Šílený Max

Když jsem Maxe viděl poprvé, ještě jsem nebyl úplně připraven. Líbil se mi což o to, ale stejně jsem nedokázal docenit tu sedmdesátkovou syrovost (dělalo se mi z toho tak nějak blbě). Ty stylové honičky a nemalou dávku drsného násilí. Prstořez a jeho gang jsou strašlivě znepokojující, člověka z nich opravdu mrazí. To vše zabalené v "blízké budoucnosti" která působí spíše westernovým dojmem, ale s nabouchanejma autama. Že to občas ztrácí spád, a k dokonalosti je dotažená až dvojka tvrdím stále. Jenže teď dokážu ocenit i tu upřímnou neučesanost jedničky. (28.10.2005)

Nelíbilo, zklamalo. Těšil jsem se na nějakou apokalyptickou zápeltku, ale o tom se člověk dozví úplný hovno. Co se děje týče, po hodině a čtvrt se stane to, co se mělo stát hned na začátku, a co tomu předchází je vlastně nic. Toporný a měkký Mel Gibson, gang čůráků, sem tam nějaká honička, romantický sračičky. Možná jsem to nepobral? (08.08.2009)

Dosti nezvyklé a v zacházení s žánrovými rekvizitami také dosti drzé béčko. Tam, kde se o třicet let později akční film neobejde bez zpomalovaček a různých trikových fíglů, tam si Mad Max vystačí s jednáním jako by mimochodem. Možná i proto vypadá jeho mimoidní a blíže nepopsaný svět tolik samozřejmě a sebevědomě. George Miller prezentuje v celé trilogii originální filmovou řeč, jíž podtrhuje příhodně příšerná hudba Briana Maye. Šílený není Max (který je tu pravděpodobně nejnormálnější postavou), šílený je celý film. (18.04.2011)

Mel Gibson už ve svých třiadvaceti letech měl dostatek charismatu a jako drsný silniční polda působil přesvědčivě. Také se povedl i ostatní casting, ty týpky museli vybírat snad po všech nejzapadlejších putykách Austrálie. Honičky mají styl, ale celé to působí dost lacině a scénář (kulantně řečeno) nepatří mezi nejpovedenější. Označení "kult" však tomu už nikdo neodpáře. 60%. (24.06.2006)

Je mi líto, ale pozice Šíleného Maxe v historii australské kinematografie mě ani o jediný stupeň neuhnula z kurzu nastoleného prvním záběrem na hlavního záporáka a jeho bandu, která má představovat ultimativní zlo ekvivalentní čtyřem vyšinutým smažkám v čele s tím blonďákem v Carpenterově Okrsku 13 (1976). Psychopatičtí motorkáři totiž víc než co jiného vypadají a chovají se jako teplí šerifovi pomocníci ve Vůni Cibule (1975). Nemá smysl tu řešit nějaké herectví, ve filmu jde hlavně o honičky a bouračky, a až v poslední čtvrthodině dojde na Maxovu pomstu. Té předchází záběr na Gibsona opřeného o futra nemocničního pokoje, s vyvrácenou hlavou a nepřítomným pohledem - toť vše k přerodu policajta s obavami, aby se nestal takovým "jako oni". Uznávám, že první scéna se zapalovačem, stejně jako první scéna v nemocnici, jsou působivé a nepříjemné, ale do očí bijící celková lacinost snímku, ve spojení s extrémně chabým scénářem respektive jeho režijní realizací, které nesahají legendárním revenge movies jako Přání Smrti (1974) ani po kolena, zabíjejí celého Mad Maxe tak dokonale jako Pokémon, Beyblade, DigiMon a spol. dětské mozkové buňky. Nedočkáte se tu ani vysvětlení, v jakém světě se vše odehrává - všechno vypadá celkem normálně, třeba nemocnice dokonale současně, jen je všude podezřele málo lidí, po silnicích jezdí krom policajtů a magorů asi dvě auta "civilů" a jedna cisterna, a toť vše. Čili varování pro ty, kdo se těší na postapo, které se stalo vzorem třeba i pro design zbrojí ve Falloutu a stovkách dalších děl - BORCE S BROKOVNICEMI A OŠTĚPY NAVLEČENÉ V KOŽENÝCH BUNDÁCH A KYRYSECH S OSTNATÝMI NÁRAMENÍKY UVIDÍTE AŽ VE DVOJCE:) Z toho vyplývá, že první příběh "Mad" Maxe Rockatanskyho je dobrý jen jako ukázka, co že se to vlastně hlavnímu hrdinovi přihodilo, než se z něj stal Road Warrior, který se pustil do křížku s pozdějším Bennettem z Komanda;) Odmítám se kdykoliv podívat ještě byť jen na kousek z tohohle těžce nepodařeného filmu, a odmítám i jeho kultovní status. Z dnešního pohledu jen upřímně doufám, že se George Miller od svých nezralých 34 let za těch v mezidobí uplynulých dalších 35 něčemu naučil, a nepromrhá účast Toma Hardyho na novém Šíleném Maxovi. Jelikož ale filmografii pana Millera "zdobí" po prvních dvou Maxech kromě výborných Čarodějek Z Eastwicku a zřejmě slušného dramatu Lék Pro Lorenza (neviděl jsem) jenom Happy Feet a Prasátko Babe, docela se výsledku obávám. Snad bude mít schopného aspoň druhého režiséra, a bude se krom Charlize Theronové s holou hlavou na co dívat:) Pro prvního Mad Maxe mám ale schovaných slabých 50%. (20.09.2014)