Přátelé

Přátelé byli a zůstávají vlajkovou lodí všech sitcomů a už od počátku je doprovázel výjimečný komerční úspěch prakticky všude, kde byl seriál uveden. Podílela se na něm scénáristická špička, šlo o týmovou práci deseti až dvanácti scénáristů a seriál měl i silnou reklamní podporu. Jeho úspěch jednak stál na modelu šesti vyhraněných protikladných charakterů a na druhé straně stavěl na humoru vyplývajícím z postojů a myšlení teenagerů, který si hrdinové uchovávají i v dospělosti. Typická je neměnnost chování slavné šestky i v pozdějších sériích. Stále se zamilovávají, rozcházejí, hádají a usmiřují, jako by jim bylo šestnáct let, i když protagonistům už táhne na třicítku. Dítě nebo manželství je pouhou kulisou. Pohodovost, která ze seriálu čiší, spolu s řadou slovních hříček a hereckým výkonem hlavních hrdinů pochopitelně vedly k úspěchu. Po první sérii bych dal 95 %, ale časem se mi seriál poněkud přejedl opakováním stále stejných schémat. Celkový dojem: 65 %. (14.06.2006)

Bylo v mém životě období, kdy jsem myslela, že se už nikdy nedokážu usmát a zbytek své existence probrečím. Nachomýtla jsem se v této zcela pasivní depresivní fázi před TV obrazovkou a potkala jsem JE, "Přátele". A s jejich pomocí zjistila, že navzdory všemu se můžu nejen usmívat, ale dokonce i smát a na nějakých 20 minut zapomenout, jak může být život zkurveně nespravedlivý a hnusný. V posledních sériích úroveň bohužel kolísala, ale tahle šestka trhlých kámošů si beztak dokonale získala moje srdce, hodnocení tomu tedy odpovídá: 95% a TOP10 seriálů. Dlužno připodotknout, že můj drahý polovička nad "Přáteli" ohrnoval nos a odmítal je, dokud se mnou nezkouknul několik dílů a nezískal novou seriálovou závislost:-). (10.07.2010)

Kultovní sitcom, který jsem žral jako dítě a na který se kdykoliv rád podívám i v současnosti. Šestice přátel zde prochází legračním dobrodružství. Mou nejoblíbenější postavou je Chandler, který se snaží být za každou cenu vtipný, což se mu také daří. Po dlouhou dobu to byl nejlepší sitcom co sem znal, ale přestože byl překonán některými novějšími sitcomy, tak na svém půvabu neztrácí a stále má svoje kouzlo. (17.01.2011)

To co Simpsonovi znamenají pro animované sitcomy, to představují Přátelé pro ty hrané. Dnes známe i další seriály, které jsou naplněny hláškami k prasknutí, můžeme ojediněle nalézt i pár kousků s perfektně vyváženými postavami, ovšem vše najednou v kompaktním balení, které se dá rozbalovat znova a znova, přičemž vždy spolehlivě zvedne náladu, to již nemá obdoby... Navíc pro Přátelé neexistoval takřka žádný precedens, nejedná se sice o dílo úplně dokonalé (vlažnější rozjezd), ovšem to co zde předvedli scenáristé i další tvůrci nemá obdoby... Zasloužený kult! 9/10 (04.02.2011)

Přátelé byli svého času skutečná špička. Bohužel poněkud přetáhli strunu, a tak poslední dvě až tři série byly už poněkolikáté o tomtéž. Tvrdit, že to nebyla zábava by nebylo fér, ale člověku prostě začne chybět nějaké to aspoň trochu inteligentní zarámování. A pokud jde o vážnější životní situace - sice mě vzalo za srdce With Or Without You, ale na tyhle věci mám lepší kandidáty. Třeba britské Cold Feet. S odstupem času (a viděno optikou zkušenosti s dalšími, Přátelům podobnými seriály) nějak přestávám chápat, jak jsem mohl snášet toho tuponě Joeyho (asi kvůli Tak Jde Čas, ten byl vždy libózní:)), ujetou Phoebe a neurotickou cvokyni Monicu. Ale lidi se holt mění, že ano. Co ale rozhodně nestárne a na co se můj názor nemění, jsou skvělá hostování např. z pozdních dílů famózní DannyDeVito, z dřívějších zas Isabelle Rosselini nebo Billy Crystal a Robin Williams. No a o Denise Richards snad nemá cenu mluvit. Ale kdo se tam kromě Elle MacPherson udržel nejdéle? Že by Bruce Willis? Mašina na lásku, mašina na lásku, jo, jo jóó!!! Na to se prostě nedá zapomenout. Prostě přese všechny výhrady dávám 80%. Ale nemyslím, že bych někdy zabil několik dní v kuse sjížděním DVDček - i na to mám lepší kandidáty. (16.02.2003)