John Wick 3

Dějově třetí John Wick za dvojkou spíše zaostává, člověk má pocit, že ta jasně daná struktura podsvětí se s přibývajícími postavami trošku rozpadá a stejně tak jasně daná pravidla se s několika zvraty rozvolňují. Avšak pal to čert, když se nám před zraky rozpoutává jedna z nejlepších bojových orgií, kterou kdy Hollywood vyprodukoval. John Wick 3 má až překvapivě velkou spoustu originálních drobností a vychytávek, díky kterým jsou bojové scény opravdovou lahůdkou. Ta síla v detailech je neuvěřitelná, přitom někdy téměř nepostřehnutelná. Od choreografie nefalšovaných mistrů až po subtilní digitální efekty. A když k tomu přičteme jednoho z nejcharismatičtějších drsňáků od doby zlaté éry Arnolda Schwarzennegera, nelze pak hodnotit jinak... 9/10 (26.05.2019)

Stahelskimu a spol. ani potřetí nedochází síly, právě naopak. Ještě víc efektně a efektivně zakillovaných bad guys, ještě víc mytologie a ještě víc stylových kvartýrů. I třetí Wick si vystačí bez příběhu jen s chozením z místa na místo a tlačí hlavně na wow drsnou a nápaditou akci, stylovost a budování svého světa. A mě bavil s přehledem nejvíc, i když závěr už byl svou masívností únavnej. Nehoráznej akční nářez, žánrová událost, která se rodí dlouhá léta jako třeba čtvrtej Mad Max. (24.05.2019)

Vybroušený diamant. Jasně, je to filmařská exhibice fanoušků žánru, ale v třetím dějství došla svého vrcholu. V těch esteticky vymazlených kulisách (neony s deštěm fungují vždycky) se odehrává festival tvůrčí fantazie, která odmítá polevit a sype z rukávu jeden highlight za druhým. Ty nekompromisně dlouhé, přehledné a bezezbytku fyzické akční scény jsou v mnoha ohledech až na hraně transu, a je úplně jedno, jestli se zrovna střílí, listuje knihou, nebo rozkazuje psům. Příběh je fantasmagorie, každá druhá replika je deklamací, ale pramení z toho nemálo ironických dialogů a komediálních výstupů. Dál už to hnát nejde. A pokud jo, tak ve čtyřce souboj Reeves vs. Iko Uwais, prosím pěkně. (01.09.2019)

Do třetice do stejné vody nevstoupíš Johne Wicku. A on vstoupil a bylo to dobré. Parádní akce, hodně přehnaná, kde neon je i na hajzlu. Totální stylovka, která baví od začátku do konce, je plná nekončící akce a nasraného Jonathana, který už opravdu nasral úplně všechny kolem Rady. Je pravda, že příběhově tu John předvedl krasobruslařskou hantýrkou trojitého Rittbergra, ale na to sere pes. Byla to pořád zábava, zábava se psy. (15.12.2021)

Kdepak Baba Jaga, Kostěj Nesmrtelný je to! Běloruský geroj, co nechce umřít, protože ví, že by ho poslali opačným směrem, než je manželka, zase headshotuje, bodá a mlátí pod nápaditou taktovkou zkušených chlápků od fochu. To jsou neměnné konstanty. Stejně jako to, že Reeves retardovaně běhá i hraje nebo že nastavená mytologie je zcela podřízená akci a všechny ty vzletné fráze pronášené se stříbrnými lžičkami v prdeli, nečinnost bezpečnostních složek či skutečnost, že vraždy na veřejných prostranstvích nejsou sebemenším důvodem k panice (jak kdosi vtipně vysvětlil ve FAQ na IMDb: „It´s New York city“) je potřeba brát s nadhledem a pochopením pro Wickovo svébytné universum. V apartmánech žánrového hotelu se vedle Garetha Evanse ovšem ubytovala jen úvodní živočišná bitka s chladnými zbraněmi (před ní pobavilo urychlené skládání revolveru ala buono Blonďák zaslechnuvší ostruhy) a třeba finále v Continentalu, byť s krásným „parabellum“ Vivaldiho, už bylo poněkud vyčerpávající a kryt byl občas na místě dřív, než přišel úder. Poslední „yeah“ poměrně jasně naznačilo, že se jede dál (někteří byli kvůli tomu schválně ušetřeni a mám pocit, že jistá lehce prošpikovaná osoba možná i popadne dech). Není důvod, aby tomu tak nebylo, když Kosťa Jonatán drží v rukou zlaté vejce, nicméně mám obavy, že už Stahelski začal klesat z vrcholu křivky.. (20.06.2019)