RRR

Tancoš a Mižigar jsou úpa ti nejkrutohustější a dozajista nejnádhernější stosedmdesáticentimetroví pandžábští alfabouhači. Děsně rádi pašujou melouny, i když na to věru moc konstituci nemají, natírají se olejem, zatínají břišáky a tváří se urputně osudově. Mižigar vpoho dokáže dát na piču tygrovi a jiné svévolně agresivní lesní zvěři, Tancoš je zase schopen úplně sám vymlátit desetitisícovou demonstraci šúdrú za lepší velkobritské zítřky a naan pro všechny, aniž by se zadýchal. Tancoš a Mižigar jsou také snad ty úplně největší BíeFeFka na světě. Jsem si naprosto jist, že kdyby je nesvazovaly ty odporně homofobní, zcela neprogresivní a neprobuz(ň)ené indické fujfuj společenské normy, serou na cigošky, a dávno spolu prcají. Takhle se o sebe akorát tak co půl hodiny otírají při nějakém tom strašně kůl harekršna tanečku, u něhož vyzývavě natřásají hýždě a jeden na druhého lascivně repujou v sanskrtu. Všechno by bylo úplně překrásné, správňácké a růžové, a kluci by jen v klidu tři hodiny sbírali barevné kovy, „bratrsky“ se držíc kolem pasu, či se úplně hetero šmidlali mambami v zátylcích, když jeden druhého ani trochu teple nosí v jednom kuse na ramenou. Jenže tu máme drobné charakterové schizma, jako vystřižené z fatálního latinskoamerického „dramatu“! Zatímco se Mižigar zřetelně profiluje jako krystalický more Mirek Dušin tělem i duší, sveřepě bránící slabé a utlačované, vdovy a sirotky, ať už o to stojí, nebo ne, je Tancoš patrně pěkná kurva a svinský kariérní kolaborant s odporně rasistickými, sadistickými a veskrze i jinak prohnilými velkobritskými okupanty. Ti samosebou přinesli do Indie jen bídu, zmar, teror, vraždění, znásilňování, ponižování a potlačování kulturní svébytnosti. Co na tom, že bez nich by tam zrovna někdy teď slézali ze stromů a začínali vynalézat kolo pro své maringotky. Čili, ač z toho každým políčkem kapou ryzí audiovizuální bolyúdská zášť a nenávist, je přinejmenším pozoruhodné, ani trochu pokrytecké, a také veskrze národně hrdé, že se od rocku 1947 téměř každý druhý „svobodný a jha útlaku zbavený“ čmoud cpe do Londýna snad urputněji než Žid do Palestýny, a je to tam „otaska prestyže, more“. Ale zpět k tématu, ty omezený a zpátečnický páprdovitý zmrde! Kde jsem to … Aha, už vím, charakterové schizma. Inu, milé otylé čokoládové hospodyňky, nemějte strach, a v klidu a bez přílišných emocí dorožněte toho čerstvě načesnekovaného „králíka“! Sice to v jednu chvíli vypadá, že se nad tím nádherným přátelstvím naších prüdce hetero hrdinů stahuje břišní tyfus, ale Védy nejsou tím, čím se zdají být! Ukáže se, že Tancoš nakonec až taková kurva není, je to némlich stejný správňák jako Mižigar, ba navíc s posláním!!!, tudíž se kluci opět sveřepě semknou v pevném obětí a s mambami těsně přiléhajícími na zátylky, načež téměř holýma rukama a ve stylu čínských leteckých dnů málem vyautují Ghándího, když anihilují asi tak osm divizí puškami a děly vyzbrojených velkobritských speciálních jednotek, zkompletují několik terorem rozdělených indických rodin, posundávají ze stromů všechna uvíznutá koťátka i anglické snajpry, Mižigar naoko vzplane k jediné správňácké a naprudko filantropické velkobritské šlechtičně, aby nevypadal tak podezřele, ta jeho pseudocity bezelstně opětuje, jak jinak, a všichni společně s hrdinnou plísní na rtech, plni národní hrdosti a zřetelného sebeurčení odtančí v sáhodlouhém videoklipu k zapadající skládce. Tak, a teď je ta pravá chvíle, milé čokoládové hospodyňky, aby slzy oprávněného dojetí ztékaly po vašich masitých obličejích do čerstvě uvařeného dog tikka masala. Děsivě přitroublá, mongoloidně patetická a odporně kýčovitá cigánská velesračka pro mentálně nejatrofovanější publikum, která bude mít yntelechtuální úspěch leda tak ve všech Chánovech světa. Ovšem velesračka tak pompézně a nádherně natočená, že ač jsem u projekce blil zpola natrávené maršmelousy, plesnivé motýlky a spektrálně hnědou duhu, aniž bych něco takového předtím jedl, musím tomu za audiovizuální stránku překrásných 1,5000000000013482 chcačky nechcačky more přyjebat, a už o tom nechci mluvit. (13.03.2023) (méně) (více)