Bliss

Bliss je film, u něhož bych uvítal možnost vypnout dialogovou stopu a ponechat jen ostatní zvuky a hudbu. Ono totiž poslouchat od začátku do konce neustálé fuckování a všemožné stěžování sice hezké, ale extrémně nesympatické hlavní „hrdinky“ (Dora Madison) hodně rychle začne štvát. Nemluvě o tom, že kromě jejích nočních eskapád zde moc děje nenajdete. Pro mě jde o čistě vizuální gorefest, jehož výrazná barevná stylizace v kombinaci s až groteskním násilím a četnými proudy krve dokáží uspokojit zrak hororového diváka, nicméně mozek u toho raději co nejrychleji vypněte. (20.02.2020)

SPOILERY Nesympatická kráva maluje obrazy, které vypadají tak, že mají celé pozadí rudé a někde uprostřed je věž složená z malých, světle červených panáčků. Jenže je maluje jedině, když je sjetá, až pak je "kreativní". Tak celou první polovinu filmu sledujeme tu krávu, jak fetuje a potkává se s lidmi, kteří jsou nesympatičtí stejně jako ona. Do toho všeho neustále bliká kamera, laděné je to do neonových barev a taky tam hraje otravná hudba, sem tam nějaký metal. V druhé polovině té krávě dojde, že s ní něco evidentně je, tak tam pobíhá, fetuje a zabíjí lidi, co potkala v první polovině. Jo, a snaží se dokončit ten obraz. Všechno, co se tam děje, absolutně nedává smysl a korunu tomu nasadí satanistické finále. Do toho bliká kamera, sem tam se zahraje metal a je to laděné do neonových barev. Bum, konec. A teď mi řekněte, co v tom proboha vidíte za umění? Že kamera zabírá divné úhly a co chvíli problikává, to už prosím pěkně dělal dřív Gaspar Noé, vlastně to dělá dodnes, ale jeho filmy o něčem jsou a mají i příběh, co dává smysl. Co má Bliss? Jednoduchou upírskou historku, co by bez kamery a blikání nestála za nic. Nejhorší je, že si to strašně hraje na velké umění, přitom je celé to "umění" v tom, co bytostně nesnáším - forma totálně přebíjí (zde nulový) obsah. Chtěl mi ten film něco říct, něco sdělit, něco předat? Ne. Možná mě nařknete z toho, že jsem musel vědět, do čeho jdu, tak si nemám stěžovat. Jo, já věděl moc dobře, do čeho jdu, ale po všech těch srovnáních s povedeným Climaxem jsem si řekl, že to za pokus snad stojí. Jenže nestálo, byla to neskutečná nuda, atmosféru to nemělo, napětí to ani mít nemohlo, když jsem si přál, aby všechny postavy co nejdřív chcíply a vizuál mě tolik neohromil, už jsem ho viděl jinde a líp zpracovaný. Za pozitivní zmínku stojí snad jenom gore, ani herecký výkon hlavní herečky nemůžu ocenit, když skoro celý film jenom křičí (když zrovna nefetuje). Ještě mi můžete vyčítat, že Climax byl taky o hovnu, ale na to bych oponoval tím, že Climax je vlastně protidrogový film, který naturalisticky ukáže, co s člověkem může udělat (tady konkrétně) LSD. A Climax je opravdu drogovou noční můrou, která je ale podmanivá, má i sympatické postavy a funguje. Tohle nefunguje, aspoň v mém případě. A už dost dlouho mě žádný film takhle nenaštval. Ne kvůli tomu, že by mě "pohoršil", ale kvůli tomu, že to byla naprostá a totální ztráta času. Nedalo mi to nic, absolutně nic, po čem bych si řekl aspoň "tak i když to bylo blbý, jsem rád, že jsem to mohl vidět". Když budu chtít vidět scény drogových tripů, mám od toho Noého. Bliss je zbytečný a nepovedený. 1* (17.02.2020)

Dezzy nenosí prsa, maluje, je permanentně sjetá a její slovník obsahuje ze tří čtvrtin Fuck. Tady si člověk samolibě povzdechne, jak je čeština výrazově bohatá a kolik báječných vulgarismů by tohle už poněkud fádní slovo nahradilo. Film by se klidně mohl jmenovat Na ďábelském tripu, jelikož halucinogenní stavy v rauši jsou jeho hlavní náplní. Dezzy toho do sebe narve tolik, až už jen dáví krev. Do toho pracuje na svém monumentálním díle, kdy si jeden tak vzpomene na The Church (1989), Doriana Graye i Hellraisera. Postupně přituhuje, cáry masa poletují, rubínové fontánky vystřikují. Původně bych dal 3*, vylepšily to ale dámský wrestling a celkový atmosferický konec. Zde zmiňovaný Climax se mi líbil více, ale jinak jsem si film vcelku užil. Skvělá hudba! Mj. Isis, Deth Crux nebo Electric Wizard. (08.10.2019)

Musím uznat, že v rámci toho, o co se Joe Begos snažil, odvedl dobrou práci. Ale pro mě tenhle snímek není určen, ztratil mě už na začátku - a když se to následně v druhé půli zvrhlo v poměrně intenzivní masakr, byl jsem již dávno otupělý. Sledovat se zájmem tenhle typ zbytečné zfetované krávy (hlavní hrdinka) holt nezvládnu. Ostatními uživateli zmiňovaný Gaspar Noé ty svoje zfetovance alespoň halí do zajímavé formy, takže se u jeho filmů mám čím bavit. Ale Begosova novinka je prostě jenom hnusná. Stylem, který mi je z hloubi duše odporný a nic mi neříká. (04.10.2019)

Joe Begos mě zatím nezklamal a po Almost Human a Mind´s Eye servíruje svůj nejbrutálnější počin Bliss, který teda hodně diváků nepříjme a nepobere, ale mně sednul. Příběh se zaměřuje na Malířku, která při malování ráda fetuje ( ve velkém!), ale jakmile ji kamarádka nakazí, tak dostává větší chuť na krev a z Los Angeles si hlavní hrdinka dělá doslova Bufet. Halucinogenní, snová, erotická upířina plná drog, nahoty, blikajících světel a hektolitrů krve. Intenzivní horor jak sviňě, který musí být pro normální jedince nepříjemně sledovatelný, ale já si film užíval. Highligtem je potom polonahá Dora v tangách tancující celá od krve před svým obrazem. Pouze pro okrajové publikum. 75% (08.10.2019)