Režie:
Stanley KubrickKamera:
Geoffrey UnsworthHrají:
Keir Dullea, Gary Lockwood, William Sylvester, Daniel Richter, Margaret Tyzack, Douglas Rain, Vivian Kubrick, Robert Beatty, Ed Bishop, Alan Gifford (více)VOD (3)
Obsahy(2)
Filosofická filmová opera. Evoluce a smysl existence lidstva v několika epochách, během kterých je člověk konfrontován se zlověstným a mlčícím symbolem mimozemského života. Science-fiction film, po kterém už filmové sci-fi nikdy nebylo jako dříve, a souběžně napsaný stejnojmenný science-fiction román, po němž se sci-fi literatura navždycky změnila. Jeden z největších mýtů filmové historie a společné mistrovské dílo dvou osobností svých oborů – režiséra Stanleyho Kubricka a spisovatele Arthura C. Clarka. Neopakovatelná cesta za hranice lidské zkušenosti, za hranice prostoru a času... (AČFK)
(více)Videa (5)
Recenze (1 643)
Film, který dělí diváky na dva tábory. Já mu propadl kdysi dávno hned napoprvé. Úžasný, fantastický, vizuální, filosofický. Buď vás chytne, a nebo prostě ne. Hledání tajemství života v nekonečných hlubinách vesmíru chce pořádný kus odvahy. A je třeba říci, že se nejedná o věrný přepis knihy, ale přesně naopak. Nejprve byl scénář, pak film a nakonec kniha. O mnoho let později A.C.Clark poznamenal - kdybychom dokázali tehdy předpovědět vynalezení mikročipů, nebyl by HAL místností... ()
"Tato výprava je pro mě příliš důležitá, než abych ti dovolil ji ohrozit." Chybující "neomylný" počítač HAL 9000 byl jediným, kdo mě ve vesmíru občas pobavil a bez něj by těch přibližně třiceti minut děje, pohozeného ve dvou a půl hodinovém vakuu, byla dost nuda. Samozřejmě nuda vyplněná filmařskou genialitou v podobě tance vesmírných těles, nestárnoucího grafického nářezu či funěním kosmonautů ve skafandru. Pánové Clark s Kubrickem mě zkrátka tentokrát nelapili do svých sítí a nedonutili mě přemýšlet nad nadčasovostí viděného, ale přesto mám jejich tvorbu rád. ()
Co je vlastně zač onen mysteriózní černý monolit? Je HALovo nabytí vědomí nevyhnutelným mechanismem evoluce, anebo jen nešťastnou poruchou? Je osud, který postihl astronauta Davea happy endem, či tragédií? Počínaje Wikipedií a konče snad každou filmovědnou encyklopedií si můžete projít, o čem všem Vesmírná odysea možná je; ale možná také není. Především se totiž dodnes jedná o opojný audiovizuální zážitek, který má smysl především prožít – a to pokud možno v kině. Více zde. ()
Představte si tvůrce, který dokázal maximální vrchol ve své práci, kde dosahuje vrcholné limity - tam si Stanley Kubrick pohrává a přidává další detaily do naprosté dokonalosti (tam, kde Stanley Kubrick ve své práci skončil ho nemůže jiný režisér jakkoliv následovat). Dílo, které pochází z jiného světa, nebo dílo, které může být odkazem naší civilizace pro mimozemskou civilizaci (jak to všechno kolem nás vzniklo?). 2001: A SPACE ODYSSEY mi mluví z duše. Tohle dílo mně zavedlo daleko za náš svět, při prvním zhlédnutí jsem se možná dotknul hvězdy, to jsi přesně nepamatuju, ale jedno vím jistě, nikdy na ten pocit nezapomenu. Vesmírná představivost už není minulostí, je nám odhalena, můžeme sledovat její krásu, tajemství a její nekonečnost. Existuje konec? Jiné světy? Nebo můžeme proniknout do jiné galaxie, jiné dimenze, nebo se vrátit v čase? ******* Myšlenka, která spadá do nejpřitažlivějších snů - ve snech, kterých se může divák během sledování dotknout a po skončení díla ve svých myšlenkách i splnit. **************************** ()
Strauss - Ligeti - Chačaturjan - Strauss, smrtící hudební kombinace, kterou bych si samostatně nikdy nepustil, ale ve filmu funguje dokonale. Což ostatně platí pro Kubrickovy filmy obecně. Jinak je to ale hypnotický výlet směrem k filmařským, potažmo diváckým hranicím a je jasné, že asi nebude pro každého. Vize a dokonalost. ()
Galerie (329)
Photo © 1968 Metro-Goldwyn-Mayer (MGM)

Zajímavosti (249)
- Režisér Stanley Kubrick uvedl: „Film se pokouší komunikovat spíše s lidským podvědomím a útočí více na city než na intelekt. Hlavní problémy vzbuzují lidé, kteří nevěnují pozornost tomu, co na plátně vidí.“ (Trainspotter)
- Woody Allen prohlásil, že si v životě jen několikrát uvědomil, že je nějaký umělec lepší než on. Jeden z těch momentů byl právě při sledování tohoto snímku. (Vrata88)
- Film je zařazen na seznamu "nejvýznamnějších filmů", který vydal Vatikán v roce 1995 na přání papeže Jana Pavla II. Nachází se v kategorii filmů, které jsou významné svou uměleckou hodnotou. (gjjm)
Reklama