Ils

Další pádný důkaz toho, že Francouzi ( jasně nesmím zapomenout na Španěly ) jsou momentálně number one, co se tohoto žánru týče. Ils sice s ničím zásadním, objevným nepřichází, nicméně bere si z doposud v žánru točeného rozhodně to lepší a servíruje to v exkluzivním DeLuxe balení. Kam se hrabe americký snímek The strangers. V konfrontaci s tímto působí jeho „ americký bratříček „ téměř směšně. U takovýchto typů snímků ( co si budeme namlouvat ) je to v prvé řadě o ATMOSFÉŘE a ta se zde podařila tvůrcům vystavět vskutku parádně. Počkejte si na večer, zatáhněte závěsy, sluchátka do uší ( ano ZVUK zde hraje důležitou roli ) a patřičně se zabořte do křesla. O ostatní se již tvůrci postarají sami. Dvojice Xavier Palud, David Moreau si je jednoznačně vědoma toho, že konečný výsledek je v DETAILECH. Každou akci si je potřeba náležitě předpřipravit a hlavní devíza vždy tkví v “ neukázaném “. Násilí v dnešní době již málokoho vyděsí či vyleká. Jak píše uživ. Renton, Ils je vskutku velmi zdařilé žánrové cvičeníčko :o) Nic víc, nic míń. Když už by se člověk malinko začínal nudit ( 10-ti min. pasáž mezi cca 40-50min ) a všechny ty přednosti, které jsem doposud jmenoval ho začínají pomalu ale jistě unavovat, opouští tvůrci obratně barák a oba protagonisty vypouští ven a příběh tak nabírá opět potřebný spád. ANO, určitě se z daného tématu dalo vytřískat VÍCE ( tvůrci v určitých pasážích mohli ( měli ) přitlačit vice na pilu ), přesto si dovolím tvrdit, že v tomto případě výraz: “ za málo peněz hodně muziky “ rozhodně sedí. Body navíc ( v mém případě ) sbírá snímek za samotný konec. S dětmi si musíte hrát. To ví přeci každý správný rodič :o) Výsledné hodnocení: Objektivně za 3*, ale v rámci žánru a s přihlédnutím k sympatické O. Bonamy, pro kterou mám již od snímku MR73 velkou slabost ( ten jsem viděl paradoxně mnohem dříve ), si ty 4* hravě obhájím. (07.12.2010)

Komentár obsahujúci možné spoliery. Deti v horroroch sú novým fenoménom, pretože čo je viac zvrátené, ako dieťa, ktoré nemilosrdne a brutálne dokáže niekoho zavraždiť? Aj deti v Rumunsku, s rapkáčmi v ruke, si vymysleli novú hru. Problém však bol, že okrem autorov tejto hry, nikto iný nedokázal akceptovať jej pravidlá a nikto iný sa teda s nimi hrať nechcel. A kto nechcel, toho zabili. Však prečo nie :). Je to dosť znepokojivé a mrazivé. Po skvelej úvodnej scéne trošku trvá, kým sa napätie dostane do toho správneho štádia, v ktorom som mal nervy napnuté ako na škripci až do konca. Podmienky na nastolenie skvelej atmosféry sú dokonalé, škoda, že tvorcom trošku trvalo, kým si to uvedomili. Okrem perfektnej práce ručnej kamery, spomeniem aj nasvietenie, ale väčšinový podiel na všetkých hrozivých a strašidelných momentoch mala hudba a temné a desivé zvuky. Každý krok, každé vrzgnutie a škrípanie malo dokonalý efekt, neraz som stuhol od strachu. 80%. (27.05.2009)

Po slibném úvodu, kdy režisér ihned odhaluje svůj záměr proniknout divákovi prostřednictvím mrazivé a plíživé atmosféry až do morku kostí, přichází trochu hlušší část vyplněná vším již stokrát viděným. Takové to bububu, někdo(nebo něco) je před domem, okenice práskají, pojistky vypadnou atd. Po chvíli to ale začně být sakra zajímavé, příběh nabere velké tempo a je jasné, že tady půjde o víc než jen o vychytralé strašidlo. Kamera si očividně libuje ve stísněných a tmavých zákoutích a z každého záběru je cítit pocit toho, že jste někým sledován, že vám možná už stojí za zády a že vám rozhodně bude chtít ublížit. Režisér se tohoto příběhu zhostil opravdu zodpovědně a vytvořil výbornou filmařinu, která vám krásně zabrnká na nervy, a přitom nemusí být ani trochu krvavá nebo nechutná. (18.02.2012)

Naprosto skvěle budovaná atmosféra hned od začátku snímku nažene správný pocit strachu a nevědomosti, kdo nebo co zapříčinilo následnou zápletku. Navíc se přidává pan kameraman se svou nadprůměrnou prací a dobře zvládnuté zvukové efekty. Tohle všechno funguje velice dobře, co už je ale horší je celkový příběh s pointou a nulový náznak originality. Opět vidíme, co jsme už několikrát viděli, ale naštěstí v té lepší verzi. /65%/ (29.10.2014)

Nadmerná spokojnosť, slovné spojenie ktoré presne vystihuje môj dojem z tejto prostej, francúzsko-rumunskej nádielky ktorá dokazuje, že aj krátky a médiami bezhlavo neforsírovaný horor môže slušne postrašiť a nepotrebuje k tomu žiadne veľké vymoženosti. Stačí dobrý (osvedčený) nápad aplikovaný v tiesnivých/temných priestoroch, zámena explicitného gore či "exploatovania" za stupňujúcu sa hrozbu z neznámeho zla alias duševný teror, na záver nečakané rozuzlenie a o debaty po projekcíí je postarané. Inak platím pivo kameramanovi a zvukárovi...aj dve. (02.07.2009)