Reklama

Reklama

Zabijáci rozkvetlého měsíce

  • USA Killers of the Flower Moon (více)
Trailer 16

Indiánský kmen Osedžů patřil ve dvacátých letech minulého století k celosvětově nejbohatším komunitám. Měli to štěstí, že na jejich půdě byla objevena ropa a že se jim podařilo zajistit profit z každého vytěženého barelu. Osedžové vlastnili obrovské domy, krásná auta a bělošské sloužící. Měli však zároveň obrovskou smůlu, protože je, víc než kteroukoliv jinou populaci, pronásledovala záhadná a „nešťastná“ úmrtí. I když byli pohádkově bohatí, pořád to byli „jen“ indiáni, takže jejich podezřelé konce nikdo nevyšetřoval a práva na zisky z těžby ropy se tiše přesouvaly do cizích rukou. Jenže tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se i tehdy čerstvě ustavená FBI probere. Hrdinka příběhu, Mollie Burkartová (Lily Gladstone), patří k těm šťastným majitelkám indiánské půdy nasycené ropou. Díky vrozené vysoké inteligenci se ji daří vyhýbat okolnostem a situacím, které by ji připravily o život a udělaly z ní „statistiku“. Pak však potká Ernesta Burkharta (Leonardo DiCaprio), válečného veterána, jehož strýc (Robert De Niro) patří k nejváženějším mužům celého kraje. Mezi Ernestem a Mollie přeskočí jiskra. Je upřímná, nebo ji rozdmýchala Ernestova touha po pohádkovém bohatství? Jak dlouho dokáže Mollie přežít? (Cinemart)

(více)

Videa (14)

Trailer 16

Recenze (584)

eLeR 

všechny recenze uživatele

Kvalitný film, ktorý sa verne drží predlohy, a tá je doslova nadupaná informáciami. Scorsese zvolil trošku iný spôsob rozprávania príbehu ako bol v predlohe a podľa mňa sa stratil moment prekvapenia. Chcelo by to trošku viac emócií a svižnejšie tempo, ale ináč je to poctivá filmárska robota. Herecky slušné, Gladstone úžasne minimalistická. A príbeh? .. o ľudskej chamtivosti, doslova o tom, že zabitie psa je viac ako vražda Indiána .. a skoro to všetko zostalo nepovšimnuté pod lupeňmi májových kvetov. Odporúčam knihu, aj film. ()

DJ_bart 

všechny recenze uživatele

KONEČNĚ film zabývající se útlakem [nebo přesněji systematickým vyvražďováním] původních amerických obyvatel – navíc s precizní filmařinou tý nejvyšší jakosti od mistra filmových gangsterek, Martina Scorseseho. I přes svou 3 a půl hodinovou dýlku jsou KILLERS OF THE FLOWER MOON strhující kriminální baladou a smutnou připomínkou systémovýho rasismu, která se v kinech objeví jednou za uherskej rok, a o to víc si ji cením. Nic nechybí, nic nepřebývá, žádná scéna není nadbytečná, natožpak zbytečná, všeho je tu tak akorát. Jen tak dál, Marty! ()

Reklama

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Během těch 206 minut jsem si pokládal otázku, pro koho Marty tak dlouhé filmy v dnešní době točí. Dnešní zrychlená generace se délky musí zaleknout a pokud jim (což se jednou reálně stane) jednou DiCaprio a De Niro nebudou nic říkat, nezbyde než dojít ke zjištění, že to točí pro nás – pro dnešní filmové fanoušky. Tak ten film totiž opravdu působí. Je natočen profesionálním milovníkem filmové techniky pro milovníky filmu, kteří si dokáží rochnit v každém detailu, který je jakkoliv atypický. Je teda pravda, že první hodina a půl byla hodně plonková, a byť ten námět je hodně jednoznačný, dostával jsem se do něj dost těžce. Pak se to ale zlomilo a já si začal užívat jakoukoliv mimiku De Nira a DiCapria, kterou na place předvádí. DiCaprio navíc vychytal svojí mluvu k dokonalosti a v obou případech tu své postavy rozjely pecky tak závratným tempem, že ve druhé polovině filmu jsem si je začal doslova užívat. A to i přesto, že jeden byl labilní psychopat a druhý debil – takže nikdo, komu byste začali vysloveně fandit. Epilog je pak učiněný pomyslný bonbonek na filmu, který je sice zatraceně dlouhý, ale umí být i zatraceně dobrý. ()

Dan9K 

všechny recenze uživatele

Skoro to vypadá, že filmy, které se dneska netočí, se vlastně točí každou chvilku. Po Nolanově Oppenheimeru se do kin dostavil i Scorsese a natočil v poslední době docela oblíbený žánr; podobně jako třeba Klan Gucci se jedná o rozmáchlý a časově náročný příběh z přitažlivého prostředí, který je vlastně jen umně skrytým mafiánským filmem. Ale kdo jiný by měl mít právo něco takového udělat než právě Scorsese. Přistoupil jsem na to, že sleduju de facto jednu sérii seriálu, akorát v kuse a bez možnosti odejít kdy chci na záchod. A tvůrci se mi odměnili přesně tím zážitkem, který mám na kvalitních dlouhých filmech rád - ponořím se do jejich světa a zapomenu na to, že jsou dlouhé a opravdu neřeším, že tam zrovna tahle scéna úplně nezbytně nemusela být. Ono ponoření do světa se mi zkazilo až na konci, kdy se stane v souvislosti s policejní a soudní prací několik divnomomentů a návazností, které jsem nepochopil a které přičítám překotnému střihu. Jinak jde ale o režisérsky pevně uchopenou látku a úvodní objetí De Nira s DiCapriem bylo dojemné, než si člověk uvědomil, jaké krásné svině to tentokrát hrají. ()

JitkaCardova 

všechny recenze uživatele

Kromě naprosto ryzího zachycení principu bezskrupulózní manipulace ve prospěch získání větší moci, i za cenu absurdního zaprodání vlastního života a rodiny --- člověku nezůstane vůbec nic, když likviduje a manipuluje vlastní příbuzné, když oslabuje a tráví svou vlastní ženu a své blízké; modloslužebný princip tu člověk obrací přímo sám proti sobě - tak daleko nezašla ani mafie, ani nacisté - dívat se, jak je tu zlo (svůdnost kapitálu) důsledně vyhnané do takové krajnosti, že člověk pro jeho prospěch škrtí svůj vlastní život, své vlastní podmínky k životu, zapaluje svůj dům a vraždí svou ženu, je vskutku nově fascinující a poučné --- si obrovsky cením právě té problematizované perspektivy: jak tajemně mlčky nechal Scorsese ze své západní pozice Molly, pro mě bezesporu ústřední postavu, přihlížet zkáze, jak nás nutí, abychom na její kulturně podmíněné trpné mlčení a neprohlédavé snášení všech příkoří naráželi a dobývali je, my zápaďaci, ukvapení, uječení a užvanění za každých okolností, ať jsme zrovna v právu nebo ne. *** Uděluje to celému příběhu o zřejmém bezpráví a vyhlazování mnohem větší sílu a hloubku, protože do popředí vystupují jiné než obvyklé čepy, jiné než západní morální a charakterové kvality, na nichž se tu otáčí příběh i naše rozvažování. A sice jsme nuceni zkoumat, jakou váhu má v tomhle příběhu Mollyina bezmezná důvěra, oddanost, soucit, hluboký pocit sounáležitosti, izolovanost a křehkost její i jejích sester zajatých v nukleárních rodinách s bělochy od kolektivní moudrosti a kolektivní odolnosti a vštípená důstojnost. Nutí nás to se ptát, kde už se Mollyina apriorní důvěra překlápí v zaslepenost. A kde se její možná prozíravost rovnou slévá s vědomím bezvýchodnosti a vyvěrá v odevzdanost? Kde končí Mollyina zdravá loajalita k vlastnímu muži a začíná se její zhouba v zaslepenosti a téměř pudové neschopnosti o něm pochybovat? A co by jí zůstalo, i z vlastní hrdosti a identity, kdyby při prvních těžkostech vydala pochybám svůj svazek, svoji rodinu? (Jsou na opačných pólech spektra, ona a její muž.) A tak to musí protrpět až do konce ztrát, přesvědčená až nezvratností odhalených důkazů, sama málem na pokraji smrti úkladným zabitím. *** A ještě střípky: Nemilosrdně hořká ironie neodvratnosti osudu: jako všechny osedžské ženy i Molly umírá na hranici 50 let. Víc není o čem mluvit, bezprávím stíhá bůh či osud své vyvolené. *** Fantastický rytmus podtržený nenápadně hudbou: od příjezdu vlaku a vjezdu do filmu, příběhu, na pozemek, železný rytmus oznamování nových a nových úmrtí (nikoli únavná repetitivnost, ale odzbrojující zdrcujícnost). *** Úchvatné scény: hořící pozemek a jeho sledování - náleží rozmazanost tabulkám skla, nebo mu přece jen vlhnou oči? Scény umírání osedžských žen, sova, a ticho z druhého břehu, do kterého se jen pomalu a zdáli vracejí zvuky pláče, nářku, když se přenášíme zpět z jiné roviny bytí do vezdejší pozemské reality. *** Fantastický je i pocit zatemněného vědomí Ernesta od chvíle, kdy sám ochutná inzulínový jed - od té chvíle jako by už nestíhal ani sledovat, pod jakým vlivem co koná a jaké důsledky na něj mají vliv, jako by byl jen zpola při vědomí..., tady nám snímek nabízí naprosto ojediněle zpřístupněný prožitek zmatené existence ve vleku cizí vůle a neschopné jasné sebereflexe a sebe-vědomí. Synonymum až přízračného zatracení, ztráty duše. *** (S O. a Š. a Bí na Andělu. Bez R.) *~ () (méně) (více)

Galerie (107)

Zajímavosti (46)

  • S rozpočtem dvě stě milionů amerických dolarů představují Zabijáci rozkvetlého měsíce dosud nejdražší životopisný film, překonali mimo jiné Scorseseho Irčana (2019), který stál 159 milionů dolarů. Zabijáci rozkvetlého měsíce jsou také nejdražším filmem s ratingem R v USA, který byl dosud natočen, a překonal tak film The Matrix Resurrections (2021) s náklady 190 milionů dolarů. (rakovnik)
  • Na festivale v Cannes Martin Scorsese povedal: "Film nie je o tom, kto ho urobil. Ale o tom, kto ho neurobil." (Arsenal83)

Související novinky

Scorsese opět pomýšlí na Sinatru

Scorsese opět pomýšlí na Sinatru

19.04.2024

Legendární americký režisér Martin Scorsese (Mafiáni, Casino) vloni slavil úspěch se svými výpravnými Zabijáky rozkvetlého měsíce a nyní už opět vyhlíží příležitost na další spolupráci se svým již… (více)

Nominace na Ceny Akademie zveřejněny

Nominace na Ceny Akademie zveřejněny

23.01.2024

V úterý 23. ledna 2024 byl v Samuel Goldwyn Theater v Beverly Hills z úst herců Jacka Quaida a Zazie Beetz oznámen kompletní výčet nominací pro nadcházející 96. ročník předávání cen americké Akademie… (více)

Oppenheimer ovládl 81. Zlaté glóby

Oppenheimer ovládl 81. Zlaté glóby

08.01.2024

Večer v neděli 7. ledna proběhl v kalifornských Beverly Hills 81. ročník předávání cen Zlatý glóbus. Moderátorem ceremoniálu byl komik Jo Koy a jeho přímý přenos vysílala ve Spojených státech… (více)

NEJ roku dle TOP uživatelů a adminů ČSFD

NEJ roku dle TOP uživatelů a adminů ČSFD

30.12.2023

Rok 2023 se uchýlil ke svému konci a přišel tedy čas, abychom vám stejně jako v předešlých letech opět představili výroční topky tří filmů a případně taky tří seriálů podle některých z… (více)

Reklama

Reklama