Upgrade

Poté, co Wan natočil Rozsudek smrti, přichází i jeho dvorní scenárista Whannell s vlastním sympatickým revenge akčňákem, kterému dal zajímavý a zábavný sci-fi twist a v duchu Saw i závěrečnou "šokující" pointu. Jen škoda, že těch cool brutálních bitek nebylo víc a nebyly delší. Není to žádná instantní klasika, ale svou funkci zábavného béčka to plní. (18.08.2018)

Je to slušná jízda, která nestihne nudit a má určitě i pár zajímavých nápadů, ale zase nic víc jsem v tom neshledal. Takže zdejší houfné pětihvězdičkování jde jaksi mimo mě. Akční stránka je v pohodě, ale nějaké emoce tady na mě moc nefungovaly. Film určitě nabízí témata k zamyšlení, ale pracuje s nimi poněkud povrchně. Do velké míry tak souhlas s komentářem od Laca. Vidím to na slušný 3* a k nim přihazuji 60% (23.08.2018)

Nasrat očipovaného kvadruplegika může být dost ošemetné. Nikdy nevíte, co do toho Intelu ti ťamani vlastně narvali, a tak se lehce přihodí, že ten gumový ležák náhle vyplivne jazykové ovládání, vypruží se ze zahálčivého horizontálu a precizně strojovým kunkfením vám pěkně nakope prdel. Takže od nynějška už radši nebudu parkovat před Tescem na kriplech a s ironickým úsměvem pak nabízet pičujícím vozíčkářům walkmany nebo je vyzývat k závodům ve skákání v pytlích. Každopádně Uanel, který kdysi dost zabodoval Pilou, avšak od té doby matlal jen skoro samé unylé sračky, si asi nějakým výkonným mikročipem apgrejdoval scénáristickou potenci, dokonce se naučil i jakž takž režírovat a překvapivě vypálil naprostou Vě-Fa pecku, u níž může jít pod tři snad jen totálně sebestředný artový velekokot. (Klidně mi, hoššy, zase napište něco hystericky milého, zas takový homofob nejsem.) Pecku natolik v detailech napěchovanou oblažujícími originálními vyfikundacemi, že ji odpustím i ten samoúčelný logický pičoid uprostřed filmu (scéna s hákováním čipu), za kterou by Uanelovi v kontextu s ne až zas tolik překvapivým závěrem Aristoteles dozajista pohrdavě pochcal levou hemisféru, načež by jej donutil vyžrat tak litr bolehlavu. Jinak je to ale čiré, zcela nevinné potěšení, skýtající naději, že filmy stále mohou být čistokrevnou zábavou, a nikoliv jen otravnou kulisou k honění gigantických eg a mikrošulinů umaštěným ufonům. (12.09.2018)

Když se futuristická idylka změní na Přání smrti pod taktovkou vychcaného počítače jak z Vesmírné odysey, je to zábava. Zábava o to větší, že Whannell kašle na postavy a servíruje jeden zajímavý nápad za druhým, aby se přemýšlející divák nestačil nudit a nevadilo mu, že premisu prokouknul hodně dopředu. Vyprávění bez výrazných vrcholů, ale současně bez zaváhání a se závěrem, který přichází v pravou chvíli a nezklame. Za málo love hodně atraktivní parády... (01.11.2018)

Od filmu, co má hodnocení prakticky ode všech čtyři hvězdičky, čekám určitou nekonfliktní "nezpochybnitelnou" kvalitu, proto jsem byl celkem překvapený, jak špatně je tenhle film natočený, jak mizernou má kameru (ve chvílích, kdy má vypadat "normálně", ty gimmicky byly celkem fajn - ale gimmicky jsou vždycky fajn), jak špatné je vedení herců (někdy se z záběru do záběru absolutně mění nejen mimika, ale i nálada a celkový tón, scénář podepřený nejstupidnějšími onelinery historie nepomáhá), jak nevýrazný je design futuristického světa. Technofobický příběh připomíná slabší díly Black Mirror a upřímně řečeno jsem prvních dvacet minut čekal, že to, jak strašně špatně a nemotorně ten film vypadá a je vyprávěn, se stane samo o sobě součástí děje, protože špatnost některých věcí hraničí s parodií (když se hrdina "o tři měsíce později" objeví s půlročním plnovousem, tak jsem se smál nahlas), ale zdá se, že je to tak dementní smrtelně vážně. Zvraty na konci průhledný od prvního okamžiku. Všechno blbě víceméně. (04.09.2018)