Nocturama

Choreografia pohybov mestom, jeho podzemím i administratívnymi budovami má zrejme nejaký plán. Áno je to Paríž. Áno je to skupina mladých ľudí. Majú plán. Cieľavedome idú za jeho uskutočnením. Neštítia sa ničoho. Z bodu A do bodu B. Z nevyhnutnosti do nevyhnutnosti. Bez východiska. A rovnako ako v otvorenom priestore mesta alebo metra, alebo akcie samotnej, neustále sa zdá, že sa všetci aktéri točia v kruhu. Nenachádzajú východ, nenachádzajú riešenie. A možno ani zmysel. Ako hovorí jedna dievčina z ulice: "bolo to nevyhnutné." Nuž možno bolo, len cieľ a zmysel nevyhnutnosti unikajú. A vôbec nechýba, že neboli vo filme predstavené. Pretože aj keď boli, neboli. Vynikajúci balet konzumom sveta, z ktorého sú aktéri znechutení, bojujú proti nemu, aby ním boli pohltení a nakoniec zničení. (17.07.2020)

Těšil jsem se na velkou stylovku, jak tu někteří tento film označili. Prvních půl hodiny jsem ale pozoroval nezávisle na sobě řadu různých postav, které se nenápadně prochází po Paříži a nevytváří vůbec žádné hodnoty. Po té první půl hodině jsem opravdu měl co dělat, abych se probral z mrákot, protože to, co mělo vytvořit atmosféru, a opravdu to tu řada lidí tak označila, mě v podstatě uvedlo do strašného smutku, protože to nepřineslo nic hodnotného. Následný průběh už byl daleko zajímavější, protože jsem začal chápat to, kam tvůrce vůbec míří a na co v dnešní době naráží. Ono francouzský filmový tvůrce a dnešní imigrační politika trošku jde k sobě a Nocturama na to naráží z jiného, ale opět zajímavého úhlu. Nakonec jsem byl překvapen, kam až tvůrci dokázali zajít, ale že bych z toho musel být vysloveně vydřený, to ani ne. Nezvládli to úvodem, který ve mě měl umocnit lidské pachtění za západním životem, ale přitom mi bylo líto předchozího času, který jsem mohl využít úplně jinak. Nakonec ale OK, jen se připravte na 130 minut, u kterých si nejsem jist, že za tu myšlenku vlastně stojí. Ale když nad tím přemýšlím, tak možná trošku i jo. (26.06.2017)

Nocturama mi od samého začátku nedovolila se ani nadechnout. Vizuál, hudební podmaz i záběry, o kterých netušíte, co znamenají byly opravdu uhrančivé. Parta mladých Francouzů působí opravdu velmi lidsky a v podstatě jejich záměry chápete. Škoda, že ten napínavý rozjezd tak nějak vyšuměl. Projekci jako takovou jsem si užila moc. Bavilo mě, jak lehkomyslně si mladí užívají luxusu v obchodním domě, zatímco venku panuje chaos. Bezprostředně po projekci jsem ale věděla, že musím dát tři, protože to zkrátka nevybublalo tolik, jak bych asi očekávala. Postupem času jsem ale na Nocturamu vzpomínala pořád častěji. Je lepší nečekat od tohoto artového snímku myšlenky, hloubání, pointu nebo filozofii. Zkrátka se nechte uhranout záběry na výrazy a pocity zdejších postav. Je možné, že názor na tento snímek se vám několikrát změní jako mě, protože vzpomínky na pocity při projekci byly silnější než otázky: Proč pořádně nevysvětlili, proč to udělali? Nic nečekejte a dostanete víc. (Weird Europe 2017) (01.05.2017)

Nevím, jestli dát silné 3* nebo slabé 4*. On ten film totiž vůbec není špatný. První půl hodinu se snaží vytvořit atmosféru z toho, že nevíme, co se děje, ale tušíme, že se něco stane - a nedopadlo to špatně, sice mě to tady úplně neuhranulo, ale pořád se zde tahle atmosféra podařila mnohem líp, než ve Fliegaufově filmu Je to jen vítr. Po úvodu se však vrháme do událostí a těch dalších, co následují po nich. Celý film je o skupině mladých rebelů, kteří se rozhodnou svůj názor na současnou vládu vyjádřit poněkud krutě. Následně se pak rebelové schovávají v obchoďáku a čekají, až se vše přežene. Srovnání s filmem V jako Vendeta rozhodně není mimo. Tenhle film ale musím pochválit, jak vykresluje své hlavní postavy - nejsou zde popsání, jako nějací velký klaďasové, ale ani jako záporáci. Spíš je film představí v neutrálním světle, jako lidi, kteří sice udělali, co udělali, ale rozhodně se nedají považovat za bůhvíjak zlé a tak je vlastně na divákovi, jestli k hlavním postavám bude mít sympatie nebo spíš odpor. Mě tam vyloženě vadil jenom jeden, ale jinak mi buď byli sympatičtí, nebo mi aspoň nevadili. Délka 130 minut mě původně vyděsila, ale teď, když jsem to dokoukal, si myslím, že to na ty dvě hodiny a něco perfektně vystačilo. Ale to je hlavně díky poutavé atmosféře a vhodnému výběru hudby. Největším kladem je ale ta úžasná a naprosto precizní kamera, protože jsem si tady doslova vychutnával každý obraz. Jenže ani Nocturama není bez mínusů. Vadí mi zde nelogičnosti, které podrážejí nohy alespoň částečné uvěřitelnosti příběhů - SPOILERY Jeden z těch rebelů (říkejme jim takhle) zastřelí hlídače, co zrovna někomu volá, ale ten na druhé straně ten výstřel neslyší? To fakt do toho obchoďáku nezavolá policii? A když jim tam jeden z nich říká, že měli vyhodit všechny mobily, všichni to odsouhlasí a o nějakou dobu později tam mobily mají a koukají na Facebook, jak lidi reagují na jejich činy? A ten zrzek, kam zmizel ten, kdo ho zabil? Zůstal v obchoďáku? Zdrhl pryč? A pokud zdrhl, proč nic nenahlásil? Toho nevyjasněného tady bohužel není málo. Jinak se mi ale Nocturama překvapivě líbila a jsem za to rád. Na víc jak silné 3* to ale bohužel nevidím. Plakát to ale má úžasný. (04.03.2020)

Nalákal mě Vincent Rottiers v anotaci filmu. Jinak jsem se ale dost nudil._____ 1)  Tvůrci sázejí na to, že divákovi neposkytnou relevantní informace, ten tudíž neví, co se děje a dohaduje se._____ 2)  Snímek nastoluje otázky, na které si musí divák odpovědět sám._____ 3)  Velmi se mi nezamlouval konec. Relativizuje vyznění celého snímku a posouvá film do jiného žánru, než se jeví během jeho průběhu._____ 4)  Zajímavý koment: Marigold****, SaNcHeZ_cz**. (15.06.2021)