Reklama

Reklama

Snímek Králův nesouhlas je inspirován skutečným příběhem o třech dramatických dnech v dubnu roku 1940, během nichž dostane norský král od německých ozbrojených sil nepředstavitelné ultimátum – buď se vzdá, nebo zemře. S nacistickými vojáky v patách je královská rodina nucena uprchnout z hlavního města. Korunní princezna Märtha se v nejlepším zájmu rodiny rozhodne opustit s dětmi Norsko a hledá útočiště ve Švédsku, zatímco král Haakon a korunní princ Olav utečou do malé zemědělské oblasti nedaleko Elverumu, kde se střetnou s Němci. Po třech dnech, kdy se zoufale snaží vymanit z jejich spárů, učiní král Haakon finální rozhodnutí. Odmítne kapitulovat, i kdyby za to měl nejen on, ale i jeho rodina a mnoho dalších Norů zaplatit životem. (HBO Europe)

(více)

Videa (6)

Trailer 1

Recenze (48)

misterz 

všechny recenze uživatele

O tom ako je pre ľudí životne dôležité, aby v ťažkých chvíľach na čele ich krajiny stál správny človek. A tým kráľ Haakon VII. rozhodne bol... Tri dôležité dni v nórskej histórii. Musím uznať, že to bolo výborne spracované, páčila sa mi hlavne kamera a hudba. A v neposlednom rade herec v hlavnej úlohe bol brilantný, hneď si ma dokázal získať, dokonca aj v tých menej vypätých chvíľach, v ktorých sa napr. zvažovali možnosti a viedli "jalové" politické reči, pretože aj tak muselo byť každému jasné, že si Nemci z pozície sily zoberú to, čo budú chcieť. Inak kráľ Haakon VII. je pre mňa povahovo veľmi sympatická historická postava a symbolom pevného charakteru a zdravého sedliackeho rozumu, čo sa prejavilo hlavne v jeho pamätnom prejave k vládnemu kabinetu po obdržaní nemeckého ultimáta. Klobúk dole. Nadpriemer. 75/100 ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Norové prostě se svými malými velkými velkofilmy lepší asi nebudou. Vše natočí precizně, historicky přesně, ale pokaždé tomu chybí nějaké hlubší emoce. Všechno v tomto filmu je tak hrozně chladné, že se těžce hledá postava, která by byla v popředí. V tomto případě můžu říct, že herecky na tom nejlépe byl Karl Markovics, který kde se objeví, tam prostě září. Škoda, že se svojí rolí stál na druhé straně barikády...což se vlastně od něj, jakožto od německy mluvícího, dalo i čekat. Zajímavý, ale místy zbytečně zdlouhavý a nudný film, natočený ale kvalitní skandinávskou formou. ()

Reklama

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

„Co chceš, abych udělal? Mám říct, že to král nařídil?“ - „Ukaž jim, kam až jsme schopni zajít.“ - „A jak daleko? Jak daleko jsi ochoten zajít?“ - „Náš názor musí mít přece váhu. Měli bychom jen přihlížet a nehnout prstem? Takový je plán?“ Králův nesouhlas je spíš historický, než válečný film. Zároveň silně životopisný, král má podstatně větší prostor než události samotné. S čímž jsem neměl až takový problém, škoda jen, že těch „jsem milující dědeček“ chvil nebylo méně. Smíšený pocit jsem měl pak z toho přespříliš uctivého chování německého velvyslance, naštěstí tu roli dostal Karl Markovics, který byl velmi autentický. Po solidním začátku (ostřelování lodě, atmosféra šoku a chaosu) se ze snímku stal postupně veskrze průměrný životopisný film, takové tedy bude i mé hodnocení. „Norsko je nezávislým národem. A nebyl by jím, kdybychom akceptovali německé požadavky. Naše odpověď je proto ne.“ - „Víte, co to znamená.“ - „Váš vlastní Führer říkal, že národ, který se vzdá agresorovi si nezaslouží žít. Dobrovolně se nevzdáme.“ ()

classic 

všechny recenze uživatele

Apríl, pred už pomerne dávnymi, takmer, s prichádzajúcimi 77. rokmi, bol v Nórsku jednak taktiež mrazivý z dôvodu počasia, ale mrazivý i zo spôsobu, ako sa k nim Führer a spol. chovali, správali, treba doplniť, že bol rok 1940, a práve prebiehala druhá svetová vojna, ktorá bola v plnom prúde... Vláda abdikovala, čiže Vidkun Quisling prišiel, ako náruživý kolaborant do vlády po ráznom štátnom prevrate, a úzko spolupracoval s nacistami, nórskemu kráľovi Haakonovi siedmemu sa to pochopiteľne všetko nepáčilo, utiekol, nechcel sa za žiadnych okolností poddať nemeckým požiadavkám, alebo nemecký veľvyslanec v Osle, Curt Bräuer, asi vôbec jediný Nemec v Nórsku, ktorý chcel zažehnať a ustáliť situáciu. On sa stretol s kráľom, a to je najlepšia pasáž vo filme, ale skôr by som to vysvetlil tak, že samotná príprava na JEDNANIE, je strhujúcejšia, ako očakávaný DIALÓG..., ten by si zaslúžil kvalitnejšie prevedenie, lebo je bujdošský. Je to taký diplomatický film, zo strany húževnatého veľvyslanca, ktorý musí plniť rozkazy od najvyššieho, a škoda je tej roztržitej kamery, ktorá obľubuje neustále ostrenie, aj samotný ZOOM, že toto je v podstate najväčší kaz, ktorý mi najviac vadil ! Pripadalo mi to, že kameraman chce zachytiť všetko, alebo nič, a tak pozorujem KOPEC nedotiahnutých záberov ! Réžia bola dobrá, ale nie sústredená, ale aj tak sa jedná o zaujímavý pohľad, čo prebiehalo v „troch horúcich dňoch” , jednak som si to užíval, aj vďaka Karlovi Markovicsovi, alebo ak chcete, kultový Štoky, z „legendárneho” seriálu Komisár Rex, ktorý predvádza naprosto pozoruhodný herecký výkon, a tak zatieňuje i samotného kráľa, alias Jespera Christensena. Dal som síce štyri hviezdičky, ale s výkričníkom, pretože celé to znovu absolvovať, by som asi zrovna moc nechcel, ale Štoky, je vôbec jediný dôvod, prečo by REPETE pripadalo do úvahy... PS : Oceňujem úvodné, dobové, čiernobiele zábery, ktoré diváka spoľahlivo pripravia na vskutku depresívne dianie... ()

Necrotongue 

všechny recenze uživatele

Norové mě zase jednou potěšili a natočili válečný film téměř bez války, který mě ale velmi bavil. Snímek nenabízí strhující akční scény, přesto dokázal přijít i s určitým napětím (a to jsem přitom věděl, jak to celé dopadne). Dilema, před nímž král stál, tvůrci složitě a sáhodlouze neopisují, jednoduše ho rozkryjí v dialozích se synem a německým velvyslancem. Mimochodem, Karl Markovics byl v roli velvyslance skvělý. Pokud zkousnete válečný film spíše z politické perspektivy, jděte do toho. ()

Galerie (27)

Zajímavosti (3)

  • Když král Haakon VII. (Jesper Christensen) 11. dubna 1940 prchá v Nybergsundu před německým náletem do lesa, ve filmu se v 1:58:26 mihne fotograf, který krále a ostatní prchají fotí. Tato fotografie opravdu existuje, je ke zhlédnutí na stránkách norské královské rodiny. (bllm)
  • Německou lodí, která byla norskými obránci potopena v Oslofjordu, byl těžký křižník Blücher (vlajková loď kontraadmirála Oskara Kummetze, velitele invazní skupiny V), který zasáhlo nejméně 20 granátů ráže 280 mm (pevnost Oscarsborg), 150 mm (baterie u Drobäku) a 2 torpéda (torpédová stanice Kaholm). Němci ztratili asi 1 200 mužů, kromě námořníků z posádky křižníku šlo i o vojáky 163. pěší divize, kteří se měli vylodit v Oslu. Poškozen byl i těžký křižník Lützow a německý svaz musel od proplutí k hlavnímu městu upustit. (Necrotongue)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno