La Llorona: Prokletá žena

Postrašíme, uvidíme. To si řekl produkující James Wan a svůj režisérský objev Michaela Chavese instruoval o tom, že osvědčený model bouchajících dveří a osob tažených po podlaze určitě zabere i tentokrát. Hlavně ať se s tím nešetří, zbytečně se nekecá a legenda o prokletí mexické ženštiny, lovící děti, aby nahradila ty své zavražděné, je dostatečně srozumitelná i páru s prvním pubickým ochlupením, co na film zavítá s tím, že po většinu promítacího času se bude ze tmy vynořovat klitoris toho hezčího z dvojice. Nakonec to není vůbec žádná táhlá nuda, ale má to solidní spád a postupné grády, s klišé se dobře pracuje i bojuje a děj, z větší části situovaný do domu sexuálně nevyužité sociální pracovnice, co si dvakrát neuhlídala roztažené nohy, má svoji hutnost a strašidelnou zručnost. Babizna nemá obličej modelky z katalogu, divákovi ráda skáče "po zádech", evidentně se v lekacích scénách vyžívá. Tvůrci podnikli revizi osvědčeného hororového modelu, který revitalizovali Lindou Cardellini, která se nenápadně šplhá do kvalitních hereckých pater. Ta je ve výhodě v tom, že z její neznámější role obrýlené záhadoložky Velmy z dvojdílného Scooby Doo toho už moc nezbylo, tudíž je pro mnohé diváky neokoukaná. Technická stránka filmu je samozřejmě kvalitně ošetřená, film se neutápí v neprostupných nočních scenériích, které jsou pro strašení vděčné, a vše podstatné v něm vyniká a je vizuálně zdatně podané. A dojde i na propagaci Annabelle. Michael Chaves v roce 2020 přijde strašit znovu, neb byl pověřen realizací "V zajetí démonů 3". A já jsem velmi zvědav na jeho pojetí. V tomto kousku prokázal, že má potřebný režijní přehled a to, co dostal za úkol od produkčního vedení, náležitě splnil. Ještě konec se mohl patřičně vylepšit/poupravit/vyladit, ovšem hororová dávka hrůzy byla v zásadě vržena měrou vrchovatou. 9/10 (17.06.2019)

Má osobní encyklopedie všeho, co nemám rád na (mnou milovaných) hororech. Tuctové, šablonovité, s dokola (a dokola) stejným rytmem, snaha o děs vytvářená pouze prostřednictvím scén završených jump-scares, s nefunkčními postavami (wannabe badass renegade) a nulovým tahem na branku. Ale ano, ten film má své místo: středa, 23:45, Prima. A pokud počas filmu slyšíte někoho plakat, nebojte, jsou to jen diváci. (22.07.2019)

Začínám se obávat, že Conjuring vesmír začíná pomalu vyžírat sám sebe. La Llorona je další tuctová lekačka, ve které nechybí ohrožovaná rodina, církev, kněz a nezničitelná bytost. Jistá ohranost série se dostavuje a začínají mě ty Jeptišky a Annabelle splývat. Ty filmy se začínají nebezpečně moc podobat. 50% (31.07.2019)

Po dost solidní ženě v černém tady přichází absolutně nezáživná žena v bílém, která dopadla daleko hůř, než jsem čekal. Co stojí za zmínku je celkem slušný nápad nějaké španělské máničky, co topí děti a brečí v koutě, no zbytek podle zajeté šablony a nic nového nepřináší. Lekačky, atmosféra - nula. Herecké výkony a dialogy mi postupem času přišly neskutečně strojené a umělé až hrůza. Napojení do Conjuring světa - nula. Hodnocení podobných filmů je třeba brát s rezervou, protože vytvořit snímek, který by v tomhle subžánru vyčníval a byl lepší, je čím dál tím težší vzhledem ke konkurenci, ale tohle byla tak odfláknutá blbost, že tady rozhodně víc nedám. (04.07.2019)

4/10 – Velice průměrná záležitost od režie přes scénář až po kameru a nezachrání to ani hudba, kterou ztvárnil perfektně znepokojující Joseph Bishara (nemyslím teď jeho vzhled), ani hororový mistr James Wan v produkci a bohužel ani scénářem zcela zdecimovaný Raymond Cruz, kterého si všichni pamatujeme z Breaking Bad jako trochu praštěného psychopata Tuca. Ostatně já mám pocit, že ho ta postava tak pohltila, že chudák hraje Tuca ještě dnes, necelých 13 let po natáčení. Směšnou, až absurdní karikaturu vymítače démonů, která místy nehezky překračuje hranici mezi hororem a tragikomedií, již ztvárnil, to ale pochopitelně neomlouvá. Je to částečně i jeho chyba, že jsem závěrečných 30 minut nevěděl, zda se mám smát, nebo brečet nad jednoduchostí konfliktu, plytkostí příběhu, stokrát ohraným provedením a tím, že se Patricia už podruhé někam záhadně teleportovala, ačkoliv ji na začátku filmu dali do vazby. Samotný démon Já Corona také stojí za starou bačkoru: neznáme její motivace, tj. nevíme, co s dětmi vlastně dělá. Není pořádně domyšleno to, že je především dětský bubák – měli by ji dospělí vidět? Plus mi v té mé makovici vážně nefachá, proč pořád všechny opruzuje, když chce vlastně jenom zabít ta děcka. Nebylo by snazší to prostě udělat? Krom toho její vizuál je vrchol všech hororových vykrádaček. Dokázal by ji někdo rozeznat od Ženy v černém? Ostuda. "Vážený Thorine Chavézo, nezapomněli jsme na ni a všichni víme, že jste design svojí sestry vytvořil zkratkou Ctrl C, Ctrl nechce sa mi premýšľať velmi." Otázka do tomboly: "Neměla by Já Corona strašit spíš důchodce? A co na to důchodci na Seznamu? A co na to důchodci na seznamce?" Typická konverzace ve dvě ráno: "Corona ve skutečnosti není virus, nýbrž gerontofilní sestra La Llorony." – "A co je teda očkování? Svěcená voda? A jak vysvětlíš to, že po něm někomu ochrnula ruka?" – "Bůh dává... a Bůh taky bere." Rada na závěr: "Dej mi bod, nebo se k tobě domů večer teleportuje Patricia a pověsí tě za koule do průvanu. Nevěříš? Pak si povíme..." (21.07.2022)