Norouk Pramboun Chaon
Režie:
Milan MuchnaScénář:
Milan MuchnaKamera:
Petr HojdaHrají:
Milan Kňažko, Oum Sovanny, Jiří Samek, Jiří Schmitzer, Jan Schmid, Milan Lasica, Květa Fialová, Jan Pohan, Radka Stupková, Bronislav PoloczekObsahy(1)
Film scenáristy a režiséra Milana Muchny je českou obdobou slavného snímku Vražedná pole. Také zde se ústředním motivem stala genocida kambodžského obyvatelstva pod vládou polpotovských Rudých Khmerů, Muchna však tragické události líčí prostřednictvím osudů manželského páru, českého lékaře Tomáše (Milan Kňažko) a jeho tamní manželky, tanečnice Khemy. Na počátku příběhu Tomáš přijíždí do Kambodže, je uchvácen exotickým městem, krásnou krajinou, památkami... Seznámí se zde s tanečnicí Khemou a rychle se mezi nimi rozvíjí vzájemné zalíbení. Tomáš se však dostane do sporu s jejím bratrem Chivanem, který jako student v Paříži načichl odporem k úpadkové západní civilizaci, sní o beztřídní společnosti, kde by si byli všichni rovni. Záhy proto odchází do džungle, aby se připojil k bojovníkům proti prozápadnímu režimu. V té době Tomáš a Khema uzavřou sňatek. Na jaře roku 1975 Rudí Khmerové v černých uniformách obsazují Phnompenh. Původní radost mnohých občanů z vítězství revoluce se mění ve zděšení: okamžitě totiž následují všeobecně známé represe, popravy a přesidlování obyvatelstva na venkov. V roce 1979, po vítězství Vietnamu nad polpotovci, se lékař vrací do Kambodže, aby se pokusil najít svou ženu. Objevuje tak plný rozsah hrůz a konečně se dozvídá i o osudech Khemy... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (81)
Tenhle film je taková zvláštní nevyvážená směs skládající se z prvků (velmi) povedených a (velmi) nepovedených. Na jednu stranu v něm nalezneme spoustu působivých (na dobu a stát(y) vzniku až překvapivě "světově") výpravných scén, které nás beze slov, jen za doprovodu někdy až dokumentární kamery a dobře sedící hudby, provázejí jak obdobím (relativního) klidu, kdy se seznamujeme s cizokrajnou kulturou, místními lidmi, tak následnou fází, kdy je vše zmíněné nelidsky pošlapáno. Prolínání časových rovin funguje poměrně dobře a i vědomí, že se díváme na něco, co je (bohužel) založeno na skutečnosti, prožitek posiluje. Na druhou stranu je zmíněné ale neustále narušováno až směšně umělými dialogy, navíc s nesmyslně volenými jazyky (proč na nás a spolu ty postavy prostě nemluví po celou dobu přirozenou řečí, ať už je to v konkrétních případech čeština, francouzština, khmerština atd. a není to prostě otitulkováno?). Dabing v některých případech působí až amatérsky. Vedle působivých výpravných scén s dobře sedící hudbou tu dále máme naopak takové, v nichž hudba naopak ruší a/nebo které působí dost bezradně či neuvěřitelně (hromadné střílení civilistů jako z nějakého školního představení s kuličkovkou; Tomáš neustále pobíhající sem a tam...). Milan Kňažko je typově podle mě do role Tomáše zvolen dobře a věřila bych, že se zamiluje a bude chtít usadit zrovna s Khemou v podání čarovně krásné Oum Sovanny. Neuškodilo by ale, kdyby občas projevil nějaké emoce (na to, jaké hrůzy zažívá, mi místy připadá příliš "v klidu")... Z filmu jsem tedy taková rozpačitá, překvapená. Připadá mi, že by možná stačilo málo ("opravit" alespoň ty hlavní do očí bijící "nedostatky") a Devět kruhů pekla by mohlo být velkofilmem (na který by lidé podobně jako já nenaráželi náhodou, když hledají něco na téma krutovlády Rudých Khmérů). Na druhou stranu to ale mohlo dopadnout i mnohem hůře, když přimhouříme všecky oči, tak to pořád za takový (na naše poměry) raritní neobvyklý velkofilm, který má více co nabídnout než "sebrat", asi můžeme považovat. Takové lepší rozpolcené tři a 60 % (po vajonkovsku zprůměrovaných z ke stovce i nule se blížících procent za jednotlivé dílčí aspekty). ()
Tehdy si lidi toho zdejšího komunismu málo vážili, tak bylo potřeba ukázat, že ve světě jsou na tom i hůř. ()
Zdá se, že Rudí Khmerové pochopili jednu základní politickou pravdu, totiž že zemi s občany se špatně vládne, protože občané se pořád něčeho dožadují: zdravotní péče, důchodů, bydlení, slušných pracovních podmínek a platů, kvalitního a cenově dostupného zboží v obchodech, ne-li dokonce svobody slova a kulturního vyžití. Přitom řada občanů je nespokojená v každém režimu, ať už pravicovém nebo levicovém. Této nesnázi lze odpomoci redukcí obyvatelstva na nezbytné minimum, ať už jejich vyvražděním, jak to dělali Khmerové, nebo třeba tak, že se občané nechají vychcípat hlady, jak se o to u nás zřejmě snaží vláda pětikoalice. Vposledku na udržení životního standardu několika tisíc osob vládnoucí vrstvy (včetně jejich rodinných příslušníků) stačí práce pár set tisíc nevolníků či otroků (počítaje v to i ozbrojenou ostrahu vládnoucích kruhů plus popoháněče otroků). Zbytek lidí je klidně možné škrtnout, odepsat, eliminovat. Obávám se, že právě to je cílem NWO. V kapitalismu navíc příliš početná masa chudých lidí představuje pro režim nepotřebnou zátěž a vlastně i potenciální hrozbu, neboť lidé, kteří nemají peníze, nic nekupují, a jelikož nemají co ztratit, mohou se snadno radikalizovat. Vnímám tento film jako tak trochu vizionářský, jakkoli tehdejší kambodžské poměry, říznuté orientálním despotismem, měly svá specifika. Říká se, že dějiny se opakují, ale nikdy se neopakují úplně stejně. ()
Je to opravdu děsivý film a nejhorší je, že se podobné věci dodnes dějí v zemích Afriky a Asie. Spolupráce s Kambodžou je opravdu působivá. Film působí až příliš reálně (téměř jako dokument). Jsem opravdu ráda, že jsem odstranila ze svého domovu televizi a veškerou tvorbu získávám z internetu. Jinak bych se k tomuto filmu asi nedostala. Protože tento film asi mainstream nezajímá... A pobavil mě komentář od Zette, že jej překvapily herecké výkony Kambodžanů. Vždyť jsou to stejní lidi jako my, proč by neměli umět hrát? Každá země si o těch ostatních myslí, že jsou horší (zaostalejší apod.) než ta jeho...zvláštní proč tomu tak je... ()
Zapomenutý klenot Československé normalizační kinematografie. Jsou filmy, u kterých mě zaujme příběh, postavy, myšlenkové poselství, strhující záběry, herecké výkony atd., ale moje pozitivní přijetí tohoto filmu tkví primárně ve velmi originálním námětu. Natočit film o osudech českého lékaře, který je společně s dalšími Čechy vyslán do nemocnice v Kampučii (dnešní Kambodža), která je posléze společně s celým městem postižena invazí Rudých Khmerů – to se jen tak nevidí. Celkově je i dnešní česká kinematografie značně vnitrostátně orientovaná. O Češích v zahraničí se sice točí spousta dokumentů, ale hrané filmy tohoto typu jsou velmi vzácné. Obzvláště pokud výběr omezíme na jihovýchodní asijské země, tak mě asi ani nenapadá jediný porevoluční film, který by se v této oblasti odehrával… (možná tak v Knoflíkářích se trochu referuje k Japonsku, ale to je opravdu velmi chabý příklad). _____ Film jako médium má tu moc, že diváky dokáže konfrontovat s prostředím, o kterém bychom normálně neuvažovali. Poskytuje nám určitý nadhled, díky kterému můžeme vnímat život a svět více komplexněji – ve více souvislostech. Třeba naprosto očividná úvaha, která mě během sledování napadla je srovnání životního přístupu jihoasijských žen oproti našim (západním) ženám. Protagonista Tomáš je okouzlen Khemou – následně mají svatbu a dítě, což tvoří určitý základ filmu pro následující drastické události. Ale to důležité, co nám film ukazuje je právě ten životní přístup, osobnost a chování zdejších žen (prostřednictvím Khemy). Tomáš je prakticky průkopníkem toho, co bychom dnes nazvali jako tzv. passport-bro, tj. muž s určitou životní filozofií, která má za to, že ženy v (nejen) jihovýchodní Asii jsou vhodnější pro manželství než západní ženy, což je dáno mimo jiné odlišnou kulturou a tradičnější výchovou. No, a co asi ani nemusím zmiňovat je to, že všechny tyto odlišnosti mají za následek mnohonásobně větší přitažlivost právě vůči těmto jihoasijským ženám. ______ Právě ve stránce romantických vztahů jsou právě filmy z naprosté většiny značně omezující. Je totální klišé, že v rámci příběhu existuje pouze jediná žena, o kterou se protagonista uchází – je to jeho cíl, získat ji, nehledí na nic jiného, je zaslepen. Sice to takto v reálném životě absolutně nefunguje, ale ve filmech to funguje naprosto perfektně. Dokonce i Devět kruhů pekla jsou příkladem tohoto klišé, ale zrovna u tohoto filmu mi to nevadí, protože nám zároveň ukazuje i vztahový potenciál zahraničních zemí. _____ Devět kruhů pekla jsou ale především drama – v rámci filmu vidíme řádění Rudých Khmerů a jejich neblahý vliv na okolí. Ale podobné násilné či válečné situace z různých koutů světa známe z mnoha filmů. Čím je pro mě tento film specifický je právě již zmíněná vztahová dynamika mezi českým protagonistou Tomášem a jeho kampučskou ženou Khemou. _____ Mr. Keating v mém oblíbeném filmu Společnost mrtvých básníků pravil, že je nutné, abychom vše posuzovali z různých hledisek, pohledů či perspektiv. A k tomu nám právě slouží (nejen tento) film, abychom si byli vědomi různých pohledů. __ Ačkoliv se moje následující věta pravděpodobně nebude líbit západním ženám, tak je mi líto, ale je to můj názor. S ohledem na atraktivitu žen v jiných zemích mají západní ženy co dohánět. Většina lidí (mužů) ale nedokáže uvažovat takto v souvislostech, takže je naivní si myslet, že by celý tento „passport-bro přístup“ měl potenciál být jakkoliv dominantní... každopádně Devět kruhů pekla za vidění rozhodně stojí. () (méně) (více)
Na tú dobu skutočne zvláštny film, ktorý mi zostal v pamäti... ()
Unikátní československý film s Milanem Kňažkem, který se celý odehrává v Kambodži a navíc s exkluzivním tématem fanatických rudých khmérů. Filmové postupy už jsou sice zastaralejší, mínusem jsou i slabší herecké výkony místních, ale já si nepamatuji jiný český film, který by se v takovém rozsahu natáčel v nějaké exotice a navíc snad jediný film před rokem 89 kde se kritizují komunisti... teda jenom ti jedni, ti naši ne. ()
Depresivny tazky film, z depresivnych tazkych casov kambodzskej revolucie, nasilia, beznadeji. Hlavny hrdina mizerne stvarneny Milanom Knazkom a jeho krasnej manzelky Oum Sovanny, ziju velmi kratko velmi stastne, takze tu zacina aj konci minimum romantiky, pre ktoru film mozno najst v skatulke "romanticke". Spracovanie je tak trocha schyzofrenicke - na jednej strane tu mame silny pribeh, temer dokumentarne snimky zverstiev ludskeho nasilia, sympaticku Oum Sovanny, malo dialogov a vela plastickych obrazov - no a na strane druhej stoji tazkopadny Milan Knazko, mumak bez mimiky, bez emocii, sa tam prechadza ako sofer autobusu na pisipauze a obzera si tie stovky mrtvych tak trocha primracene; este aj ked pocuva, ako mu umucili zenu, vykazuje menej mimiky, ako zvladal Belmondo na penzii so svojim zaseknutym usklabkom. Tazko povedat, ci tento groteskny vykon pana Knazku sa do filmu hodil alebo aj nie: ved mozno bol prave toto zamer rezisera, vybrat uplneho blba kalibru sadrovej figuriny, pretoze mozno ta postava naozaj mala byt takto zabetonovana. No ale mozno sa tam dostal len preto, ze sa mohol trocha liepat po Oum Sovanny; zeby daky kamarat zo stabu ho dosadil - naznak emocie mu popod fuz vycarila len scena vecerneho milovania pri zapade slnka, no ale to by sa usmieval uz aj zombik na jeho mieste. Keby bol Muchna angazoval dakoho trocha aristokratistickejsie posobiaceho tipka, dalo by ovela lahsie uverit, ze sa jednalo o doktora a nie o sofera autobusu. Skoda, film bol inak dost posobivy, pokial si odmyslite obcas nestastne zvolenu hudbu - no a toho pana Knazku, ktory sa na rolu emocne skusaneho lekara-intelektuala ani zdaleka nechyta. ()
Československá obdoba Vražedných polí. Ne tak bombastický film, ale nahrazuje to silný příběh a autenticita s velkým množstvím lokací, událostí a kultury, což z filmu dělá velmi zajímavou podívanou už jen z tohoto pohledu. První polovina je milostným příběhem a současně předehra k nadcházejícímu konfliktu. Propaganda je omezena na nezbytné minimum a není nijak urážející, ale spíš tomu dodává punc realističnosti. Tenhle film zestárnul velmi dobře. Kňažko je jistě sympatický hrdina a zrovna tak i Sovanny je příjemná. Nejvíc tu chyběla nějaká větší scéna a lepší hudba, která někdy zapadá do filmu dobře, ale jindy je svým kvílením otravně céčková a to filmu škodí zdaleka nejvíce. Jinak mohu jen chválit a film doporučit. ()
V osmdesátých letech vzniklo hodně koprodukčních snímků, jak se dnes uvádí, spřátelenými zeměmi, a většinou se na výsluní nijak nedostali. Dnes jsou všechny do jednoho pozapomenuté a u některých je to docela škoda. Týká se to i tohoto romanticko-dramatického snímku, který v oné romanci dosti zaostává, ale co se týče historického pozadí, klobouk dolů. I když samozřejmě ani tady je jedno velké ale. Tvůrci dali především důraz na onu genocidu, a vyhnuli se leckterých krajností a hlavně akčním scénám. Rozpočet je holt rozpočet a navíc se socialistická tvorba nesměla podobat té západní. Ale aby se neřeklo, na konci přece jen Milan Kňažko v hlavní roli dostal do ruky automatickou pušku M 16, aby si alespoň v jedné scéně zastřílel. Ruční kamera tomu všemu dává autenticitu a větší živost. Bohužel se z filmu stal spíše publicistický hraný film právě poukazující na onu genocidu s patřičnými ukázkami. Československý lékař hledající svoji kambodžskou manželku s dítětem už je jen takový nepatřičný doplněk takřka bez vývoje. Závěr si zasloužil větší dramatizaci než poetickou romanci, a to už kvůli tomu, jak to vlastně všechno dopadlo. Na československou kinematografii z dob socialismu se však přesto jedná o výsostný kousek, který alespoň připomene onu skutečnou historickou událost, o což tvůrcům stejně šlo. ()
Jako již tradičně skoro u všech českých filmů natočených v období 1948-1989 nelichotivý "oficiální text distributora." Výjimkou jsou samozřejmě trezorové filmy a pár dalších výjimek... Ale radši k samotnému filmu: byť byla ČSSR přátelská vůči Vietnamu, je i tak překvapením, že byl během komunistického režimu natočen takový snímek - snímek mapující zvěrstva ultramaoistických komunistů prováděná v Kambodži na vlastním lidu (k tomu také na Vietnamcích žijících v Kambodži). Samozřejmě se ve filmu neobjeví pojem rudí Khmérové natož komunisté, místo toho je použit pojem "Polpotovci." Přesto film považuji za poměrně kvalitní, chvílemi má dokumentární charakter - především obsazení hlavního města Kambodži Rudými Khméry a následné dření kambodžanů na rýžových polích provázené brutalitou a propagandou zvrácených "Polpotovců." Nebýt Kňažka a pár dalších čs. herců v malých rolích, považoval bych i já tento film za zcela nečeský, je to jeden z nejbizarnějších českých filmů (včetně koprodukčních) z hlediska tématiky , filmového zpracování a pojetí příběhu. Kdysi jsem si myslel, že v 80. letech (zejména pak v II. polovině) vzniklo naprosté minimum kvalitních českých filmů, jak hluboce jsem se mýlil... ()
Dávám tomu filmu vysoké hodnocení je z socialistické doby, je natočen v rámci mezinárodní spolupráce, je točen dokumentární formou, je nezbarvený našim režimem, na tu dobu se jednalo o velice nákladný film co se týče financí, hlavního představitelé jsem jako herce moc nemusel, ale v tomto filmu jsem změnil názor zvlášť po té akci s M16. Byl jsem opravdu překvapen, není to film o akci spíš o lidském strádání a lásce manželské a přátelské. Pro mě je to jeden z několika filmů, které mapují pohnutou situaci v Kambodži. ()
Unikátní československo-kambodžský koprodukční film popisující situaci v Kambodži během teroru Rudých Khmerů. Děj je vyprávěn z pohledu českého lékaře, žijícího v Phnompenhu, kterého si zahrál M. Kňažko. Snímek je zaměřen na milostné drama na pozadí šílené genocidy, kterou snad nemohl vymyslet člověk. Atraktivitu filmu kromě otřesných skutků nelidského režimu nesmírně zvedají nádherné záběry na krajinu v Jihovýchodní Asii a také velmi povedená hudba dua Kocáb+Pavlíček, díky níž je požitek během dramatických scén maximální. To, že je film pojat ze značné části jako dokument, neberu jako nevýhodu, naopak oceňuji, že režisér pochybných kvalit dokázal stvořit tak jedinečné exotické dílo, přestože mnoho skutečností, které se tehdy v Kambodži odehrály, jsou dosud zahaleny tajemstvím. ()
Bohužel se mě dostal tento film do přehrávače až nyní,ale koukal jsem jak zjevení na něco,co by mě ani ve snu nenapadlo.Jenom se ptám proč v Kambodži ,a nevím proč 70 procent,co na tom filmu je tak zajímavého,že by nás zajímaly osudy jejich lidí a filmem poukazovaly na to, že my se u nás máme lépe a budme rádi že komunismus u nás byl dobrý?Nemám z toho filmu dobrý pocit. ()
Scénář, režie, herecké výkony, střih, dabing, hudba, produkce, titulky a scénář (jednou vážně nestačí). ()
Snímku se nedá upřít fakt, že mezi Československými filmy je docela výjimečný. A to nejen místem natáčení, ale i zvoleným tématem stejně jako otevřená diskuze na téma socialismus vs. kapitalismus. Samozřejmě, že obojí má své klady a mínusy a dokonalý systém vymyšlen nebyl. Na pozadí ohavných činů, ke kterým v Kambodži docházelo se ale odehrává jinak ne moc zajímavý příběh. Film tak těm, kteří o událostech nic nevěděli nebo velmi málo strašnou dobu jihovýchodní asijské země připomene. Milan Kňažko je kvalitní herec, ale scénář se mi zdá trochu nezáživný. Tomáš nejprve vzpomíná na počátek vztahu a manželství s Khemou, pak na dramatický útěk, zbytek je ale vyprávěn při jeho hledání. A tím jako by snímek převzal lehce dokumentární podobu. Rozhodně ale patří k tomu nejlepšímu, co Milan Muchna vytvořil. ()
Milan Muchna byl zřejmě natolik okouzlen exotickým prostředím, že první třetinu filmu tvoří téměř výhradně cestopisné záběry a děj se téměř nehýbe z místa. Zajímavé taky je, že ačkoliv je hlavní hrdina lékař-chirurg, v práci se téměř neobjevuje, zato má spoustu volného času, protože se neustále někde prochází a randí s domorodkou. Ne, scénář Muchna nezvládl, většina filmu je dost nudná a navíc celkem neinvenčně režírovaná. Kňažko se na hraní asi moc nesoustředil, protože jeho výkon je dost slabý. A dabing je děs. Teprve v poslední třetině, která líčí hrůzy polpotovského režimu, začne mít film konečně sílu a emoce. Takže úhrnem: téma je silné, ale zpracování silně pokulhává. ()
Kam se hrabou vražedná pole! Jedno z největších filmových překvapení poslední doby a to dost hledím, že to vzniklo za komančů. Jako soundtrack by se hodila píseň Holiday in Cambodgia od Dead Kennedys... ()
Zajímavý film, ale také dost drastický. Na svou dobu bez obalu ukazuje krutost polpotovského režimu, vypadá to velmi autenticky a ani se mi to nezdálo být nějak politicky zfabulované. Někteří vyčítají filmu zmatek, že někdy Kambodžani mluví česky a někdy místním jazykem (tedy naskočí titulky), ale myslím, že to není podstatné. Navíc to má logiku, že s rodinou a přáteli mluví hlavní hrdina česky, s cizími jsou titulky. ()
Hm, jsem rád, že jsem se k tomuto filmu dostal. Působivá záležitost o jedné děsivé etapě dějin zajímavě podbarvená hudbou pánů Kocába a Pavlíčka. ()
Reklama