Jumanji: Vítejte v džungli!

Za mě nahodile působící děj a banální dobrodružství, u kterého nicméně potěší tři čtvrtiny hráčů/spolužáků, kteří se sešli za trest po škole, a objevili hru Jumanji. A díky ní se dostanou do herního světa, který má podobu džungle plné nástrah. Docela se podařilo právě to, jak se hrdinové vyrovnávají s převrácením rolí. Takže potěší plachý loser s bicáky Dwayne Johnson, sexy puťka Karen Gillan v upnutém tílku i přesný Jack Black. Naopak Kevin Hart se znovu snaží dokázat, že je vtipný. Není. Ostatně komediální rovina filmu je docela řídká, pár chytrých nápadů tady máme, ovšem leckdy je snižují rozdílně povedené triky. Akce nemá rytmus, rozhodně není zapamatovatelná. Takže Jake Kasdan se nějak invenčně zavelet nesnaží. A to je vždycky škoda. Ty „šílené“ tržby mu ovšem už nikdo neodpáře. (12.03.2018)

Velké překvapení. Trailer se mi líbil, ale že to bude takhle vyvedená ztřeštěnost jsem fakt nečekal. Nový Jumanji hezky navazuje na původní film tím, že se desková hra transformuje do videohry, takže hráči budou v jakési virtuální realitě. Na tom je vystavěno pár vtípků, ale v tomhle ohledu bych klidně přitvrdil, víc parodoval a odkazoval na herní estetiku, ale to je bohužel ve filmu minimálně... Naopak se ale hrozně moc povedlo to, jak každý problémový teenager dostane odlišnou herní postavu, díky níž si pak charaktery projdou nějakým tím vývojem. Ten je sice dost předvídatelný, ale v tomhle filmu taky překvapivě funkční. Postavám se dá fandit a jsou zábavné, a to především díky hercům, kde se sešla fakt super partička, která velmi slušně hraje ty svý archetypy, co jsou v těle jiných archetypů... i tohle fakt funguje. Nejvíc jsem si užíval Jacka Blacka jako blonďatou puberťačku posedlou sociálními sítěmi - nezvrhne se to v lacinou parodii a je to překvapivě milé. Jumanji: Welcome to the Jungle je zábavný dobrodružný akčňák. Dokonce jsem u něho občas cítil až spielbergovskou atmosféru. Skvělý. (8/10) (26.07.2019)

Ideální dobrodružná kinozábava v čase, kdy si chcete odpočinout od cukroví a příbuzných. Barbína v tělesné schránce Jacka Blacka dokázala pobavit, Johnson odvádí svůj standard roztomilé almary a Hartovi jsem výjimečně nepřál, aby se jeho život co nejdříve uzavřel pohledem na spodek těl rozzuřených nosorožců. Škoda jen, že si ve formátu, kde je dovoleno vše, nedovolili víc a konec mimo hru nepřinesl otevřenost a eleganci. P.S.: Vzhledem k povaze filmu mělo od Guns N´ Roses na konci hrát spíš Sweet Child O´ Mine.. (28.12.2017)

Většina lidí by to při ohlášení neřekla, ale nové Jumanji je opravdu skvělé (dokonce mě bavilo stejně, nebo možná i více než jednička). Přeměna deskovky na videohru je krásně opodstatněna vývojem techniky a posunem mládeže do jiných sfér zábavy. Moc bych neřekl, že původní čtyřka hrdinů byla před vstupem do hry nějak zajímavá, ale pal to čert. Bylo třeba nastínit jejich charaktery, které mají na hru vliv. Tady chválím, že tvůrci opravdu počítali s faktorem hráče, který svou postavu ovlivňuje svou nerozvážností, či zbrklostí ať už má svaly, nebo třeba penis navíc. Hra funguje a humor zná své hranice, takže vůbec nezklouzává k přehnaně zesměšňujícím scénám. Z elementů hry se navíc podařilo vytěžit opravdu hodně (ability postav, či principy videohry). Hlavní kvarteto (Johnson, Black, Gillan a Hart) funguje, přičemž Kevin zde předvadí na své poměry nejméně otravný výkon. Největší devízou filmu je transformace Bethany na profesora Shellyho. Black si svou roli opravdu užívá. Za podotknutí stojí i role Nicka Jonase, který působil přirozeně. Efekty vypadaly až na některé přelety kamery opravdu skvěle, ale problém se vyskytnul u závěrečné scény, kdy si to Dwayne hasil po soše jaguára k vrcholu (opravdu hrozná digitalizace - například jaguáři samotní byli na druhou stranu super). Hlubší požitek z filmu asi mít nebudete, ale zábava je zaručena. (12.01.2018)

Tímto se zcela potvrzuje má sofistikovaná teorie, že optimální doba mezi dvěma čísly, aby to druhé aspoň trochu za něco stálo, je přesně 23 let. Ryba už může sice být kapku jetá a zteřelá, ale za to konečně řádně zkušená, po těch prvních unyle trapných eskapádách aspoň trochu pobaví a taky vás nenutí se hned za zcela regeneračně nedostačující chvilku opět násilně topořit. Pardon, chtěl jsem říct pitvořit. A tak po otravně dementní pičovině z pětadevadesátého přichází slaboduše zábavná pičovinka, sice plytká jako pupek s kýlou a prvoplánová jako přelíčená šlapka, nicméně tak nějak chytlavá, odsejpající a pěkně udělaná, až jí příliš neuškodilo ani Superanabolonovo gogoneherectví, ani kupodivu ten ultraslizský, peklotyčně trapný a odporně přehrávající rádoby hahanegr s teploušskou fistulí. (15.05.2018)