Skleněný

Mr. Shy si s tím hodně vyhrál. Důsledně pracuje s dramatickým potenciálem všech tří hlavních postav a jejich prohlubující/blížící se interakce uvnitř jednoho baráku, graduje a baví skoumáním a rozkrýváním podstaty brilantního námětu, který stvořil před 19 lety a před 3 na něj navázal (magická myšlenka přítomnosti komiksových hrdinů v realitě), a dělá to pro něj typickou vychutnávkou vizuální kreativity, tematických odkazů a ve finálne i dvěmi pointami. Ale přesto, že to při první pointě do sebe všechno zapadá a stává se správně konspiračním a vůči divákově očekáváním originálním a odvážným, nejsem si úplně jistej, že jsem to tak chtěl. Nemluvě o druhé pointě, která tam prostě neměla být vůbec, protože na ni film absolutně není stavěný. (20.01.2019)

Ach jo. I po špatných zahraničních ohlasech jsem doufal, věřil. Před pár dny jsem po druhém zhlédnutí docenil řadu narážek i provázanost s dalšími Shyamalanovými tématy v Rozpolceném, ale ani shovívavost mi v tomhle skleněném případě nepomohla. Nadějný úvod zabije ukecaná následná hodina, kde se nic nestane a dojde jen k přehršli nikam nevedoucích dialogů a herecké exhibice Jamese McAvoye, připomínající víc než co jiného WTF kolektiv Jona Lajoie. Zápletka se opět točí kolem zpochybňování superhrdinských schopností a vzájemného přetahování ústřední trojice, což se dalo čekat. Shyamalan se to rozhodl opepřit řadou zvratů, které však z velké části nedávají smysl a zcela nevhodně rozšiřují vesmír, v němž by se komorní příběh hrdinů a záporáků vlastně vyjímal lépe. Je to prostě škoda, poněvadž nuda střídá absurditu a ani snaživý divák se nedočká racionálně uspokojivých vysvětlení či alespoň emočně působivých scén. Spoustu zajímavých nápadů nelze Shyamalanovi odepřít, ale takové zpracování od tvůrce, co má za sebou víc než reklamu na tampony, je opravdu tristní. (08.03.2019)

Shyamalan si se svým děťátkem pohrál, to ano. Těžko ale někdo může popřít fakt, že tomu chybí mysterióznost "prvního dílu" a momet překvapení "druhého dílu". Pomyslným highlightem vcelku ukecáného, leč scénáristicky dobře sepsaného filmu se tak stává rozhovor všech tří hlavních protagonistů v růžové cele psychiatrické léčebny. Pak už jen počítáte kolikrát bude na scéně The Beast a kolika sekuriťákům nakope prdel. James McAvoy je ve své roli mistrovský a už jen kvůli němu se vyplatí jít do kina a vidět jeho eskapády na velkém plátně. (27.01.2019)

Brilantní zakončení trilogie o odlišnosti, která se netoleruje, za kterou se platí. Protože dokud zde budeme MY, tak zde žádní bohové nebudou. Na začátku se ponoříte do příběhu - řeky, která vás vezme s sebou a pak někde vyplivne, aniž byste postřehli, jak dlouho to trvalo. Setkání tří postav, které stojí proti sobě, v jisté chvíli spolu a nakonec se jejich osudy protnou v jednom bolestném okamžiku, je vizuálně působivé (i když kamera není nějak přeestetizovaná, ale všechny záběry mají smysl) s vynikající, místy mrazivou hudbou. Nepolevující napětí až do konce a má touha, aby tenhle film nikdy neskončil. Rozumím tomu, že řada diváků jej nepřijme. Ne že by byl vyloženě artový, i když tam má slušně našlápnuto. Je prostě jiný, než mnozí chtěli, a za jinakost se platí. (20.01.2019)

,,BYL JSI MIMOŘÁDNÝ.…“ /// Začátek super. Pak blázinec… - a děj… to jsou většinou slova. Exceluje James se svojí hordou a nejvíc keců má jedna strašně důležitá doktorka. Prostě doslova vyprávění (jako kecání…)… o hledání příčin jejich výjimečnosti. Hlavně teda dost nuda. Pak se konečně ke slovu (kurva, zní to v tomhle kontextu blbě… - takže do akce…) dostávaj naši „hrdinové“. Má to punc zajímavosti – asi víc pro znalce, než náhodný „posluchače“. Shyamalan to dokázal! Po 19ti letech uzavřel svoji trilogii. Limitovaná edice to sice není, ale originální celkem jo. A lepší už to nebude… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Shyamalanovi jsem nevěřil, že se David Dunn, Kevin Wendell Crumb a Eliah Price někdy potkají. 2.) Mám dar (a profesor X to ještě neví). 3. Thx za titule „Parzival“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ * (13.04.2019)