Tísňové volání

"Služba na telefonu stojí za hovno." Neznám závazný pokyny dánskýho policejního prezidenta, ale podle toho, co jsem viděl, tak opilci nemají nárok na přivolání policejní hlídky, policisté podezřelí z vraždy jsou uklízeni na operační střediska a policista po konzumaci jednoho pětipiva je oprávněn řídit služební vozidlo, aby se mohl bez povolení vloupat do domu podezřelýho. To jen tak naokraj k tomu, co mě pobavilo. Jinak to samozřejmě bylo napínavý drama, docela mě to i bavilo, ale co znám kluky bojující na tísňový lince, tak to fakt nejsou uplakaní empatici, ale cynický hovada, který ví, co mají říct, komu to mají předat, koho o tom mají vyrozumět a rychle to vypustit z hlavy. A tak to má být, pokud člověk nechce pravidelně navštěvovat MUDr. Chocholouška a jeho houfnici. (14.10.2021)

Je to o nápadu, o jeho zpracování, o stoprocentně stísněné atmosféře jednoho call centra, kde je, pravda, celá řada nelogických situací. Ale vem to čert. Já těch 85 minut seděl se zaříznutejma trenclema a ani se nehejbal jak to bylo napínavý. Tísňově volání mě uzemnilo skvělými dialogy, omylnou hlavní postavou a momenty, které se mi jednoduše zařízly pod kůži. Další minimalistická kvalita, na kterou jen tak nezapomenu. (29.07.2018)

Po tom intenzivním hype jsem tedy čekal od Tísňového volání něco výjmečnějšího. Nebo alespoň obecně nějak výjmečného, nad rámec "fajn minimalistické detektivky". Celkově něco, co už před pár lety nepředváděl Tom Hardy v Locke - kde byl jeho výkon výrazně impresivnější, a film byl dramaticky zajímavěji propracovaný i při mnohem civilnější zápletce. Možná právě ta zápletka dokáže zapůsobit na víc lidí, přecejen v Locke nejde o únos, ale o mnohem obyčejnější věci? Ale ten si aspoň pro větší dramatičnost nepomáhal dost lacinými a nesmyslnými berličkami. I pod povrch hlavní postavy jde Tísňové volání jen potud co dokáže zvýraznit dramatický efekt, ta postava je zajímavá, severský feeling z rozuzlení oceňuji, ale mohli se v tom nihilismu a depresi vykoupat víc, takhle je to prostě jen zajímavá jednohubka. 8/10 (05.01.2019)

Na snímek jsem se hrozně moc těšil. A už dlouho se mi u žádného filmu nestalo, abych tak moc cítil, že patřím do jeho „cílovky“. Chytl mě prakticky hned. Hlavní hrdina si velmi rychle získal mé sympatie. Případ, který si díky dítěti začne brát osobně a má potřebu ho řešit „nad rámec“, ukázal jeho charakter a já mu v tomhle ohledu dokonale rozuměl. Divák je navíc s Asgerem na stejné lodi, nic nevidí, jen slyší zvuky a odvozuje si. Film navozuje pořádnou dávku napětí, které ještě vzrůstá při každém pípnutí telefonu. Překročení hranic mi přišlo vcelku uvěřitelné vzhledem k tomu, že Asger byl zvyklý na terén, navíc měl nervy ze soudu, který ho čekal (stejně tak jsem vnímal jeho záchvaty vzteku, které byly na hraně). Částečně otevřený konec byl dobrým řešením, jen nechal naplno vyznít Asgerovy emoce. Opravdu výborný debut a v konkurenci podobných filmů (např. Noční jízda, Telefonní budka či částečně Tísňová linka) obstojí s přehledem (osobně bych snímek dal na pěkné druhé místo za Telefonní budku). Slabší, ale plný počet. (24.03.2019)

Pozvolna se rozvíjející, de facto konverzační drama, které však nabírá poměrně solidní intenzity a tíživosti. Síla dialogu, nebo spíše síla monologu "is strong with this one". Velmi se mi líbila temná atmosféra, střídmé charisma hlavní postavy a fakt, že pro silný zážitek režisér nemusel ani jednou opustit operační místnost a přidávat další herce. 8/10 (08.11.2018)