Reklama

Reklama

Na společné večeři se sejde několik párů a po pár sklenkách se rozhodnou, že svoje telefony položí na stůl a všechny zprávy, vzkazy i telefonáty budou ten večer sdílet. Zprávy se přečtou nahlas, hovory budou nahlas. Vždyť o nic nejde, bude zábava. Jenže právě naši chytří a mobilní kamarádi o nás vědí úplně všechno, znají naše tajnosti, druhé životy, drobné lži, milenky i milence. Nevinná hra se nejdříve vyvíjí jako báječná legrace, pak ale začnou chodit zprávy, které se svými partnery či přáteli raději nesdílíte. Rozjede se série šílených situací a trapasů, někomu u stolu bude nepříjemně horko a brzo bude horko úplně všem. Odejdou domů partnerské páry, které přišly, nebo budou v jiném složení nebo budou po večeři všichni single? (Bontonfilm)

(více)

Videa (3)

Trailer 1

Recenze (183)

Sany33 

všechny recenze uživatele

Príbeh: Ak sa položia karty na stôl, nikto si nemôže byť ničím istý. Herecké obsadenie: Kameňom úrazu nemeckej modernej kinematografie je, že sa v nej objavujú stále rovnaký herci. Nehovorím, že je to zlé len napríklad takým Elyasom M'Barekom som už presýtený. Ale inak dobrý herecký výkon a nič vyslovene odpudivé. Prevedenie: Celý film sa v podstate odohráva v jednom byte a tak musí byť kladený dôraz na verbálny humor a toho je tu habadej. Pocity: Príbeh nie je vyslovene silený a netlačí na pílu. Občasná absencia zdravého rozumu je pre podobné komédie prirodzená a tak sa niet čomu čudovať, že sa jej ani u nevyhneme. Pridaná hodnota: Ďalšia vydarená Nemecká komédia. Celkom originálny príbeh a svieže prevedenie sympatických hercov. 78% ()

filmfanouch 

všechny recenze uživatele

V roce 2016 se v Itálii objevila komedie Naprostí cizinci ve kterém se sešla banda přátel a přišli s nápadem, že si dají mobily na stůl a budou sdílet každou SMS či telefonní hovor. V roce 2017 se poté film dočkal remakeu ve Španělsku. A v roce 2018 poté remakeu ve Francii, Turecku, Jižní Koreji. A loni krom verze polské vznikla také verze německá. Nevím jestli se do pár let nedočkáme i verze americké, české či čínské a jak daleko k dokonalosti mají původní film a předchozí zpracování, po německé verzi mě to ale nejspíš zcela nezajímá, protože si stojím nejen za tím, že má tento film k dokonalosti hodně daleko ale také za tím, že abych někdy strávil čas u podobného filmu bych potřeboval hodně silnou motivaci. Zvláště pokud ten film prostě nemá šanci utáhnout hodinu a půl nebo v tomhle případě dvě hodiny. Chápu, že je strašně těžké utáhnout celovečerní film, který se celý odehrává víceméně v jedné místnosti s pár herci. Jenomže to dokázal třeba Sidney Lumet ve výborných Dvanácti rozhněvaných mužích nebo loni u nás Jiří Havelka se svými Vlastníky. Bora Dagtekin, režisér a scénárista trilogie Fakjů pane učiteli (z nichž je první film ještě oukey a neurážející, zbylé dvě pokračování jsou ale nejzbytečnější pokračování od dob Bastardů) ale tohle u svého zpracování prostě nedokázal utáhnout. A to dost možná i proto,že mně osobně už přijde celá základní myšlenka děje totálně divná a zvrhlá. Upřímně bych na podobné přátelské večeři k podobné hře prostě nesvolil. A to ne proto, že bych se bál, že by o mně kamarádi zjistili něco čeho bych se bál ale spíše proto, že jim může být moje soukromí prostě ukradené. Fakt, že všech 7 protagonistů nakonec ke hře svolí a hrají tuhle zvrhlou hru opravdu přes hodinu a půl mi tedy přijde nevěrohodný, protože si prostě stojím za tím, že za normálních okolností by alespoň jeden člověk byl ve finále proti takovému zvrhlému nápadu i když je možné, že by se samosebou nechal partou strhnout. Celé tohle nakouknutí do soukromí ostatních jinak přivede navenek takové tajemství, že se možná odhalí, že má někdo aférku, někdo tají svou sexualitu a někdo třeba tají, že si dopisuje s bývalým partnerem. Jako sociální experiment možná zajímavé téma a je pořád možné, že italská nebo třeba jihokorejská verze dokáže z tohohle přece jen zajímavého nápadu něco vykřesat tak ta německá ne. Německá verze je obalena vtipy, které asi byli natočeny tak aby byli vtipné i když jsou vlastně smutné, zdůrazněním, že je většina ženských hrdinek feministkami a silnými ženami i když jsou vykresleny spíše sexisticky a faktem, že jakmile se provalí, že je možná někdo gay tak se na něj kamarádi začnou koukat skrz prsty. Je pravděpodobné, že v tak houfném davu je možná některý z vašich kamarádů homófobní a může na váš coming out reagovat trochu zděšeně, zvláště když vás zdá už od dětství. To co ale z téhle podzápletky scénář vykřeše je prostě fakt zlé, nevtipně trapné a fakt nerealistické. Co se týče nerealističnosti postav má tahle komedie celkově velký problém a největší problém, který s postavami mám je asi ten, že na konci je vlastně nečeká žádný charakterní vývoj a jsou víceméně stejní jako na začátku. A navíc ten film naznačí, že nevěra je přece jen někdy v nějakém možném vztahu ke prospěchu. Možná na tom něco je, když se vám ale tenhle film snaží nejdřív takovou věc vyloučit a následně zase obrátí tak je něco špatně. Téměř dokonalá tajemství nezaujmou kdovíjak ani vizuálně a i když se herci snaží tak z tohohle scénáře přece jen asi nešlo vykřesat zase kdovíjak moc. Elyas M´Barek, Woltan Wilke Mohring nebo Florian David Fitz se snaží, zbytek ale kdovíjak nezaujme a především vykreslení ženských hrdinek je v tomhle filmu opravdu totálně mimo. A feministky by při zjištění vzali už samotné sepsání scénáře útokem, což je vtipné, protože se jednu z hlavních hrdinek snaží film vykreslit jako feministku. (dokonce párkrát zazní, že je feministka, stejně ale jako několik věcí to nikam nevede.) Celý to přece jen na svou délku odsýpá a pár fórů se povede, následně jsou ale zase chvíle kdy se film vleče a má záplavu nevtipných vtipů. Postavy postupně mění své charakterové postoje, chovají se jinak a ve finále vám to vlastně je už asi jedno, protože to vypadá jako by to i při sepisování scénáře bylo všem jedno. A když se nevztekal scénárista, nemusí se vztekat ani divák. Téměř dokonalá tajemství mají k dokonalosti opravdu daleko a i když se jedná o snesitelnější film než v případě Fakjů pane učiteli 2 a 3, pořád bolí a nefunguje ani jako komedie ani jako pokus o lehké drama. K polovině postav se nedá vytvořit ani kousek lehkých sympatií, druhou polovinu byste nejradši zabili a celé to je prostě už od svého počátku tak zvrhlé, že to fakt nefunguje. Pořád tím nechci odsuzovat ten tucet předchozích zpracování, rozhodně si ale stojím za tím, že německá verze funguje. A i kdyby u nás točil českou verzi Jiří Havelka tak bych se začínal bát. Tohle totiž Německo nezvládlo a potvrzuje, že co se týče komedií má tenhle národ ve filmovém odvětví výrazný problém. Ale ztělesnění největšího filmového pekla to pořád rozhodně není..... () (méně) (více)

Reklama

cskomando 

všechny recenze uživatele

Brutální směs těch neojstřejších nápadů mezi vztahy, které zároveň nesmírně pobaví. Nevím co jim bylo inspirací, ale spojit to mezi více páry a udělat z toho skupinovou hru, tak tohle tu ještě nejspíš nebylo. Elyas nezklamal a opět jako herec zabodoval svým vtipem a hlášky. Doporučuji shlédnout, místy je to krutá, drsná zábava! ()

Vančura 

všechny recenze uživatele

Karoline Herfurth o tomto filmu na svých sociálních sítích postovala jako o život (ostatně jako o každém svém filmu), čímž ve mně vyvolala příjemná očekávání, protože ona je prostě výborná všude a každý film s ní je vždycky pecka. Což se potvrdilo i zde, hodně mi to sedlo, bavil jsem se u toho královsky, a možná se mi to líbilo dokonce víc než italský originál (a to jinak remaky nesnáším). Sice jsem nepochopil, proč jejího manžela musel hrát zase Elyas M'Barek (který ztvárnil jejího partnera i v trilogii Fakjů pane učiteli, kterou režíroval stejný režisér jako toto + objevuje se zde i Jella Haase, další herečka z Fakjů) - to jako odteď budou spolu už hrát navždy? Prostě nechápu. Každopádně film měl u domácího publika v Německu velký úspěch, kdy na něj do kin přišlo přes 5 milionů diváků, což je super a svědčí to o tom, že se prostě povedl. Dialogy zde sice jedou v pekelném tempu a člověk sotva stíhá číst titulky (dabovaná verze mě nezajímá) a celé to působí poněkud neživotně ateliérovým dojmem, ale jinak tomu osobně asi už nemám co vytknout a byl jsem z toho hodně nadšený. UPDATE 6.7.2021 - Po druhém zhlédnutí po roce jsem opět zjistil, že mě to hodně bavilo, i když už jsem hodně věcí znal dopředu. Karoline Herfurth je zde prostě vrcholně roztomilá a svůj komediální talent zde rozehrála naplno, a kupodivu se mi zde nově moc líbila i Jella Haase, která mě ve Fakjů trilogii moc nezaujala. Sice jsem si vědom, že si protiřečím, ale osobně se mi tenhle film skutečně líbí víc než italský originál, a současně ho považuji za zcela zbytečný, jako všechny remaky. ()

Trajektt 

všechny recenze uživatele

Na tento snímek jsem narazil při psaní biografie Jessicy Schwarz, jedné z hlavních představitelek této komorní komedie, která si zde zahrála terapeutku Evu a zaujalo mě na něm to, že to byl nejnavštěvovanější německý film roku 2019. Jen za rok 2019 ho navštívilo přes dva miliony diváků v německých kinech a do dnešního dne ho vidělo přes pět milionů platících diváků po celém světě a vydělal neuvěřitelných 45 milionů eur. Tak jsem si řekl, že se na tento úspěšný skvost německé kinematografie podívám a neprohloupil jsem. Jedná se o remake italské komedie z roku 2016 s názvem Naprostí cizinci, který jsem posléze také zkouknul a nezbývá mi než srovnávat tyto dva snímky. Jedná se téměř o totožné filmy se stejnýma zápletkama, ale v té italské mi to připadalo takové nezáživné a někdy až na sílu tlačené. Asi to bylo špatným castingem, ale zato v této naší německé verzi mi připadali vybraní protagonisté sympatičtější, spontánnější a hlavně mladší a celkově to odsýpalo jako sluneční hodiny a fakt to stálo za to. Zápletka je originální a zábavná a měl by si jí vyzkoušet každý občan virtuální říše, aby si uvědomil, co všechno o nás tyto černé skříňky jsou schopny vypovědět, ale hlavně, aby zjistil, kdo je jeho opravdový přítel. Takovýchto snímků, kde se něco řeší u večeře v kruhu blízkých přátel je celá řada, pro příklad uvedu aspoň jeden, který je trochu s nádechem sci-fi a jmenuje se Coherence. Člověk, když to vidí, jak tam vaří ty dobroty, ať už ty deutsche špecialité z reichu či ty italské speciality s příchutí Středozemního moře, tak mně celkem zaráží, jaké množství jídla snědí těsně před tím než jdou spát a přitom to na nich není vůbec vidět. Já osobně si dám maximálně nějaký ty párky z akce s chlebem a hořčicí a jako dezert pár koblih, zapiju to párem lahváčů ze sedmýho schodu a mám vystaráno. Za originální nápad a za ještě lepší ztvárnění dávám 100% a ať se takovýchto filmů točí klidně víc. ()

Galerie (26)

Zajímavosti (3)

  • Po závěrečných titulcích následují nepovedené scény z filmu. (ČSFD)

Reklama

Reklama