Mission: Impossible - Fallout

Poslední opravdová filmová hvězda sama sobě vystavěla adorační pomníček, před kterým ale nelze než smeknout. V letech kdy Hollywood sám zapomněl, jak dělat filmové blockbustery a jak točit akční filmy, byl to Tom Cruise, kdo do kin navracel opravdový úžas. Nyní, když už i ostatní začínají chápat, že žádné CGI omalovánky ani zběsilé házení kamerou nemohou nahradit dech beroucí rozměr fyzické atrakce, on pořád posouvá vlastní laťku v oblasti toho, co je někdo schopný pro pobavení publika reálně před kamerou vykonat. (15.01.2019)

„Koniec bude, až my povieme, že je koniec.“ Ku koncu dojemný nečakaný návrat istej postavy. Dovtedy nálož akcie a humoru. Ten síce nie je z najnáročnejších, ale zaujímavým spôsobom ozvláštňuje osudový, temný scenár počítajúci s vyhladením množstva ľudí. No to bolo skoro v každej časti, takže po šiesty raz už z toho naozaj nie sme v šoku. Tentoraz sa mi to ale naozaj zdalo drsnejšie, padali nadávky a postavy končili so škaredými strelnými ranami, čo doteraz v sérii príliš nebolo. Veľa tomu dodávajú nielen herci (Alec Baldwin, ale potešil aj Ving Rhames, ktorý sa síce takmer nezmestí do auta, ale začína sa z neho stávať pomaly až mentor Ethana Hunta, čo je trochu zvláštne, ak vezmeme do úvahy, že v jednotke to bol práve Hunt, kto ho naverboval do svojho tímu) a strhujúce akčné scény (z nich mnohé úplne šialene zvládol Tom Cruise sám). Palec hore dávam za jeden z najlepších kastingových ťahov celej (!) série; kladivo Henry Cavill je bravúrny. Prvú hodinu. Potom sa tvorcovia rozhodli s jeho rolou naložiť tak, ako naložili, čo ma mrzelo, lebo prvú hodinu bol geniálny a v pohode by mohol okamžite striedať Cruisea na poli hlavného hrdinu. Fúzy famózne, mal si ich nechať aj po konci natáčania. Niektorým zvratom a postavám som nerozumel a škoda, že WC scéna nebola o 4 minúty dlhšia. Inak super jazda. (11.10.2018)

Pořád to není tak scénáristicky vypilované jako trilogie o Bourneovi a Ethan Hunt začíná občas příliš béčkovitě ignorovat fyzikální zákony, ale na to se s prominutím můžu z vysoka vysráti, neboť MI6 je přesto asi nejzábavnější špionážní akčňák, jaký kdy vznikl. Je tam osudovost, je tam nepředvídatelnost a je tam dokonale drzé a suverénně vypointovávané podněcování zvědavosti (jehož rytmus je před zlomovým odhalením přímo ďábelský), ale zároveň nechybí strhující akční orgie podávané s potřebným nadhledem a vždy citlivě vloženou hláškou. Není to revoluce žánru, je to čirá pocta tradicím špionážního filmu, náramně přizpůsobená současnému trendu a akčnímu drivu velkých blockbusterů a současně chytře rozvíjející fikční svět a zajetá vyprávěcí i formální pravidla vlastní série. Není to kvalitnější než pětka, která lépe zvládla skloubení akce se spikleneckými konverzačními zvraty, je to ale bezpochyby příkladný prototyp technických možností současného blockbusteru, který má plynový pedál nonstop na podlaze a vyprávěním je pevně zakotven v osvědčených staromilných vzorcích. Více možná po další nutné návštěvě kina... (30.07.2018)

Má to snad úplně všechno! Plutónium, Ajfelovku, bandu třípísmenných agentur, dvojité agenty, trojité agenty, jasné zmrdy, skryté zmrdy, Kašmír, sexy špionku, hnusnou špionku, výpravu jako kráva, tisíc statických i pohyblivých kamer a samozřejmě trpaslíky, ale … Představte si, že na vás jednoho večera začne z druhé strany baru pomrkávat totální kunda. Vysoustružená jako z masturbačního katalogu plnými rty vykrouženými do lascivního O pomalu vysrkává z oliv ančovičky, sem tam si objedná banán, který si bez kousání zasune do jícnu a polkne, přičemž vás s lačně přimhouřenýma očima fixuje pohledem, občas si špičkou jazyka olízne nos a její zrychleně se vzdouvající 95D jakoby se každou chvíli chystaly samovolně vyklouznout z přecpaného dekoltu. Pro jistotu se ohlédnete, jestli za vámi náhodou nestojí nějaký podměrečný, urputně dobarvovaný a chirurgicky z posledních sil udržovaný obstarožní sájentolog, a když se přesvědčíte, že tomu tak není, kvapně koupíte dva Kedlubnové bollsy a rozhodnut risknout, že se ráno neprobudíte s ukousnutou hlavou a uzlem na čuráku, se to vydáte prozkoumat zblízka. Pak však po jejím hysterickou dickcí proneseném půlhodinovém monologu o nutnosti zastavit globální oteplování a zachránit všechny mouchami obsypané africké děti s hrůzou zjistíte, že je úplně blbá, z huby ji smrdí tak, že v okruhu dvou metrů padají k zemi blijící masařky, a navíc si při svém zaníceném vyprávění co pět minut nahlas bublavě usrala. A tak se raději se svým pepermintovým likérem vrátíte zpět na svou stranu baru, ještě chvíli se pokocháte pohledem na to výstavní zpracování, snažíc se zapomenout na všechny ty „bonusy“, načež se otráveně odeberete domů pustit si péčko. Po dokonalé, hutné a inventivní Imposibilní pětce Kryštofovi evidentně zřídly spermie, nicméně rozjetá mašinka Tomáš urputně tlačila na poslední předdůchodové promo, a tak prostě jen zoufale naházel do generátoru nenápaditých, tisíckrát omletých klišovitých pičovin „špionáž, agenti, akce, jaderný, pár tupých zvratů, auta, motorky, vrtulníky, hodně cestovat a Gimli“. Ovšem následně vyplivnutého Bonda z Ereboru, který si názvem i scénářem říká o Folaut, naprosto fantasticky natočil, což je třeba ocenit alespoň dvěma hvězdami. A ta třetí je za ty noční můry, které musel během natáčení zažívat chudák Supergej. To bylo co půl hodiny: „STOP!!! No tak, pane Clavin, zase se zapomínáte! Pokrčte se v kolenou a pořádně nahrbte, ať vedle vás Tomík i v těch vycpaných botách na podpatcích nevypadá, jako by zabloudil v jahodách, a že byste ho i stojícího na špičkách zabil jen tím, kdybyste se pečlivě nedíval, kam šlapete … „ (03.08.2018)