America
Režie:
Vladimír MichálekKamera:
Martin DubaHrají:
Martin Dejdar, Jiří Lábus, Jaroslava Rytychová, Kateřina Kozáková-Bílková, Jiří Schmitzer, Oldřich Kaiser, Pavel Landovský, Libuše Tomanová (více)Obsahy(2)
Film režiséra Vladimíra Michálka je postmodernistickou vizí nedokončeného románu Franze Kafky "Nezvěstný". Do Ameriky počátku 20. století, země velkých vzletů i velkých pádů, přijíždí mladý Čech (M. Dejdar). Jeho strýc (J. Lábus) je nejbohatší muž Ameriky. Synovce přijme jako vlastního syna za podmínky absolutní podřízenosti. V tvrdých poměrech, tolik vzdálených idylické Evropě, mladý muž neobstojí. Je strýcem tvrdě a nečekaně zavržen. Amerika mu nastaví svoji druhou tvář – stává se z něj vyděděnec bez budoucnosti. Filmová vize mu však jistou naději poskytne. (Česká televize)
(více)Recenze (196)
Křišťálový glóbus - výběr, Český Lev 1 : Herec VR - Jiří Lábus + 5 nominací: Herec VR - Jiří Schmitzer, Výprava, Výprava, Hudba, Zvuk ()
Už ve svém režijním debutu Vladimír Michálek dokázal, že nejen osobitá výtvarná stylizace, ale i celková formální stránka bude do budoucna jeho největší předností. Volný přepis Kafkova románu, který dal dohromady společně s kameramanem (!) Martinem Dubou, však postrádá jakoukoliv chytlavost. Děj nemá dominantní postavení a pouze režisérovi slouží k osobitému odvyprávění, v němž se zajímavě spojují velkolepé ale chladné interiéry, s „divadelně“ pojatými exteriéry, u nichž našla uplatnění triková kamera. Herecká sestava divadla Ypsilon se herecky silně odlišuje. Martin Dejdar nejistě kolísá a jeho počáteční vyjukanost z velkého světa či emoční projevy na konci, jsem mu nějak nebyl schopen uvěřit. Modelka Jana Rytychová ve své jediné filmové roli uplatní přesně to, proč si ji režisér vybral – svůdná krása bez dalších přídavků. Kdybych neviděl Občana Kanea, tak bych Jiřímu Lábusovi dokázal uznat okázalého starce i s jeho honosným sídlem. Bohužel tato přehnaná inspirace v nejslavnějším díle Orsona Wellese je ke škodě i samotnému režisérovi, který ale později dokázal, že umí mnohem víc. ()
Kafkovsky ponurá atmosféra, kterou je tenhle film prodchnutý takřka celou dobu, nedovoluje nikomu, aby se díval na Ameriku stylem "jedním okem tam, druhým ven". Pokud má někdo rád jen komerci, asi tomuhle těžkému filmu nepřijde nikdy na chuť. Filmoví fajnšmekři se pak dělí do dvou skupin, z nichž jedna tohle filmové umění odsuzuje a druhá ho bezmezně obdivuje. Já ho obdivuju a napomáhá tomu i skvělá hudba (a teď nemyslím jen kapelu Lucie). ()
Dalsi z filmu Vladimira Michalka, ktery ac opet zcela odlisny od ostatni jeho tvorby zaujima vyraznou vizualni strankou pribehu a skvelou hudbou od skupiny Lucie. ()
Expresivně reflektovaný americký sen... S Kafkovým Nezvěstným to nemá příliš společného (snad jen vykostěnou hrubou dějovou linku), ale i tak má Michálkův celovečerní debut cosi do sebe...atmosféru, zajímavou vizuální stránku, výtvarnou stylizaci a skvělou hudební složku... ()
Jestli mě někdy něco znechutilo tak to bylo tohle. Z tohohle filmu se mi fakt dělalo blbě. ()
Jakpak se tvůrci filmové adaptace Kafkova románu "Nezvěstný" vypořádali s jeho nedokončeností? Zhůvěřile kýčovitým happy endem podkresleným dobovou vypalovačkou od kapely Lucie, který navíc ani nelícuje s dosavadním stylem filmu. Ale zase to na druhou stranu skvěle ilustruje nabubřelost blockbusterového projektu, který měl být současně osobitý, důležitý a vážný, ale také divácky přístupný, marketingově uchopitelný a mainstreamově prodejný. Ačkoli samotného Kafku, respektive jeho prózu charakterizuje problematický vztah k ženám, Michálkův celovečerní debut předlohu přetváří do esenciálně devadesátkového bijáku sálajícího všemi dobovými neduhy. Čecháčkovské chcípáctví, otevřená misogynie a obšournický étos zde zcela upozaďují kafkovské motivy. Při tom ale nelze "Americe" upřít nápadité formální uchopení s expresionisticky ztvárněnými velkými celky a naopak klaustrofobně skličujícími polodetaily interiérových sekvencí. ()
Smutné. Promarněná šance. Typicky česky uchopené a ukoptěné. Kamarádi s kamarády vaří dort. Prostě se všichni ti artisti musí nějak živit, že - a když už příjde kšeft... Tři hvězdičky jsem dlouze v sobě doloval, snad jen pro ty obrazy některé... - - - P.S. Hodnocení v IMDb (5.4/10) je myslím trefnější. Asi se tam sešlo k hodnocení málo kemoušů... Tak poplácat po ramenou a nejvíc na ty brouky v hlavě... P.P.S. A víte, proč už v Česku nikdo nenatočí opravdu dobrý film?... ()
Kafkovština skrz na skrz a jeden z nejpeších porevolučních filmů. ()
Ale je to jasná páka, že Kafku je lepší číst. Už jen proto, že film nabízí člověku jenom jeden kokrétní výklad oproti knize, která může mít tolik vrstev jako cibule. ()
Dokonale odtažité…prostředí, lidé, atmosféra, zkrátka celý film. Mladé ucho Dejdar, jehož každé polknutí, v tom dusnu co ho obklopuje, divák absolvuje s ním, pak naprosto démonický Lábus, úchylný lotr Kaiser a zkrachovalec Schmitzer. Výborně podané vystřízlivění, stejně jako část „v nouzi poznáš přítele“, dějově mi to kazil jenom ten konec, který mě krapet znechutil, avšak naštěstí k němu pěkně hrála Lucie, což byl promyšlený tah (a vůbec celý soundtrack byl fajn). Výtku bych ale měl k exteriérům, které bohužel působily skoro směšně. Celkově i s ohledem na to, že to byl Michálkův debut, dávám ještě slabší 4*. ()
Steam sunk, co se nejdřív v originálních kulisách a se znepokojujícím Citizenem Lábusem proplétá rozdílným chápáním lidské svobody, aby pak po Beethovenově Sedmé symfonii přehodil výhybku na kolej, která si už z Kafky tolik nebere a nebrala ani mě. Je paradoxní, že až z poslední scény jde cítit Amerika a k tomu zbytku se vůbec nehodí.. ()
V těhle letech už se retro filmy uměly, ale zase do nich nedošlo umění. Neuvěřitelně špatné ženské herecké výkony. Ale věřím, že v budoucnosti se mi to možná uleží... I když. ()
Film "Amerika" je inšpirovaný literárnym dielom "Nezvestný". Je to nedokončený román pražského spisovateľa židovského pôvodu Franza Kafku. V roku 1994 túto predlohu spracoval do filmovej podoby český scénarista a režisér Vladimír Michálek. Od vtedy čo som videl jeho film "Je treba zabiť Sekala" má môj rešpekt a uznanie. Snímok "Amerika" sa mu tiež velice vydaril. Natočil výbornú postmodernistickú sociálnu drámu. Vizuálne i atmosfericky je to silne pôsobivé. **** ()
Že Ypsilonka a Kafka půjdou dohromady, jsem si docela dokázal představit. Ale že se k tomu všemu budou tak moc hodit i triky jako od Karla Zemana, fantastické kulisy Jaroslava Róny kombinované s nejrůznějšími skutečný interiéry a také orchestrálně - elektronická hudba Michala Dvořáka Davida Kollera... To už mě více než mile překvapilo. Film je takřka úžasný, místy se sice trochu vleče, ale pomalejší tempo vždy zachraňují herci v čele s dokonalým Jiřím Lábusem (když jeho postava zmizí z děje, začne Americe něco důležitého chybět). Na rozdíl od některých kolegů diváků si ovšem ani trochu nemyslím, že konec je happy end. Ale možná se pletu. Kdo ví, je to přece jenom Kafka od Ypsilonky. ()
On to ten podvyživený hebrejský němčour nedopsal, co? No, je to vidět. Kafku přenést do vizuálna, to je úkol nadlidský, patrně nemožný, ovšem o to více láká. Pěkně si tak pohrát s depresivnem a beznadějí, kámoši museli Michálkovi závidět. Není to pokakané, některé scény kafkovinou přinejmenším zavání. Hudba Lucie se k danému tématu tak evidentně nehodí, až relativně sedla a přinejmenším nic nekazí. Ozák asi není nejlepší variantou pro osudem smýkaného Rossmanna, ale co už. Nechci nikoho zrazovat, vidět by měl kdejaký pseudointoš, řadil bych do povinné výbavy kavárenských cintálků. ()
Jediné kvalitní dílo od Kafky je Proměna, kterou zfilmoval někdo jiný. Ameriku dal Michálek, a to způsobem citlivým, vnímavým a navýsost uvěřitelným. V rámci českého filmu jde o super kus, výkony erců jsou ojedinělé, dokonce i Dejdár a Kaiser skutečně hrají divadlo a ne trapárny z Y. ()
Obával jsem se zklamání, ale bylo to ještě horší, než jsem se obával. Ne po formální stránce, ale nepochopením předlohy. Udělat z depresivního Kafky, který sice uměl dělat humor, ale vždycky humor velmi temný, udělat z něj ve výsledku optimistický film, je špatně. Román zůstal nedokončený, ale zřetelně nesměřoval k happy endu, který jsem zde shlédl. Podstatné části knihy vypustit, ale nelogicky do někam za polovinu naroubovat konec z jiné Kafkovy knihy (Procesu) - za to by je autor proklel. Amerika je složitý, mnohovrstevnatý román, možná adekvátně natočit nejde, ale pak ať se tedy netočí. ()
Dusivá atmosféra, depresivní (přesto okouzlující) vizuální stránka a všudypřítomná bezmoc mísená s marnou snahou pochopit... Rozporuplný čecho-němec v celé své prapodivné a těžko zfilmovatelné kráse a pro mě jeden z nejzajímavějších a zároveň nejzdařilejších projektů české kinematografie po roce 1990. ()
Související novinky
SOUNDTRACK Poděbrady - 27. srpna
David Koller, Dasha, Michael Kocáb, Michal Pavlíček, Ondřej Ruml, Michal Dvořák a další hvězdy v sobotu 27. srpna vystoupí na velkolepém multimediálním koncertu filmové hudby pod poděbradským zámkem… (více)
Je pro mě docela těžké nějak rozebrat a pochopit už tak těžko uchopitelný film, když (až na Proměnu) neznám žádné Kafkovo dílo, nečetl jsem nedokončenou předlohu Nezvěstný a do rešerší na zhlédnutí Ameriky, jsem o ni neslyšel. Na druhou stranu některé motivy připomenou Kafkův složitý vztah k dominantního otci, jehož příkazy Kafka vždy následoval, z otce měl strach, nikdy se mu nedokázal postavit a tak se ubíjel v byokratické práci uředníka, kterou nenáviděl. Tyto motivy jsou zde jasně vidět na vztahu Karla a jeho strýce , pro kterého neexistuje nic jiného než tvrdá práce a investování, díky čemuž se dostal tak vysoko , kde je. Na druhou stranu vyžaduje celodenní poslušnost a odmítá svobodné nakládání s časem. A když si Karel něco dovolí, má hned strach z toho, co na to řekne strýček, který ho má neustále pod kontrolou. Musím říct, že tento vztah mezi synovcem a nově nalezeným strýcem byl zajímavě napjatý a Jiřímu Lábusovi přinesl pozoruhodnou příležitost v temné záhadné stylizaci, která mu právem přinesla Českého lva. A jak Lábusův strýc (byť z pochopitelných důvodů - držel ze svých zásad a nebyl schopen z nich odstoupit, takže se od sebe s Karlem odcizili a strýc neměl zájem o žádný další kontakt), zmizí, něco tomu filmu začne chybět. Ale ok, Karel na své cestě Amerikou začne narážet na samé potrhlé, až odpudivé postavy přesně v duchu existencialismu. Udržuje si to tedy nějákou atmosféru, to zase jo . Karel se chce vrátit, přestává chápat, proč vůbec do Ameriky odcestoval a co se vůle kolem děje. A tato jízda je završena děsivým gansterem Kaiserem, který bagatelizuje Karlův zločin a nabídne mu ochranu, aby ho poté postupně...no, kdo viděl, tak ví. A oni to celé na posledních pět minut zakončí romantickým happy endem s trubkou a pouští a pustí vypalovačku od Lucie? Jako z komentářů jsem pochopil dobový kontext, že pro objevení Lucie byl možná tento film i dost zásadní a spousta lidí ho má se spojeno hlavně s oblíbenou závěrečnou písničkou z mladí. Ale dneska je Amerika už tak zprofanovaná odrhovačka, že mi to zakončení přišlo ještě víc z kategorie WTF a koukal jsem na to, jak z jara. Ono obecně filmařsky je ten film na levelu devadesátkové nadšení. S čímž souvisí tenká hranice všeho dobrého a špatného, co s tím může souviset. Co jmenovat z toho špatného? Všechny zúčastněné dámy ve filmu nepředvádí nic jiného než maximálně svá těla a v životě jsem o nich neslyšel. Asi mám málo nastudované devadesátkové modelky. Každopádně se není čemu divit, že poškádlily diváky v Americe, načež se po nich slehla zem a dalších hereckých nabídek se již nedočkaly. Ale některé věci už by dneska tak ,,špinavě´´ snad ani nemohly působit. Už první záběry na Prahu a okno rodného domu Karla Rossmana mi přišly něčím nervydrásající. Co se dále týče formy (která docela válcuje obsah), film je často obohacen o dokreslené věci a la Karel Zeman. Některé záběry jsou stylizovany až do Noir filmu nejen oblečením postav nebo tím, že postavy jsou občas zahaleny do tmy, ze které se vynořují jako světla. A musím říct, že některé lokace mi i dost líbily. Třeba sídlo Karlova strýce s obřími sloupy, velkým schodištem, mohutnými zdi a všudypřítomnými studenými barvami. Některý věci už ale byly dost úlet (třeba ten bar s blikajícími světly a techno hudbou.) () (méně) (více)