Dunkerk

Nolan je zkrátka jediný režisér se na světě, který si může vybrat na svůj příští film naprosto cokoliv za libovolnou hromadu peněz a každého to zkrátka bude zajímat. Je velmi důležité si uvědomit jak moc je námět komorní a jak odlišně ho Nolan natočil. Nevidíme v něm jediného Němce a jedinou hmatatelnou hrozbou jsou neidifikovatelné letouny, které sem tam pokropí pláž plnou spojenců bez funkční defenzívy. Zároveň je třeba dodat, že Dunkirk rozhodně není o herectví. Samozřejmě je film plný známých a kvalitních herců (hodně mě potěšil můj oblíbenec James D'Arcy), ale třeba Tom Hardy je až do famózního konce celý v obličeji vidět jednou na pár sekund (scéna z traileru) a dál už Chrisovi musíme věřit, pokud nemáme vyloženě ostříží zrak, že vypouklé, děsivé a nekompromisní oči známé z Dark Knight rises opravdu patří Hardymu...a takový Kenneth Branagh taky moc šancí nedostane. Dunkirk je jedna velká přehlídka naprosto úžasného audiovizuálu s neuvěřitelně bombastickou kamerou Hoyte Van Hoytemy (kdo povzdychával nad roztřesenou kamerou ze Spectre, tak tady bude slintat blahem), která hlavně v letadlových sekvencích dokáže pořádně zamotat hlavu a myslím si, že minimálně tady je ten zlatej plešoun sakra jistej. A když jsme u toho, tak nemůžu opomenout formát, který Chris Nolan zkrátka miluje a jako jeden z mála na něj nedá dopustit a to všude vyzdvihovaný 70mm film, který je navíc díky nejmodernější technologii a IMAX kamerám v Imaxovém sálu roztažen po většinu stopáže na plnou velikost plátna a je to ohromující zážitek. Sice by dle mého měl i digitál být roztažen na takovou velikost, aby dávalo větší smysl si za takový luxus připlácet, ale zkrátka se od Nolanova tři roky starého Interstellaru až na pár výjimkových scén několika filmů tak nestalo. Abych to tedy shrnul, tak Dunkerk je tedy skutečně dílo od mistra v oboru, které ale jen stěží uspokojí pravidelné konzumenty blockbusterů po stránce epičnosti, jelikož kombinuje krásné záběry s jako vždy líbivě korespondující hudbou Hanse Zimmera, která tentokrát postrádá nějaký výraznější motiv, není však o nic méně strhující ve vygradovaných momentech a je s celým filmem v až nebezpečné korespondenci. Nejlepší režisér současnosti si jednoduše vyhrál s komorností námětu a zbytečně nepřidával moneyshoty, které dělají z blockbusterů blockbustery. Dostáváme tedy malý film za více než sto mega, ovšem hravě překonávající kdejaké megafláky sázející na žánrovou jistotu. Napoprvé nadšený nejsem, jelikož to úplně najednou vstřebat nejde, ale velice spokojený ano...9/10 PS : Absolutně nemůžu pochopit Nolana, jak vůbec mohl zapnout kamery bez Michaela Cainea (Ale alespoň něco přecijen). Viděno v kině 2x. (20.07.2017)

Nolan je zpátky, ale tentokrát mi příliš radost neudělal. Vybrat si válečný film a natočit jej s ratingem PG13 je pro mě velké mínus, po masakru u Hacksaw Ridge je tohle hodně umírněné a čisté, chyběla mi špinavost, roztrhaná těla, řev a vnitřnosti, místo toho dostáváme tikot hodin, lodě a stíhačky. Celkem mi vadilo, že zde není vyloženě žádný hlavní hrdina ani žádný záporák, což je pro mě zásadní věc, která u žádného filmu nesmí chybět a emocionálně mě to nechalo absolutně chladným, ale abych jen nekritizoval musím pochválit skvělou audiovizuální stránku, kde nájezdy stíháček měly své kouzlo, kde exceloval výborný Tom Hardy, Zimmerova hudba příjemně podporovala atmosféru a záběry na širé moře či potopené lodě byly oku lahodící. Plusem jest i rychlé tempo, kde se nečeká dlouho na věc, ale chyběla mi zde nějaká výraznější scéna, kterou bych si v budoucnu chtěl pustit znova. Mám to tak půl na půl, do další projekce se nehrnu.70% (26.07.2017)

Depresívna “jazda”, ktorej základy sú položené na budovaní mimoriadne melancholickej atmosféry, bez bližšie konkretizovaného “príbehu”, zameraného na vykresľovanie osudov akýchkoľvek postáv. Je mi jasné, že mnohí “popcorn” diváci budú sklamaní, no ja som KONEČNE vzhliadol snímok s vojnovou tematikou, bez množstva odporného amerického klišé. Žiadne odtrhávanie končatín, žiadne prestrelené hlavy, žiadne prepájanie Boha s americkým národom, žiadna americká vlajka (kurva žiadna!!) vejúca vetrom, žiadny potlesk na záver, žiadni mimoriadni hrdinovia. Kto očakáva niečo obdobné, nech si pustí “Hacksaw Ridge”. Tam sa dočká “omše”, aj všetkých týchto sračiek. Toto je film pre tú skupinu ľudí, ktorí vnímajú “rozumom”, nie očami. Bez “urážky”. (06.12.2017)

Je to výborný, neodpustím si však jedno ALE. Nolanovy filmy pro mě v poslední dekádě představovaly tu nejlepší kombinaci originálního příběhu, dobře napsaných postav a skvělého až revolučního audiovizuálu. V Dunkerku vlastně zbylo jen to poslední, zato však vypiplané do posledního detailu. Forma se stává obsahem a i s minimem příběhu a jedinou postavou, o níž se dají říct aspoň dvě věty, dokáže Nolan udržet napětí a budit emoce, což je bez debat fantastický počin. Přesto jsem čekal něco trochu víc nebo alespoň jiného. Chci to vidět znova a pravděpodobně ve mně film poroste, ovšem teď z něj zas tak na větvi nejsem. Abych ale byl aspoň trochu objektivní – Hardy, Murphy i všichni ostatní hrají, co mají; Zimmerova dunivá hudba a téměř neustálý tikot vytvářejí atmosféru, kvůli které by mělo být kino povinností. Je rozhodně moc dobře, že Nolan nevytvořil rutinní válečné drama, nýbrž naplno skočil do chladných lamanšských vod a přinesl unikátní zážitek naplno využívající filmu jako média. (16.08.2017)