Dune
Duna
Dune
Dune
Režie:
David LynchScénář:
David LynchKamera:
Freddie FrancisHudba:
TOTOHrají:
Kyle MacLachlan, Francesca Annis, Jürgen Prochnow, Brad Dourif, Sting, José Ferrer, Linda Hunt, Freddie Jones, Richard Jordan, Virginia Madsen (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Film, jenž produkovala Raffaella De Laurentiis (dcera Dino De Laurentiise a herečky Silvany Manganové), je založen na sci-fi literární předloze, románu Franka Herberta o válce vládců různých planet v roce 10191. V roce 10191 se vládce vesmíru snaží získat kontrolu nad substancí umožňující cestování kosmickým prostorem. Tato látka se vyskytuje pouze na Pouštní planetě. Tamní obyvatelé pod vedením svého spasitele Paula Atreida se snaží od vládce osvobodit. David Lynch vytváří svůj příběh z budoucnosti podivuhodnými obrazy. Jedná se o jeho první experiment s barvami, ostatně silně stylizovanými (převládá odstín písku, skal, země). Lynch tento svůj film nazývá "symfonií prostoru", doznává nicméně, že mu žánr sci-fi příliš nesedí. Film však přišel v době, kdy bylo obecenstvo již přesyceno filmy o "hvězdných válkách" a pro znalce Herbertova románu nebyla jeho Lynchova verze dost uspokojivá. (Magic Box)
(více)Recenze (805)
Je to dobrý film, škoda, že nepochopen... ()
"Father! The sleeper has awakened!" --- Já jsem udělal tu chybu, že jsem se na Dunu kouknul v 177-minutové verzi a ke konci jsem dost usínal. Ale v místech, kde jsem byl vzhůru se mi to opravdu líbilo a některé záběry byly prostě úchvatné! Napínavé a zajímavé. Stejně si ale myslím, že se toho Lynch ujal hlavně proto, aby si mohl užít na písečných červech a snových záběrech s různými zrůdičkami. ()
četl jsem knihu dávno před shlédnutím filmu. ze začátku je to celkem i podle toho co mi utkvělo v paměti, ale ten konec.... je až moc osekanej. škoda. ()
Působivá snaha o zfilmování nezfilmovatelného.David Lynch se v některých věcech od předlohy poněkud odklonil, stejně tak bitvy, přestože vcelku výpravné, působí dnes trochu jako taškařice...ale.Film se knize přibližuje nejvíc v tom nejdůležitějším, a totiž atmosféře.Temná, dekadentní a depresivní, přesně jako to má být.Herecké obsazení je velice příjemné a neotřelé, škoda že mnozí z těchto herců už o pořádnou roli nezavadí..Na závěr si pak nechávám hudbu, která je zlatým hřebem celého filmu.Brian Eno a skupina Toto dali dohromady podle mého jeden z nejlepších soundtracků vůbec.Tenhle film je pro mě trochu srdcovka, a to paradoxně ta kratší verze, byť jsem viděl obě.Pro neznalce knižní předlohy ale určitě doporučuji tu delší, dává trochu větší smysl, přeci jen je to pořád Lynch.:)Celkově pak 90%. ()
Z úcty k majstrovi Lynchovho formátu by som to nikdy nepovedal, ale tento film je skutočne NEPOZERATEĽNÝ. Chaotický dej, groteskné postavy, hrozný soundtrack. Kniha znásilnená tak, že uvidíte iba divácky najzaujímavejšie momenty bez nejakého logického rámca. Dostanete iba sľubnú temnotu a starosvetské špeciálne efekty (myslené v dobrom) a porciu vnútorných monológov a rozprávačky, ktorá sa snaží vysvetliť to, čo ani žiadna iná postava vysvetliť nedokáže (myslené, samozrejme, v zlom). Veľká škoda, že film nakoniec nedali do rúk Jodorowskemu. Bodka, viac Google a hľadanie Jodorowskeho nesplnených vízií. Kniha zostáva skvelá. ()
Film se mi líbil hodně, staré efekty, oblíbení herci. Ale zato hodně otázek, takže už mám pořízenou knihu. ()
Když se látka, která by si zasloužila alespoň čtyři hodiny, splácne na polovinu, film se podfinancuje, dopadá to takhle. Jako člověk neznalý předlohy jsem se ztrácel v souvislostech, motivacích postav a filmové mytologii. Všechny informace divák dostává nahodile, prostřednictvím vnitřních monologů postav (nejlacinější možná metoda jak vysvětlit divákovi co se na plátně děje). Z každé scény cítím zoufalou snahu udržet vykuchaný děj pohromadě, poslepovat a dovysvětlit co jde. Tři hvězdy dávám Lynchovi za snahu natočit s nedostatečnými prostředky (a bez práva na finální střih) alespoň trochu důstojný film (jakkoli Terry Gilliam si tentýž rok poradil se stejnými problémy v Brazilu lépe). ()
Genialní knížka a kdybych ji nečetl asi skoro netušim o čem je tento film :D Doporučuji přečist knihu a až potom film jinak z toho budete mít v hlavě guláš... dám 3 hvězdy, protože prostě nevím jestli se mi film líbil, celou dobu mi v hlavě probíhal rozsahlejší a podrobnější příběh z knihy... ()
Ty tvoje filmy Davide, to je lahoda... ()
Nostalgická záležitost, kdy jako kluk jsem přečetl knihu která mě hodně dostala, následně film příjemně překvapil a vše podtrhla herní série na PC. Pro mě kultovní záležitost. ()
Do Duny musí člověk dospět. Zkoušel jsem se na ni dívat někdy v deseti a nedával jsem to. Teď jsem viděl oficiální kino verzi a opravdu se mi to líbilo. Ano, je zřejmé, že spoustu linek je tu z rychlíku a dost pravděpodobně asi nebudete tušit o co jde, pokud jste o Duně nikdy neslyšeli. Ale vzhledem k tomu, že jde o verzi, která je téměř o hodinu kratší, než speciální edice či režisérská verze, tak bych řekl, že největší slabinou bylo vedení dcery slavného Dino De Laurentise). Dokonce si myslím, že David Lynch byl na post režiséra vybrán správně, jeho vedení mi sedí a vidět původní čtyřhodinovou verzi, kterou zamýšlel by musel být ještě větší zážitek. Kvůli oficiální verzi tak nedošlo na zfilmování všech šesti knih a to je vážně škoda. Předlohu jsem nečetl, ale dokážu si představit (někdo to tu taky píše), že jde o sci - fi protipól Pána prstenů. ()
Fantasmagorická sci-fi pohádka. Možná dobře a zajímavě natočené, ale víceméně o ničem. Naprosto mimo můj šálek kávy. To nejslabší, co jsem kdy od Lynche viděl, jeho mysteriózní tvorbu mám naopak hodně rád. Naštěstí si Lynch včas uvědomil, že mu sci-fi žánr nesedí, a mohl tak obohatit světovou kinematografii o svou opravdu typickou, jedinečnou a nenapodobitelnou tvorbu. ()
[137minutová verze, kino Mír Krnov] Převést Dunu z knižní do filmové podoby v celé její úplnosti je z podstaty věci přirozeně nemožné. V Herbertově románu tvoří narativ o vyvoleném spasiteli těžiště významově semknutého trojúhelníku; v jednom bodě je to rámec intrikánského politického thrilleru o moci snažící se manipulovat jinou mocí, v druhém antropologická úvaha nad základem náboženského fatalismu i fanatismu, nad jejich osvobozujícím i svazujícím potenciálu ve vztahu k jedinci, kultuře a společnosti a ve třetím ekologické sci-fi tematizující symbiotický, ale zároveň i navzájem transformativní vztah mezi ekosystémem a jeho obyvateli. Filmová verze vrstevnatost knižní předlohy logicky okleštila na nejsnadněji zfilmovatelné dějové linky, které jsou rovněž divácky nejvstřícnější, tj. na epickou space operu o vyvoleném v meziplanetárním válečném konfliktu a ze zbytku si vybírá jen zásadní motivy potřebné pro soudržnost děje. Na tom není z principu nic špatného, Jméno růže zvolilo koneckonců stejný postup, kdy zadaptovalo jen detektivní linii významově mnohem bohatší knihy. Lynchův film má tak frenetické tempo, dějové linie spěchají od jednoho bodu obratu k druhému a jeden motiv střídá druhý, aby se alespoň kostra příběhu pětisetstránkové knihy stihla odvyprávět za dvě a čtvrt hodiny. Paradoxně Duna ani tak nevychází vstříc žadné divacké skupině; jelikož je svým vlastním příběhem, zdaleka ne všichni fanoušci knižní předlohy ji vezmou na milost a pro diváka knihy neznalého musí být film na první zhlédnutí jen obtížně srozumitelný. I tak se na Hollywoodské poměry jedná o odvážný experimentální počin. Místy groteskní scénografie je libově odpudivá, poslouchání myšlenek postav přes voice-over zároveň zcizující i zpřehledňující a v Paulových vizích lze spatřit ozvěny Lynchova surrealismu (byť jsou stále kompozičně motivované). Ve výsledku z toho vychází unikátně divný zážitek, a co jiného si vlastně od Lynche můžeme přát. ()
Vlastně nekoukatelný film. Díky bohu za to, že jsem nejdřív viděl Villeneuveovu verzi, protože kdybych šel, nepolíben knihy nebo hrami, na tenhle film, byl bych zmatený jak lesní včela. Od začátku šíleně zmatený scénář v doprovodu ještě zmatenějších herců. Beru, že na triky moc koukat nemohu, ale to fakt v roce 1984 nebylo nic lepšího než Kyle MacLachlan? Když pominu, že jsem jako divák HIMYM půl hodiny přemýšlel odkud ho znám, tak takhle prkenný střevo jsem v hlavní roli snad ještě neviděl. Scénář mu v tom sice moc nepomohl, ale i tak to bylo velmi těžce stravitelný, ostatně jako celý film. ()
Tak jsem si po zhlédnutí Duny z roku 2021 doplnil kulturní vzdělání a zkouknul i tu první z roku 1984. Tím, jak je to podle stejné knížky, tak je to skoro scénu po scéně totéž. Tato verze má navíc vnitřní monology a je to více divadelní epos než akční film. Vizuální efekty už samozřejmě patří do příslušných osmdesátých let. Jeden herec vypadal nápadně podobně jako Sting, až se v závěrečných titulcích k mému překvapení ukázalo, že to Sting je. :) A bonus pro trekkies - Patrick Stewart (TNG), chvíli dokonce s dlouhými vlasy, Dean Stockwell (z jedné ENT epizody), Brad Dourif a Virginia Madsen (z VOY epizod). Mám-li srovnat s Harrisonovou trilogií, tak ta je podrobnější, zatímco tady Lynch poslední půlhodinu hodně uspěchal a popřeskakoval z jeho pohledu zřejmě nezáživné pasáže. ()
Kinoverze tedy hrozná slabota, bez knihy téměř nesrozumitelná. Po technické stránce lepší než příběh samotný, ve kterém chybí to podstatné. Nejlépe to zde vystihl tron. Z herců mne upoutal Červivec, možná proto, že hraje a gestikuluje pořád stejně :-)) ()
Přečetl jsem si nějaké kritické recenze, taky režisér David Lynch z toho nebyl nadšený, ale mně se to docela líbilo. Knihu jsem nečetl, takže nevím, jak hodně je tohle filmové zpracování věrné předloze. Triky jsou pěkné, záběry na vesmír se povedly, nejlepší jsou ale obří píseční červi. Co se týče akce, tak jsou ve filmu celkem dvě bitvy plné výbuchů, do té závěrečné se navíc zapojí i červi. Viděl jsem verzi, která má 131 minut. ()
První opravdový nástupce Hvězdných válek, který přichází hned rok po ukončení celé původní trilogie. I když se traduje domněnka, že se tvůrci osudů rodiny Skywalkerových inspirovali právě knihou Franka Herberta z šedesátých let, ano a ať si scénáristé Nové naděje budou tvrdit cokoli, tak už jen podvědomě z ní sálá pouštní závan téhle ikonické knihy.. Je pak škoda, že se Duna dočkala svojí filmové adaptace až právě rok po velkolepém finále Hvězdných válek, protože nejen, že kdyby přišla dříve měla by možná ona tu přelomovou roli, ale i tím jak rychle dorazila, setkala se s instantním srovnáním, které nemohlo být kvůli popularitě Star wars drtivější.. David Lynch už v té době byl poměrně slavný a právě Duna byla tou odměnou za jeho výstup ke hvězdám, pokus dát dílo po němž je hlad, tomu nejlepšímu. Dokonce Lynch dostal za možnost jít cestou režie Návratu Jediho, ale tehdy dal raději přednost počátku jiného kultu (a možná udělal dobře, protože kdo dnes zná jména režisérů pátých či šestých Hvězdných válek).. Jako fanoušek knižní předlohy chtěl odvést Lynch správně poctivou práci, a tak ve výsledku dal dohromady snad šestihodinový materiál, který ale po soubojích s producenty musel zkrátit na třetinu, s tím že nad poslední verzí už ani on sám neměl moc, a to nepotěší žádného tvůrce. Vztah Lynche se studiem byl tak vyhrocený, že zkazil režisérovi celé kouzlo Herbertovi předlohy a nejen, že on sám velmi nevolně vzpomíná na cokoli ohledně svojí Duny, ale veřejně jasně deklaruje, že nechce mít nic společného s aktuální novou Villeneuveho adaptací, i přesto jak silný vztah i on sám k Duně jako původnímu textu nejprve získal.. I když by Duna mohla vyznívat jako peklo, které zatratil i jeho tvůrce, tak stejně tenhle film z osmdesátých let získal řadu fanoušků. A to dokonce i přesto, že výsledek je někdy naprosto šílený.. Duna vypráví o pádu rodu Atreides a jeho následném vzestupu, což zosobňuje postava hlavního hrdiny Paul a skrze jeho osobu jde o jakési varování před mocí náboženského fanatismu.. A způsob, jakým tahle Duna vypráví tuhle cestu, je v množství času asi nejhorší možný. Takhle jde jen o souboj nějakých lynchovských hnusáků a hezkých lidí, kteří občas mají i modré oči a do toho tam z písku vylézají červíci. O co všem jde se do Vás v úvodní minutě pokusí dostat vznášející ženská hlava, jenže na úvod tak neefektivně zasype diváka informacemi, že to stejně nemá význam, a co přece by za film měl mluvit obraz a nebude tak těžké pochopit, oč v Duně vlastně jde.. No bude. Vůbec příběh nevychází jako obrovské sci-fi, které založilo úplně novou generaci obdivovatelů knihy. A Duna dochází na limity svojí doby, když nedokáže ani technicky dobře podchytit, oč v příběhu jde.. Lynchova Duna je bizarní podívaná, kterou drží pohromadě režisérovo obludárium, fajn Sting a ten obrovský potenciál značky, jaký by mě z tohohle zážitku ale vlastně nenapadl. Duna nikdy nebyla taková heroes journey jako Star wars a naopak ve větším měřítku šlo o politikaření a intriky, které občas doprovodí nějaký fantasy prvek, a tohle Lynch tady prohodil, narušil tak sílu matérie a výsledek proto nemůže být nikdy podobný.. Hodně divná podívaná, u které je úplně šok, že se v letech 2021 a 2024 dočkala nového dvoudílného zpracování v takové kvalitě, kdo by to před těmi čtyřiceti lety řekl.. 60% () (méně) (více)
Ani se Lynchovi nedivím, že se ke své Duně nehlásí. Je z ní patrná mizivá představa o tom, co je na tomto příběhu důležité, a zmatečná snaha zachytit klíčové momenty bez jejich významu a pozadí. Příběh funguje jen ve vzdálených a slabých obrysech, postavy nemají potřebnou životnost a charisma, většinou jen odříkávají děj, aby nebylo třeba jej během nedostačující stopáže smysluplně budovat a vynechávat něco jiného. Výprava a kostýmy jsou děsné, bohužel poplatné osmdesátým létům, a herecký projev většiny ansámblu kožený a divadelní jak ze šedesátek. Duna nefunguje příliš jako film a rozhodně ne jako adaptace, jako retro pokus o promyšlené epické sci-fi je však cenná dvojnásob. 4/10 ()
Související novinky
Zemřel herec Dean Stockwell
Ve věku 85 zemřel americký herec a držitel dvou Zlatých glóbů, Dean Stockwell. Jeho kariéra k dnešnímu dni čítá přes dvě sta filmových a televizních rolí. Tvůrce nominovaný na Oscara svou hvězdnou… (více)
Remake Duny nabírá obsazení
Tak se to přece jen děje. Remake kultovní sci-fi Duna konečně začíná nabírat reálné obrysy. A co víc, vypadá to, že v něm spojí síly jeden z nejpopulárnějších mladých herců současnosti s jedním z… (více)
Peter Berg jezdí na písečných červech
Je to jen pár dní, co jsme psali, že Peter Berg převzal od Michaela Manna režii špionážního thrilleru s Tomem Cruisem Edwin A. Salt. V interview pro MTV Berg překvapil tvrzením, že tohle pro něj bude… (více)
LFŠ 2007 je tady!
Ak máte radi filmy, hudbu a zároveň pohodovú a priateľskú atmosféru, čoskoro sa vám začnú letné Vianoce. Konkrétne v Uherskom Hradišti, kde sa od 20. do 29. 7. bude konať Letná filmová škola 2007,… (více)
Duna je pre žáner science fiction rovnako silný fenomén ako Pán Prsteňov pre fantasy a, ak sa bavíme o literatúre, je preto logické, že akékoľvek filmové spracovanie prináša veľké, často až prehnane veľké očakávania. Keďže som mal v čase Lynchovej premiéry iba dva roky a žil som v socialistickom Československu, neviem aká atmosféra sprevádzala uvedenie Herbertovej sfilmovanej žánrovej klasiky do kín. Tú som nedávno dočítal a počas pandemického čakania na novú adaptáciu od Villeneuvea som si povedal, že opäť dám šancu tomuto takmer zabudnutému kúsku z osemdesiatych rokov. Lynchova Duna je skrz na skrz priemerným filmom ale asi nie v tom zmysle slova, ako by sa čakalo. Lynchova Duna je práca plná extrémov a protikladov, výborné veci podkopávajú tie zlé a teda výsledok je niekde v strede. Niektoré prvky v ňom fungujú perfektne a majú tendenciu pôsobiť nadčasovo, niektoré snáď zostarli už počas prvej premiéry a dnes pôsobia neuveriteľne komicky až sebaparodicky. Lynch je skvelý remeselník a hravý umelec, ale stále si stojím za svojim, že nevie byť dobrým rozprávačom lineárne podávaného príbehu. Základom dobrej adaptácie je schopnosť uvedomiť si, že čo funguje na papieri, nemusí vo filme a naopak. Jeden príklad naozaj za všetky - vnútorné monológy. Tie sú v knihách absolútne bežná vec, no na celuloidovom materiáli s nimi treba narábať opatrne. V prípade filmovej Duny sa tvorcovia (nie nemyslím Shai Huluda) utrhli z reťaze a vo filme je pomaly viac voice-overov ako dialógov. Možno by to fungovalo inde, v prípade opulentného science ficton, ktorý by mohol byť inteligentnejšou odpoveďou na Star Wars, sa to však míňa účinkom a pôsobí to skôr otravne. Toto však nie je chyba režiséra, ktorý chcel vysvetlovať obrazom, tak ako sa na dobrého filmára patrí, ale štúdia, ktoré chcelo celý Lynchov výsledok výrazne osekať na dve hodiny. Dôležité veci tak neboli ukázané ale vypovedané práve cez vnútorné hlasy postáv. Ak som hovoril o protikladoch, nedá sa nespomenúť vizuálna stránka filmu. Niektoré kostýmy sú skvelé a samostatne pôsobia nadčasovo, iné ale vyzerajú ako z nejakej paródie a temnú tajomnú atmosféru diela degradujú na nestráviteľnú úroveň. Interiéry sú na tom rovnako. Niektoré sú zaujímavé a odzrkadľujú fantáziu a kreativitu filmárov, iné zase pôsobia lacno a papundeklovo. Bojové a mnohé akčné scény sú tragédia sama. Na sile film naberá skôr v komornejších pasážach, hoci ponúkne aj pár veľkolepých momentov, ktoré aj v tom čase a na plátne mohli vyzerať skutočne dobre. Ak už pre nič iné, Lynchovu Dunu sa oplatí vidieť kvôli scéne skrotenia obrovského červa - Shai Huluda alebo záverečnej slovnej prestrelke dvojročnej sestry hlavného hrdinu s najmocnejšími pánmi známeho vesmíru. Pôsobí patrične desivo a má tu správnu atmosféru. Je to škoda, lebo v 80tych rokoch vznikli nestárnuce klasiky scifi žánru ako Aliens, Star Wars alebo Blade Runner, ktorým čas príliš neublížil. Nechýbalo veľa a mohol sa medzi ne zaradiť aj tento Lynchov pokus. Snáď to napraví Denis Villeneuve so svojou víziou. 5/10, hodnotenie pôvodnej kinoverzie. () (méně) (více)