke kamarádce, která jako hráčka s fetiši, pro něj bude jen velmi ubohý stimul. Motivace Novak je jednodušší, jde jí o pohodlí, o jistotu, o peníze. Upíná se na fetiše, starší, zajištěné muže. Symbol majetku a postavení - náhrdelník - ji zradí, stejně jako ona zradila Stewarta, pro kterého taky byla fetiš. ()
Co k takové klasice říct. Hned první záběr s odjezdem kamery od příčky žebříku je tak geniální, že to nikdo jiný než mistr Hitchcock natočit nemohl...nebo scéna kdy se dvojice v hotelu líbá a kamera je několikrát obkrouží dokola-a dneska to používá každý druhý režisér. A takových momentů je ve filmu mnoho, od legendárního Stewartova snu až po typický polibek před mohutnými vlnami za zvuků parádní Hermannovy hudby. Tento film je opravdu téměř bez chyb, ale Na sever severozápadní linkou se mi zdálo přece jenom ještě o chlup dokonalejší. ()
Tohle že natočil Hitchcock? Přílišné soustředění se na vnější formu, ale vnitřní příběh rozpadlý jak stařičké kolo důchodce z vesnice. Sice to začalo napínavě a skutečně mysteriozně - tajemná žena, obraz, duchařská historka - aby se to celé zvrtlo ve vlastně lacinou a hloupou historku, kdy mi motivace postav zcela, ale skutečně zcela unikají (ona ho má ráda, i když se chová chlápek časem jako psychopat a vlastně se mu oproti první části zcela změní osobnost - ostatně Stewart evidentně neví sám, co má hrát). Druhou část je pak utrpením sledovat, jak je naivní a hloupá, stojí za to snad jen kvůli slavné scéně s psychickými vizemi. Konec je pak zcela uspěchaný (fakt ji nenapadlo, že ten náhrdelník ji může prozradit, fakt byla tak hloupá?) a scéna s jeptiškou a zvonem pak vypadá jak absurdní divadlo. ()
Kdybych byla divákem z šedesátých let, určitě bych se nadšením tetelila blahem nad tak skvostným dílem ve své době zřejmě bezkonkurenčním ve všech aspektech filmové preciznosti. Dnes jsem poněkud náročnější a nedokážu se přenést do doby minulé. Navíc na mě snímek působí docela zmateně co do žánrů, které jsou až chaoticky namíchané. Je tu kousek hororu, dost psychologie, něco z detektivky, romantiky, mysteriózna a hodně snové psychedelie. Pro mě je klíčové poslední zmiňované, zejména pokud jde o vizuální obrazy a efekty. Kombinace vnitřního boje hlavního hrdiny mezi láskou a povinností, mezi posedlou závislostí a zodpovědností, je dnes už pasé, takže zůstanu u hodnocení režie a pochopitelně s úctou k Mistrovi samotnému. ()
Viděl jsem zatím jen dva Alfredovy filmy a proto zřejmě nebude mít žádnou váhu tvrzení, že to je nejlepší jeho film, co jsem viděl. Mysteriózní rozjezd příběhu je naprosto pohlcující, vytváří úchvatnou atmosféru. Kim Nowak není zrovna dvakrát pěkná, přesto dokáže zaujmout a uhranout. Nevím čím to je, ale vždy podléhám té barevnosti filmu, těm jasným a výrazným barvám. Dodnes přemýšlím, zda závěrečná scéna není jen zbytečným, divácky podlézavým, zcela nadbytečným šokujícím uzavřením a nebo brilantním vyvrcholením celé psychologie příběhu. Mladičká „Miss Ellie Ewing“ je roztomilá. Jen ten závěr filmu by nemusel být tak roztahaný a doslovný. Mohlo to být o pár minut kratší. ()
Dovedu film ocenit, ale na novodobé thriller je často takový mdlý a pomalý, ale funguje a naprosto nádherně jej zdobí herecké výkony Kim a Jamese. Užíval jsem si ho, ale aby byl perfektní, trochu bych ho osekal. ()
Až napodruhé jsem Vertigu plně přišel na chuť. 90% ()
Vertigo je samozřejmě biják jak noha, Hitchcock ve svý nejsilnější podobě, ale... musím se přiznat, že mám od něj raději takové ty přímočařejší věci, Psycho a tak, na tohle prostě (zatím) nemám buňky. Ten příběh jsem vlastně ani pořádně nezachytil, žádná postava, který bych mačkal pěsti jak vo život, zkrátka "jen" už na první pohled kvalitní biják, leč ne tak úplně pro mě. Ale třeba časem... :-) ()
For ME 89% ()
Hitchcock opět bodoval a přestože jsem zatím od něj viděl jen tři filmy: Psycho, Frenzy a Ptáci, ani tentokrát mne nezklamal. Sice mám raději psycho-horory nežli psycho-romantické thrillery (krimi), ale na podobných kouscích se mi líbí ona kouzelná mysteriózní atmosféra. Právě ta mě zde úplně pohltila a i přes moje počáteční obavy (že u toho usnu – to při sledování poněkud komického stylu špehování Kim Nowak), jsem si sledování filmu skutečně užil. Musím vážně uznat, že oba herci v hlavních rolích podali vynikající výkony. Rovněž se ovšem řadím k těm, kterým se úplné finále příběhu zrovna dvakrát nezamlouvalo. ()
Pět hvězd nedám jen proto, že jsem se nebavil až tak skvěle, jako u některých jiných krimi a první půlka mi přišla pomalejší. Ale film je to výborný a zub času mu ani moc neubral. ()
Napětí v krystalické podobě (ta nejistota při diletantských sledovačkách!), tajemství a symbolismus jako McGuffiny a Kim Novak jako femme fatale v noirovém filmu o posedlosti. ()
Mistrovské dílo. Asi nejlepší film co Alfred Hitchcock kdy natočil. Neskutčně vybudovaná atmosféra s výbornou kamerou a nervydrásající hudbou. K tomu si připočtěte skvělého Stewarta, přenádhernou Kim Novakovou a závěrečnou scénu na zvonici a hodnocení pod 5 hvězdiček je naprosto nemyslitelné. ()
Ve své době nepochopený film,kterým si Hitchcock vysloužil posměch kritiků.Čas ovšem jasně ukázal,jak dokonalým dílem Vertigo je.V první polovině archetypální příběh o osudové lásce odsouzené k zániků,v té druhé psychologické drama o nekonečné a děsivé posedlosti.Precizně gradované,z filmařského hlediska hodné dlouhých studií,prodchnuté nenapodobitelnou atmosférou,díky které mě prakticky po celou stopáž mrazilo v zádech.Ať už jde o nervydrásající hudbu Bernarda Herrmanna,herecký koncert dvojice Stewart-Kim Novak nebo nezpochybnitelně geniální režii Mistra hrůzy,Vertigo je nenapodobitelným mistrovským dílem,které po prvotním odsouzení naštěstí nezapadlo,ale došlo zaslouženého uznání a navždy bude zapsáno ve filmové historii hodně tučným písmem.Jeden z nejdrtivějších konců ve filmových dějinách. 95 % ()
Související novinky
Robert Downey Jr. krouží kolem remaku Vertiga
Bylo to nejspíš jen otázkou času, studio Paramount Pictures každopádně nyní oznámilo, že se chystá natočit remake slavného Vertiga. Thriller legendárního režiséra Alfreda Hitchcocka (Psycho) z roku… (více)
100 nejlepších filmů všech dob podle kritiků
Britský měsíčník Sight and Sound po deseti letech opět požádal kritiky o aktualizovaný seznam nejlepších filmů všech dob, a díky obří anketě, v níž se zúčastnilo rekordních 1639 recenzentů, kinařů,… (více)
KRRRnov již podesáté zve na „sedmdesátky“
Již podesáté přivítá krnovské kino Mír 70 fanoušky festivalu 70mm filmů. O víkendu 17. – 19. dubna 2015 se historickými projektory prožene na dva miliony filmových políček, která v době svého uvedení… (více)
Filmové hvězdy exkluzivně pro ČSFD.cz
Oscarový režisér Jean-Jacques Annaud a ikonická herečka Kim Novak navštívili Mezinárodní filmový festival Praha – Febiofest, kde s nimi režisér Robin Kašpařík udělal exkluzivní rozhovory pro ČSFD.cz.… (více)
„Závrat” vyviedol policajného detektíva Johna "Scottieho" Fergusona tak extrémne z rovnováhy, že počas úvodnej a zbesilej naháňačky nebezpečného kriminálnika, mu kolega dokonca spadol krkolomným pádom rovno zo strechy, až sa úplne rozpleštil, ako taká fašírka, čo sa dá inak pripísať chorobnému (panickému) strachu z výšok, alias »akrofóbii« , kvôli čomu vôbec nezasiahol, lebo ostal, ako paralyzovaný kocúr ! Teraz si skúste predstaviť, aby vám Scottie následne vyšiel kamsi do neznáma po rebríku ? Skrátka, nevylezie za žiadnu cenu, pretože by sa mu hneď zatočila hlava. Po týchto (negatívnych) skúsenostiach odchádza od kruhov Sanfranciského policajného oddelenia, no takmer vzápätí ihneď i rovnako prijíma zase inú ponuku od niekdajšieho, starého priateľa z vysokej školy, Gavina Elstera, čo by povedal na to, ak by napríklad začal « sledovať » jeho pôvabnú manželku Madeleine, to jest, čo robí a kam konkrétne chodí... ? Vskutku ozaj nádherná krásavica má presne takéto zastávky: „Kvetinárstvo / Cintorín / Múzeum / Hotel McKittrick” , alebo o čosi neskôr si pôjde taktiež i »zaplávať« do sanfranciského zálivu pod slávnym to Golden Gate mostom... Nejakým zvláštnym spôsobom sa Madeleinin život prelína s akousi ženou menom Carlotta Valdesová, (nar. 3. decembra 1831, zom. 5. marca 1857), keďže zrovna navštevuje presne také miesta, ktoré s ňou majú daný súvis a popis, akoby sa jej duch priamo prevtelil do nej samotnej... ? O histórii ohľadom našej Carlotty by mal vedieť porozprávať o trochu viac, majiteľ kníhkupectva Argosy, Pop Leibel, kam ho v podstate došikuje jeho kamarátka Marjorie "Midge" Wood, ináč sympatická okuliarnatá návrhárka podprseniek, či tiež aj príležitostná maliarka. Už dlhší čas je totižto do Scottieho priam (ne)šťastne zamilovaná, pričom raz už boli zasnúbení, no i napriek tomu ich milostný vzťah načisto stroskotal, ostali už iba dobrými priateľmi. No akonáhle sa začne intenzívne vŕtať v samých sledovačkách, tým bude Midge intenzívnejšie žiarliť. Ona si už nebude môcť naň nijako nárokovať, pretože Ferguson sa medzitým poriadne zabuchol do Madeleine, keď ju vylovil zo zálivu, ako takú rybku, ktorá mu splní tri želania. Vlastne budú čochvíľa obidvaja zaľúbení až po uši, pokým jedna udalosť kompletne nedomrví všetky plány do budúcnosti... Totiž, znenazdajky mu oznámi: „Prosím ťa, poďme sa mrknúť do španielskej misie - Sana Juana Bautistu, to máš tak ďaleko, sotva čo by si len kameňom dohodil, a to 160 km južne od San Franciska, kde je jeden starý kostol s vyhliadkovou vežou” ... A tu sa stanú také neuveriteľné veci, ktoré ním totálne otrasu, až to normálne vyzerá tak, že sa z toho nikdy nespamätá ?! A práve tu absolútne nič nenasvedčuje tomu, čo sa stane o malú chvíľu neskoršie. Madeleine sa rozhodne utiecť hore do veže s tým, že ju nebude môcť Ferguson zachrániť, odkiaľ skočí, či sa prekoprcne, to je jedno, a tak mala teda nakoniec samovražedné sklony... ? Z niečoho musela byť rozrušená, keď sa takto pobrala zo sveta, však ? A 3 roky po týchto udalostiach čírou náhodou stretáva na ulici atraktívnu ženu, ktorá by Madeleine, akoby z oka vypadla. Síce asi každý z nás máme svojho dvojníka, čo môže byť práve jej prípad ? Volá sa Judy Barton, a k tomu nemá ani najmenšiu šajnu, o čom je vlastne reč, aspoň sa tak teda tvári... Od tohto okamihu si ju chce prispôsobiť k obrazu svojmu, čo vedie k nejednému problému, ktorý sa nakoniec celý vyrieši až opäť u Sana Juana Bautistu... / Legendárny Hitchcockov klenot kinematografie plne pohltí už od vstupnej titulkovej sekvencie, odetej do sýtych farieb, pod záštitou grafického dizajnéra Saula Bassa, absolútneho kráľa svojej profesie, a to konkrétne za doprovodu i extra výnimočného soundtracku Bernarda Herrmanna, ktorý sa dá snáď počúvať asi donekonečna, aj ja sám som sa ním počas písania vyčerpávajúcej recenzie inšpiroval, a možno aj kvôli tomu som zo seba vydal maximum. Súčasne by som k tomu ešte i rád dodal, že na svoju dobu mimoriadne nedocenený filmový počin, čo vidieť už pri tých biednych nomináciách na Oscara. Našťastie si Vertigo vystačí aj bez nich ! Ďalej by som chcel pochváliť kameramana Roberta Burksa a strihača Georgea Tomasiniho, inak dvorní, odvekí spolupracovníci Alfreda Hitchcocka, bez ktorých by sa asi nezaobišiel ? Prepracovaná kamera a takmer bezchybný strih, boli veľmi podstatnou zložkou tohto veľdiela, a i kvôli tomu sa na film skvelo pozerá, aj po 62. rokoch od premiéry, kedy nemá vady na kráse ! Obsadenie je naprosto kľúčové, u Jimmyho Stewarta sa jednalo už o štvrtú a poslednú spoluprácu a Kim Novak s českými koreňmi, je božská, výborne sa mi na ňu pozeralo, najmä v druhom dejstve, ako Judy Barton. Má fantastickú postavu, ale nielen to. V súčasnosti má od svojho predobrazu hodne svetelné roky ďaleko. Pôvab z nej akosi vyprchal. No na druhej strane ich vekový rozdiel dosť bije do očí, prečo som mával problémy im to celé uveriť, ale to je asi iba jediná výčitka, smerujúca ku snímku. Réžia je vynikajúca, ponúka (a)typický zvrat vo svojej druhej polovici, ale čo ešte oveľa viac prekvapí, je úplný koniec filmu. Plánujem si film zaobstarať v 4K ULTRA HD - rozlíšení, ak to bude niekedy možné ? Po 3 a pol roku som ho videl znovu, že repete si ešte určite dakedy dám, no stopercentne nie po takej dlhej odmlke ! () (méně) (více)