Vodník

Pro ceskou serialovou kriminalni tvorbu mam slabost, Vodnik me televizni choutky ovsem neumel uspokojit. Scenar i cele vysetrovani mi prislo naivni. Ackoliv Meliskova dostala dostatek prostoru, nevedela co hrat... Jakesi poeticke ztvarneni mi k zanru taky moc nesedlo. Pro me zklamani, tesil jsem se tentokrat zbytecne. (14.04.2019)

Kde mě v Modrých stínech Taušova kamerová vyblázněnost lezla na nervy, tam mi ve Vodníkovi seděla. Vizuálně je to super, občas trochu přesvícené, ale každý záběr a barva má něco evokovat a je to další střípek do již tak vícevrstevnaté detektivky. Bez toho by to byla asi nuda, protože tempo je jinak poměrně pomalé. Zároveň jsem však neměl pocit, že by tu něco přebývalo a ač pomalu, děj se neustále hýbe kupředu a přináší nová a nová odhalení, což zákonitě milovníka propletených detektivek musí bavit. Stejně jako v předchozích sériích, i tady jsou nelogičnosti, ale herci to s přehledem táhnou (asertivní Melíšková je výborná), nezapomíná se na situační (ne)humor, který dodává postavám lidskost. A co se lidskosti týče, docela se tady povedly vykreslit po vztahové stránce takové ty stereotypy typických českých rodin. (20.06.2019)

Odbornější, byt teoreticky hravá-provokativní, kritika na stránkách Filmu a doby ZDE. Komentář po projekci na Febiofestu jako memento doby: Poslední dny jsem byl v Praze, kde je mnoho smutku, osudů, které člověka dovádí k pláči. Bezdomovci, lidé pouze o berlích... zrzci, Zibura; jednoduše lidská tragédie v kostce. Potěšil mě však VODNÍK, třídílná minisérie patřící k cyklu Detektivů od Nejsvětější trojice. Viktor Tauš jako režisér by argumentoval, že zatímco pro Modré stíny byl určující vztah člověka a architektury, protože ta byla zároveň navázána na významovou strukturu, u Vodníka má být ústředním principem vykořeněnost. Vykořeněnost se skutečně dá obhájit, a to především na rovině stylu: kontrastní kombinace distancovaného rámování často přes různé odrazového plochy a velmi fyzických detailů; expresivní herectví v minulosti a naopak tlumené v současnosti; umělecky motivované svícení významotvorně pracující se zelenou a červenou přesahující z minulé časové roviny do současné; práce se zvukem v první epizodě a s tichem jakožto parametrem ve třetí atd._____ Osobně mi minisérie přijde fascinující z hlediska práce s temporalitou, která dílo sceluje a rozrušuje na všech úrovních (vyprávění, stylu i významu), zatímco ona vykořeněnost pouze v případě stylu. První část používá ruchy prostředí jako parametry, které prostupují všemi časovými liniemi (představte si kyvadlovou pasáž z Modrých stínů, či ono hučení při znásilnění z Fincherových Mužů, kteří nenávidí ženy, nataženou na a variovanou po celou epizodu); druhá část směřuje ústřední otázku na záhadu z minulosti a je rámována odlišnými perspektivami s jiným vnímáním času; třetí část rozevírá časové rámce, následně je kondenzuje a poté propojuje dvě roviny. Zároveň je ona časovost pokaždé filmařsky pojata jinak, od přerývanosti v prvním dílu, klasické návaznosti v druhém, retardaci a kondenzaci ve třetím. _____ Esteticky je to famózní, byť druhá část je slabší než první a třetí, ale obávám se, že to nebude divácky přijímáno dvakrát dobře. Na rozdíl od konvenčních detektivek nejde o to, kdo zločin spáchal, protože podstatná je časová rekonstrukce (a posléze i prostorová) dění v konkrétní den. Na rozdíl od ambiciózních detektivek nejde o sociologickou sondu, ani o významově zatěžkané vyrovnávání se s komunistickou minulosti a převlékáním kabátů za kapitalismu, protože společenské jízlivosti jsou podřízeny rodinným dramatům a dávným traumatům a/či křivdám. Pro mě je ovšem vše výše zmíněné a i to neuvedené důvodem, proč VODNÍKa považuji za nejlepší tuzemskou audiovizi na pokračování. (31.03.2019)

Určitě to není nejlepší krimi série, ale asi nejzapamavatovatelnější páč: 1) drastický zločin - mimino rozřezané cirkulárkou 2) skvělá hudba a vizuál alá umělecký film 3)¨skvělé herecké výkony Melíšková, Neužil, Džakič, Hanuš 4) skvěle vykreslené postavy a dialogy 5) skvělý režisér, který v posledním díle svlékl do naha krásnou Andreu Daňkovou pro případ, že by někteří neocenili ten náhodou vyřešený zločin, tak aspoň toto. V tomto krimi detektivů od Nejsvětější trojice je překvapivé, jak málo prostoru dostane celý tým krom Výrové (14.04.2019)

Věřím, že původní námět mohl být i silný. Škoda, že zpracování vypadá, jako by se ho v českých reáliích chopil na dálku po Skypu Jodorowského netalentovaný a líný syn po rozpadu osobnosti, komunikující se štábem pomocí google translatoru a instagramu, a bez rozpočtu, kromě drobných za Olomouc a architekts bizár placement. Alespoň někteří herci to fakt neměli celé odehrát ve stejných hadrech, a tak dál. (21.04.2019)