Cizinec ve vlaku

Pokiaľ sa tu hrá na trilerovú strunu a akcia sa drží gitary a sekerky, všetko je v absolútnom poriadku. Akonáhle zistíme, že sme pred zeleným plátnom a začnú nám lietať vagóny nad hlavami, je zle nedobre. Ale povedzme, že sa budem tváriť, že som bol počas týchto pasáží na vécku a ono to nakoniec nevyznieva vôbec zle. Ľudia v modernej skorumpovanej a neprehľadnej dobe sa už nemôžu spoliehať na políciu a vôbec už nie na tých, ktorí nám vládnu, preto záštitu nad ľudstvom preberá silná stredná vrstva. Len škoda, že sa scenáristom nepodarilo k tejto myšlienke napísať aj chytrejší scenár. (22.01.2018)

Obludne prepálená károvina, ktorá nedáva žiadny zmysel. V Non-stope im logika a zmysel pre realitu odleteli až na konci, dovtedy to bol kvalitný thriller, toto je už prakticky od začiatku nepríčetný guláš. Namiesto očakávania "čo je za tým?" nastupuje len otázka "dokážu všetky tie somariny nejako logicky zdôvodniť?". Nuž, nedokážu. Ani náznakom. Ale zato sú tam kotrmelce horiacich vagónov, čo môže v takomto žánri nadchnúť iba úplného debila bez vkusu. Dve hviezdy za tú parádne nasnímanú bitku. (07.04.2018)

Liam Neeson je už nějakou dobu akční hrdina. Objevil se v povedené trilogii 96 hodin která z něj oficiálně udělala akčního borce a nyní už počtvrté spojuje spolupráci s Jaumem Colletem-Serou (předtím Neznámý, Non-Stop a Noční běžec). Z předchozích tři práci byl nejlepší Non-Stop a to spíše kvůli skvělé klaustrofobické situace v letadle a skvělé detektivce v ní kdy Neeson chodí letadlem a postupně zjišťuje kdo vyhrožuje zničením letadla. Neznámý a Noční běžec jsou filmy slabší ale pořád nadprůměrné akční zábavy. A Cizinec ve vlaku je v podstatě to samé: Nadprůměrná akční zábava a nic více. Už z trailerů bylo znát, že jde o neoficiální sequel Non-Stopu kde Neeson a Serra vyměnili letadlo za vlak a v konečném součtu to dopadlo stejně. Neeson opět chodí po vlaku, opět zjišťuje kdo by mohl být terč, opět se rve s podezřelými (kteří nakonec vyjdou jako nevinní), někoho obviní (aby se v závěru ukázalo, že je nevinný) a nakonec dojde k šokujícímu zvratu. V tom by nebyl problém ale... je to slabší než ve zmíněném Non-Stopu. Radost ale divák může mít z obsazení kde potěší nejen opět cool Neeson, ale i záhadná Vera Farniga, vždy šarmantní Patrick Wilson nebo Sam Neill kterého nikdy není dost. Jaume Collet- Serra zase přinese pár výborných vizuálních nápadů při tom všem projíždění ve vlaku. Je to tedy fajn ale nic více. Rozhodně nic převratného a především nečekaného. Což je škoda jelikož Neesona není nikdy dost. (21.01.2018)

Z oblak do vyježděných slepých kolejí aneb Collet-Sera s Neesonem hanebně a ve výsledku zbytečně vykrádají svůj vynikající Non-Stop. Vizuálně je to zase pěkný a baví to v jednotlivostech, ale problém je za vlasy přitažený a přesto nezábavný scénář se z dálky průhledným závěrečným odhalením - nic mě tu nepřekvapilo, nezaujalo, nedolehla na mě paranoia a napnutý jsem byl přesně na minutu, když se Neeson ocitnul pod rozjíždějícím vlakem a na chvilku to vypadalo ošklivě. Bitka s kytarou cool, ale jako z jiného filmu, stejně jako přepálené (a digi) vykolejení vlaku, Farmiga jako mystery woman okouzlující a dal bych si spinoff její postavy, ale stejně jako Wilson a Neill má ve filmu jen dvě scény. Zkrátka pusťte si znova Non-Stop, protože tam už to všechno udělali a správně. A pokud trváte na vlaku, tak Zdrojový kód. (21.01.2018)

Hranice mezi bláznivě akčním filmem a na hlavu postavenou mongoloidní pičovinou pro Livingdedy bývá mnohdy velice tenká. Tenhle Žóm Kolem Seru je sice poměrně slušný řemeslník a dosud na ní jakž takž balancoval, avšak teď dostal scénář načmáraný pastelkama velkými kostrbatými písmeny, s ožužlanými rohy a zapatlaný kdoví jestli Nutelou, načež definitivně přepadl do slintajícího davu s rozštěpy a pokřivenýma ručičkama. A tak čím dál tím hůř předstírající děda Nýson, jako vždy ultrasprávňácký okvádrovaný tvrďák nad hrobem, s nímž se Žóm zjevně nechal partnersky zaregistrovat, tentokráte bojuje nejen s obvyklými patetickým hnusem, přiblblými klišé, artritidou, osteoporózou a stařeckou demencí, ale také s excelentními neherci a dokonale obskurní logikou toho postiženého hovada, jež patrně uteklo z klecového lůžka a nedopatřením se dostalo k tužce a papíru. Počítám, že když už bylo v ráži, tak s kompulzivním kousáním se do vyplazeného jazyka spatlalo i ten downí animák závěrečného vykolejení vlaku. Takže stačilo, a ani v nejhorším nemusí být na škodu přestat, zejména, když tahle šablona už má totálně ojeté a zubaté kontury. Prostě Dej si pohov, Lájeme, anebo aspoň příště na konci umři. Ups, kurva, bojler. Tak sorry všem, kdo doufali jako já, že to ten trapně vyčpělý, věkem sešlý, kymácející se rachitický pyjonýr konečně jednou nerozchodí. (06.04.2018)