Drahokam

Když se na to podívám, zdá se mi to tady přeceňované, ale ne moc. Je to za srdce beroucí. Drahokam je pohádka napsaná rukou kapitalismu, kde jsou mystické dálky následovány krušnými propady. Je zde obsažena sociální kritika a ukazují se špinavé hry, které se v kapitalistické společnosti hrají. A také nenasytnost. Větší než raperů. Je to působivé, ale kvůli své délce 135 minut poněkud vyčerpávající. Je zde více věcí k obdivu od nervního napětí po herecké výkony aktérů. Adam Sandler v postavě Ratnera také podává výborný výkon. Pokud mám být upřímný, tak většina z nás uvidí malý kousek sebe, zejména ve svých nejhorších chvílích. A to dělá z Drahokamu zapamatovatelný film.Moci drahokamu, nelegálně vytěženého ze žhavé africké půdy, nejvíc podléhá slavný basketbalista z ligy NBA Kevin Garnett. Ve snímku hraje sám sebe. Jako vážený zákazník s kumpány vtrhne do krámku vedeného Sandlerovou postavou. Obchodník se mu pochlubí cenným etiopským úlovkem, a jakmile se Garnett zahledí do jeho opaleskujících hlubin, musí ho mít. Ne kvůli jeho hodnotě, ale neboť věří, že jde o talisman zaručující vítězství. Garnett si drahokam na den půjčí. Od té chvíle se snímek, od začátku uvrhávající publikum do nečekaných situací, odvíjí jako série nekonečných neštěstí, nehod a nedorozumění.Sandler je jako magnet na neštěstí, ale také se na něj lepí kamera a s ní pozornost diváků. Všechny situace se rozehrávají až zprostředka, divák se s protagonistou ztrácí ve víru dění.Sandlerem hraný Howard Ratner neumí zkrotit své hráčské a sázkařské vášně, nedokáže se poprat ani s nepřízní osudu. Po celý film bojuje a klopýtá přes překážky.Režisérům se daří zachytit svět plný pachtění. Sandler s falešným chrupem dokonale ztělesňuje smolaře a losera, který ve snaze jít si za svým, čím dál méně pravděpodobným snem připomíná člověka umanutě se brodícího močálem. Možnost dostat se z bažiny ven se vzdaluje s každým krokem.Drahokam se po většinu stopáže chová jako drzý parazit, který divákovi prokousává díru do hlavy. Je to opojný i zneklidňující pocit, který z něj dělá jeden z nejšpinavějších filmů uplynulého roku. (11.02.2020)

Za obvyklých okolností takéto filmy neznášam. Každý ziape, prekrikuje sa aj päť postáv naraz, v každej ôsmej vete vulgárna nadávka a do toho plno hysterického správania, z ktorého by sa zatočila hlava aj nadopovanej šialenej fretke. Lenže toto nie sú obvyklé okolnosti. Toto je film neodolateľne kinetického Adama Sandlera. Akoby v ňom zužitkoval všetko, čo sa za desaťročia strávené vo filmoch naučil. Všimnite si to napríklad na úžasne rozmanitej interakcii medzi ním a ostatnými postavami, ktorých je fakt požehnane, ale každá má svoj zmysel a funkčný význam v deji. Adam sa správa inak k manželke, s ktorou má chladnejšie vzťahy, inak k milenke, inak k svojmu športovému idolu, inak k ľudom, ktorým dlží, inak k ľuďom, ktorí dlžia jemu (tých je pomenej), inak k svojmu dospievajúcemu synovi, inak k dcére atď. Vytvára to veľmi dynamické tempo, lebo sa to všetko neustále strieda a tak film utečie pomerne rýchlo napriek na prvý pohľad vražednej viac ako dvojhodinovej dĺžke. Vo finále to bol poriadny nervák a aj som z istých pohľadov istých postáv tušil, že sa to nakoniec skončí tak, ako sa to skončilo, hoci som si prial, aby sa to skončilo inak. Len neviem, ako sa potom dostali von, keď dvere boli pokiaľ viem stále pokazené. Šéf výroby: Martin Scorsese. (19.03.2020)

Takový ten film na nedělní odpoledne, ke kterému si uděláte kakao a odpočinete si u něj. Tedy pokud jste si jindy na zklidnění zvyklí dávat adrenalinové injekce. Dobrý časy na mě tolik nefungovaly, ale jo, tohle byla velmi sugestivní a intenzivní jízda, která o ničem není, nicméně tep vám zrychlí na 220. (02.02.2020)

Lahůdka pro fajnšmekry. Energií překypující, jak jízda na horské dráze, nesmírně vtahující, s hypnotickým soundtrackem. Drtivá většina dnešní mainstreamové kinematografie mě posledních pár let už nudí, protože je tak předvídatelná a ve svých postupech na jedno brdo, takže díky za každý film, který dokáže překvapit, jde si svou cestou, a přitom je tak jiný, je osobitý a je mu jedno, že ho ocení jenom úzký okruh diváků. Safdie bráškové, díky vám moc, myslel jsem, že se v dnešní záplavě marvelovského a komiksového hnoje už ničeho takového nedočkám. A Sandler, jak ho nemám rád, tady byl fantastický. (04.02.2020)

Tak tohle byla opravdu síla. Šílená jízda newyorskými interiéry se šíleným (a skvělým) Sandlerem, vyšinutě se motajícím v kruhu lhaní, podfuků, podrazů, fanatického sázení, dluhů u nebezpečných lidí a mizerného osobního i rodinného života. Nahlédnutí do světa židovských obchodníků s klenoty a jejich černošských zákazníků pro mě byla podívaná jak z jiné planety. Děkuju bohům za mou motorovku a křoviňák a multikáru, protože než žít ve společenských sférách jako "hrdinové" tohohle majstrštyku a pohybovat se mezi takovými duchoprázdnými zdegenerovanými podlidmi, radši kulku do palice. Sice mi děsně pila krev příšerná synťáková hudba prolezlá celým filmem jako rakovina, ale jelikož na mě Uncut Gems zapůsobil ještě víc než Good Times s Patizonem od stejných rejžů, musím hodnotit tak jak hodnotím. +90%. A ten opálovej šutrák byl fakt parádní, taky bych ho chtěl. (27.05.2020)